Terorista Roger Waters
Waters již několik let otevřeně podporuje palestinskou a obecně islámskou (nejen arabskou) snahu vymazat Izrael z mapy světa. Jde s módním proudem, který se rozhodl zapomenout na křesťansko-židovskou tradici našeho kontinentu, na naše hodnoty svobody občanské i ekonomické a raději vzhlíží k hnutím, jejichž cílem (ve vojenském smyslu slova, tedy cílem ke zničení) je možná v první linii Izrael, v dalších ale Evropa jako princip a centrum západní společnosti. Waters a další staví nynější situaci na Blízkém východě takto: Zlý Izrael potlačuje hodné Palestince, provádí na nich genocidu a vytvořil společnost založenou na apartheidu. Proto musí být izolován, jeho přirození spojenci v Evropě a v Americe od něj musejí dát ruce pryč a je třeba ho co nejrychleji zničit.
Při vší úctě je to naivní a hloupé. Nesměšuji Palestice a teroristické organizace, které se skládají z jednotlivců. Nesměšuji národ a politiku. Ale stejně není možné směšovat stát Izrael, jako nesporně demokratický celek, s tím, že se někde někdy staly nebo zrovna dějí nespravedlnosti. Naprosto nelze pochybovat o tom, že mnoho Palestinců zcela nespravedlivě trpí a mnoho Palestinců žije ve strašlivých podmínkách. Ale větší vinu na tom nesou okolní státy (povětšinou arabské a pohříchu islámské) než kdo jiný. Drtivá většina vzájemných válek vzešla ze Sýrie, Jordánska či Egypta – ať již přímo tak, že jejich armády překročily izraelskou hranici nebo tím, že jejich vlády podporovaly terorismus. Nemám pocit, že by mi chyběl realismus a cit pro situaci, ale historicky i aktuálně platí, že Izrael není agresor, ale uskutečňuje primárně svoji obranu. Někdy sice dosti aktivní, ale obranu.
Nechci se zaplétat do detailů sporu o vedení hranice, o problém okupovaných území a samozřejmě je mi známo, že pohyb značného množství Palestinců je v rámci území ovládaného Izraelem velmi omezen. Avšak v zemi, kterou zasahují teroristické rakety a kde vybuchují kavárny či městské autobusy, na tom není nic divného. Třeba u těch autobusů. Když ještě relativně nedávno byly oddělené vozy pro bílé a černé v Jihoafrické republice, bylo to především rasové a nepřijatelné (i když i to mělo svůj bezpečnostní aspekt), když totéž existovalo před desítkami let ve Spojených státech, bylo to nepřijatelné. Samozřejmě, protože to bylo rasové. Pokud ale panuje oprávněné podezření, že ve smíšeném autobuse se vyskytne sebevražedný terorista s podstatně větší pravděpodobností, než že bude v autobuse segregovaném, pak nejde o otázku rasovou, ale bezpečnostní.
Roger Waters je jistě rocková hvězda a člověk s nemalým vlivem. Nyní napsal svým kolegům otevřený dopis, kde je vyzývá k bojkotu Izraele. Na to má jistě právo – naopak od nemalé části palestinských území se mu za projevení vlastního názoru v naší společnosti nic nestane. Nebude ani vykleštěn, ani zastřelen a dokonce ani kamenován, nebude mu ani na krk naražena zapálená pneumatika, což patřilo k oblíbeným trestům „kolaborantů“ v JAR. Jeho děti nebudou odveleny do výcvikové základny teroristů, kde by jim vštípili nenávist k Davidově hvězdě a naučili zacházet s časovačem nebo s kalašnikovem. Nic z toho Rogeru Watersovi nehrozí.
Škoda, že si mnozí z nás necení toho, co máme. A škoda, že jen málokdy dokážeme ocenit třeba to, že někde relativně nedaleko je země, kde lidé nám velmi kulturně a společensky příbuzní žijí s mnohonásobnou přesilou sveřepých nepřátel za zády.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x