Moudrá rada prezidenta Zemana
Zdá se, že prezident přece jenom nakonec chová k vládě Bohumila Sobotky určité sympatie, protože rada je to dobrá, velmi dobrá. Nepopulární kroky se mají dělat v prvním roce vlády, prostě čím dříve, tím lépe.
Záklon o sociálním bydlení je totiž granát s vachrlatou pojistkou. S tímhle vláda opravdu nemá šanci u veřejnosti výrazněji bodovat. A naopak – k explozi tady není nikdy daleko.
Aniž to často vědí, stojí proti sobě dva tábory.
První čítá 100 000 aktuálně sociálně bydlících, na jejichž (obrazně a někdy i neobrazně řečeno), mnohdy děravé střechy nad hlavou, dává stát neuvěřitelných 2.8 miliard korun (zdroj ČT 24. 31. března). Asi nikdo nepochybuje o tom, že jistá část této skupiny by dokázala, bohužel z nemalé části v hernách, nálevnách, případně u lichvářů, roztočit i desetinásobně větší balík. Veškerá řešení tak pro ni budou nedostatečně sociálně citlivá, což nesporně zachytí televizní kamery.
V případě této skupiny nelze podezírat prezidenta či vládu z populismu. S pravděpodobností hraničící s jistou je totiž zřejmé, že volební účast jejich členů lze stěží nazvat alespoň minimální. Jde ale o skupinu mediálně vděčnou – ve smyslu objektu zájmu. Média milují občas poněkud obskurní příběhy vyděděnců typu „Jak chudák k ještě větší bídě přišel“.
Naopak na straně druhé je ze zhruba 60ti procent volící většina, přičemž počet jejich členů lze jen odhadovat až do konečného stavu kolem 10,2 milionu lidí (mínus populace pod osmnáct). Neexistuje mnoho témat, na kterých by se tato nesourodá většina občanů shodla – natož napříč politickým spektrem. Jedno z mála je však jisté: Finance vynaložené do sociálního bydlení lze investovat rozumněji. Nutno říci, že tato skupina se ani zdaleka nerekrutuje jen z řad sveřepých zastánců svérázných, leč politicky velmi úspěšných postupů lidoveckého senátora Jiřího Čunka, či snad v horším případě agresivních křiklounů strany, která se zrovna teď tuším nazývá DSSS. Drtivá většina jsou naprosto běžní slušní lidé, kteří mají jenom špatné zkušenosti.
Zákon o sociálním bydlení, byť šitý horkou jehlou, by pak mohl otevřít celospolečenskou diskusi, která by vedla k jeho dalšímu vylepšování. Neměli by být například potřební (adepti sociálního bydlení) rozděleni do několika kategorií? Nezaslouží si někteří sociálně slabší a jejich rodiny bydlení splňující veškerá kritéria 21. století. I přes řadu hendikepů souvisejících především se vzděláním a kvalifikací se totiž snaží pracovat, posílají děti do školy, jejich potomci umí česky. Zároveň bych se ovšem stejně tak rád dozvěděl, jaké je procento těch, jejichž společenský „přínos“ je natolik mizivý, že by se měli spokojit s jednou místností, žárovkou, lavorem? A také s postelemi, stoly a židlemi pevně přibitými k zemi. Že je to těžké? Jistě. Od toho ale máme post ministra pro lidská práva, abychom takové věci znali a byli schopni je rozumným způsobem a s dostatečnou sociální a ekonomickou erudicí analyzovat. Takže, pane Dienstbiere, hurá do toho!
Co je ale nejdůležitější a co mě vede k názoru o nutnosti přijetí zákona o sociálním bydlení. Jsem přesvědčen o tom, že s lidskou důstojností by se nemělo kupčit a nehorázně na ní vydělávat. A to ani v případě jedinců či skupin, kteří jsou pro naši společnost nákladovou položkou v mezích zákona. I o tom je totiž demokracie. „Podnikatelům“, kteří si udělali za peníze daňových poplatníků nehorázný kšeft z místností prolezlých šváby, s nefunkčním topením a ledovou vodou, je potřeba zatnou tipec. Čím dříve, tím lépe!
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x