Milý pane Okamuro, vymíráme. Všiml jste si?
Jistě, nikdo asi netouží po minaretu na Řípu. Ale podívejme se na problém z poněkud jiné strany.
Pátral jsem ve veřejných zdrojích po počtu dětí zplozených všemi devíti členy Hnutí Úsvit a došel jsem k číslu sedm. Možná je jich malinko více, členové tohoto podnikatelského projektu se dětmi zrovna nechlubí, takže je u některých nejisté, zda svoje ratolesti dokonce netají. Avšak jedno nebo dvě opomenutá děcka na věci stejně nic nezmění.
Malá lekce z demografie pro pana Okamuru a ostatní. Hranice prosté reprodukce, kdy každá další generace má ALESPOŇ tolik jedinců, jako generace předchozí, je dána hodnotou 2,1 až 2,14 živě narozeného dítěte na jednu ženu v produktivním věku. Tomuto údaji se obvykle říká plodnost neboli fertilita. Vezmeme-li, že členové hnutí se dohromady (bez ohledu na pohlaví, to je nyní vedlejší) přičinili o celková čísla sedm dětí lomeno devíti členy, pak jde o porodnost 0,77 živě narozeného dítěte na jednu ženu v produktivním věku. A to počítám i syna pana Okamury, který není Čech, alespoň ne v tom smyslu, že by žil v České republice, pan Okamura ho má s cizinkou. Celková statistika za členy hnutí by tak měla být ve skutečnosti ještě horší (0,66).
Co z toho plyne, o tom za chvíli. Jenom stojí za zmínku, že výkon členů Hnutí Úsvit je hanebný a je dokonce daleko za celkovým číslem České republiky – plodnost dosahuje v poslední době hodnot mezi 1,2 a 1,5. To je ovšem jenom o něco pomalejší verze vymírání než vymírání podle Okamury.
Odbočme ke kandidátům hnutí do Evropského parlamentu (neboť k těmto volbám se ona sladká bílá ovečka nakopávající tu hnusnou ovci černou pne). Donedávna byla číslem jedna Klára Samková. Na jejím kontě je jedna dcera, a aniž bych chtěl být hrubý, pravděpodobnost dosažení koeficientu 2,14 je zde poměrně nízká. Číslem tři je Kateřina Radostová. Nula dětí, ročník 1977, takže buď směřuje do Štrasburku na mateřskou dovolenou, nebo se koeficient 2,14 ztrácí v dálce nedosažitelné. Současnou jedničkou je Roman Škrabánek – ročník 1967, z veřejných zdrojů není známo, že by nějaké ženě pomohl směrem k jejímu úkolu přispět národu alespoň k té prosté reprodukci.
Sečteno a spočítáno – devět členů hnutí a tři kandidáti do EP mají dohromady osm dětí na dvanáct současných dospělých. A to pořád do oněch osmi dětí počítáme i Ruye, syna pana Okamury, jehož vliv na prostou reprodukci českého národa se rovná nule.
Vážení a milí lidé z Úsvitu a okolí. Pokud se nevzpamatujete a nezačnete se množit, uvolníte v prostoru současné České republiky v následující generaci 17 až 18 míst pro imigranty. Možná to nechápete, ale je to vlastně jednoduché.
Představme si generaci, která má pro zjednodušení jeden milion příslušníků, půl muži a půl ženy (ve skutečnosti to bude asi 520 na 480 tisíc ve prospěch mužů, ale tento aspekt věci vynechme, ať je to celé pochopitelnější). Kolik příslušníků bude mít následující generace v případě, že v oné milionové generaci dosáhne porodnost úsviťácké hodnoty 0,77 na jednu ženu? Fascinujících 385 tisíc. Tedy z populace jeden milion se během jediné generace stane populace o síle 385 tisíc příslušníků! Dovedete si vůbec představit, jaké to bude mít dopady na ekonomiku, životní úroveň a všechno ostatní?
Opravdu bych uvítal, kdyby o „problémech s imigranty“ mluvili lidé, kteří národu odevzdali, co mu odevzdat mají, tedy dostatek dětí do další generace. Absolutně nedostatečný počet dětí je reálný ekonomický problém (který se projeví již během příštích patnácti let a drasticky pak za 25 až třicet let). Takže ve skutečnosti velká potíž pro ČR naopak je, že zájem o imigraci do této země klesá. A lidé, jako Tomio Okamura, Kateřina Radostová, Roman Škrabánek a zbytek povětšinou bezdětného Úsvitu, tomu nasazují korunu hlouposti. Kdyby se místo přitroublých gest přičinili o úsviťácký babyboom, udělali by lepší věc.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x