Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konec Západu? Zánik vyspělých zemí?

13. 02. 2017 9:45:27
Společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) vydala svojí vizi světové ekonomiky v roce 2050. Je to zajímavé čtení. I když svým způsobem podobné, jako vize televizní vědmy Jolandy (to nemyslím jako urážku).

Analytici PwC se pokusili předpovědět, jaké budou hospodářské poměry v roce 2050. (Zájemci naleznou celou studii ZDE.) Samozřejmě je to věštění z křišťálové koule. Už jen proto, že pochopitelně nemohou počítat s černými labutěmi, tedy nepředvídatelnými událostmi velkého dosahu. Ale na českých sociálních sítích získala zpráva jistou popularitu – zřejmě vlivem poněkud extrémně zjednodušené interpretace, že „vyspělé ekonomiky“ (G7 – USA, Německo, Velká Británie, Kanada, Francie, Itálie a Japonsko) ztratí svou „sílu“ a naopak E7 („rozvojové ekonomiky“ – Čína, Indie, Rusko, Indonésie, Brazílie, Rusko a Turecko) „převezmou“ jejich postavení. V tomto výkladu se studie úžasně hodí do oblíbených předpovědí o „pádu západní civilizace“.

Ve skutečnosti v té studii nic podobného obsaženo není.

Tak jen letmo, k čemu výzkumníci došli. Tedy základní závěry studie PwC zní – zatímco země E7 porostou příštích cca 30 let ročně o 3-5 procent, země G7 o cca 1,6 procenta. Díky tomu podíl E7 na světovém produktu vzroste na téměř polovinu, podíl G7 se sníží na něco málo přes 20 procent. Přičemž současný poměr je dle PwC cca 35 na 35 procent. Vliv Evropské unie silně poklesne ze současných patnácti pod deset procent světového objemu. Největší ekonomikou co do velikosti bude i nadále Čína (růst z nynějších 18 procent na cca 20 procent světové ekonomiky), na druhé místo se dostane Indie, Spojené státy poklesnou na místo třetí (a sníží podíl na globálním produktu z 16 na 12 procent).

Tak – a nyní se na to podívejme poněkud detailnějším způsobem.

Vzestup Indie na druhé místo na světě. Vzhledem k tomu, že demografický vývoj v Indii je přímo ďábelský, není o tom v podstatě pochybnost. Indie má nyní asi 1,3 miliardy obyvatel. Předpoklad je, že v roce 2050 se bude blížit své demografické špičce a počet Indů dosáhne závratných 1,7 a podle některých „katastrofických scénářů“ až 2,1 miliardy (je zde jistý problém s přídavnými jmény – pro někoho katastrofický scénář je pro jiného optimistický scénář, ale to nechci hodnotit).

Indie bude tak či onak s přehledem nejlidnatější zemí světa. Pokud by to nebylo doprovázeno patřičným růstem ekonomiky, muselo by dojít k děsivým hladomorům a nepředstavitelným důsledkům. Indická ekonomika se prostě musí zvýšit minimálně o 40 procent a možná i zdvojnásobit i při v podstatě marginálním růstu produktu na obyvatele. Ten je však natolik extrémně nízký (viz dále), že k jeho zvýšení prostě dojít musí a těžko si představit, že za tři desetiletí by byl stejný jako nyní (samozřejmě v případě, že nedojde k nějakému zásadnímu etnickému konfliktu nebo k rozpadu země). O řád níže, ale systémově podobně je to s Indonésií. Ta má v současnosti asi 260 milionů obyvatel, ale v tomto směru také dynamicky roste. Za oněch třicet let bude na úrovni kolem 350 až 400 milionů obyvatel. Tedy znovu – již jen takto daný růst při zachování i zde velmi nízkého produktu na obyvatele znamená zvýšení objemu HDP o padesát procent.

Oproti tomu se populace Spojených států (nyní asi 326,5 milionu obyvatel) podle optimistických odhadů zvýší do roku 2050 na 389 milionů, podle pesimistických vzroste nevýznamně a zůstane v podstatě na nynější úrovni (cca 335 milionů). I při optimistické variantě maximálního zvýšení počtu obyvatel to znamená, že nárůst v USA bude cca 15-17 procent. Proti tomu mírná indická varianta předpokládá růst počtu obyvatel o více než 30 procent, ale možná až o 60 procent. A pro pořádek Čína – nyní má asi 1,38 miliardy lidí. Pesimistický předpoklad hovoří o 1,45 miliardy za cca 20 let a následující stagnaci. Samotní Číňané doufají, že zrušení politiky jednoho dítěte povede k obnovení demografického růstu a k tomu, že v roce 2050 bude mít Čína 1,5 miliardy obyvatel. Tedy že dosáhne zhruba desetiprocentního růstu.

Co z toho všeho plyne?

Že i v případě, kdy se předpovědi PwC naplní (vezměme, že je to samozřejmě možná a dokonce v danou chvíli velmi pravděpodobné), změní se především objemové poměry mezi jednotlivými ekonomikami. Nyní žije na světě asi 7,4 miliardy lidí. V roce 2050 má jít podle různých odhadů o 9,5 až 10,5 miliardy lidí. Bez ohledu na pokles v Rusku (jediná země E7 s předpokladem snížení populace) se tento růst odehraje primárně právě tam a pak ve „zbytku světa“. Země E7 samy o sobě budou mít za oněch o něco více než třicet let o zhruba 0,9 až 1,1 miliardy obyvatel více než mají nyní. S tím nutně musí být spojeno významné zvětšení jejich ekonomik. Ještě jeden příklad – v Japonsku dojde ze současných 126 milionů obyvatel k poklesu na asi 107 milionů, ale v Brazílii z nynějších 210 milionů k růstu na 240 milionů. Určitě by mělo zaznít i něco o Evropě. Nynější EU28 má asi 508 milionů obyvatel včetně 64 milionů Britů. Odhady se různí, ale bez migrace poklesne tento počet do roku 2050 na zhruba 460 milionů. Spolu s odchodem Británie z EU to pak plně vysvětluje ústup z podílu na světové ekonomice.

Ve skutečnosti je sice celkový objem ekonomiky dané země podstatný, důležitější je ale ukazatel HDP na obyvatele (a to nemluvíme ani o tom, že ještě podstatnější by bylo srovnání HNP na obyvatele – ale to už bychom dělali věc zbytečně složitou). A tady jsme u jádra věci. Světový průměr je necelých 15,6 tisíce dolarů na hlavu. Čína dosahuje úrovně kolem 14,4 tisíce, Brazílie 15,4 tisíce, Indonésie 11 tisíc, Indie 6,1 tisíce a tak dále. Česká republika je na tom podstatně lépe a udává 32,5 tisíce dolarů na jednoho obyvatele. Spojené státy 56 tisíc, Norsko 61 tisíc... (metodika Světové banky). I když se předpovědi PwC naplní, tak na těchto vzájemných poměrech se změní nemnoho – nyní velmi široce rozevřené nůžky se přivřou, to jistě, ale stále zůstanou dramaticky rozevřené.

Tedy: Studie PwC není o konci Západu. Nepředpovídá tragické zhroucení naší civilizace. Naopak je postavena na předpokladu, že nynější vyspělé státy zůstanou nejvyspělejšími zeměmi světa a očekává, že ostatní se k ním „alespoň trochu“ dotáhnou.

Autor: Luboš Smrčka | pondělí 13.2.2017 9:45 | karma článku: 17.05 | přečteno: 782x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Social Watch – trochu povyku, trochu reálií

Médii proběhla masivně (takže všude) zpráva sociální sítě Social Watch o vývoji v České republice. Je třeba říci, že i přes vznosný cizojazyčný název organizace jde o domácí a ryze české hodnocení domácích a ryze českých problémů.

19.7.2017 v 8:11 | Karma článku: 25.06 | Přečteno: 1311 | Diskuse

Luboš Smrčka

Teror jako ekonomický problém

Vypálená prodejna Porsche v Hamburku je stejný akt terorismu, jako útok sebevražedného atentátníka třeba v Londýně či v Paříži. Že jde o teror proti majetku a nikoliv proti životu? To je rozdíl v míře, nikoliv v principu.

7.7.2017 v 8:08 | Karma článku: 32.66 | Přečteno: 1578 | Diskuse

Luboš Smrčka

Až realitní bublina udělá BUM!

Každá investiční bublina jednou splaskne, bouchne, vypustí se. To platí i o naší, české a především pražské bublině. Otázka není postavena tak, zda to nastane, ale jenom a pouze kdy se to stane a o kolik ceny poklesnou.

23.6.2017 v 8:02 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 1638 | Diskuse

Luboš Smrčka

Milan Štěch - hrdý nástupce Marie Antoinetty

Francouzské královně Marii Antoinettě je připisován výrok na adresu bouřícího se lidu: „Když nemají chleba, tak proč nejedí koláče?“ S pravděpodobností hraničící s jistotou tuto větu královna ve skutečnosti neřekla.

21.6.2017 v 7:57 | Karma článku: 26.09 | Přečteno: 964 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Jiří Pěkný

Česká obchodní inspekce vstoupila do předvolebního klání

Zákon o státní službě měl přinést odpolitizování státní správy, avšak ČSSD využila tento zákon k zaparkování svých členů a sympatizantů ve státní správě a tito úředníci nyní v předvolebním období splácejí svoji loajalitu ČSSD.

25.7.2017 v 22:55 | Karma článku: 22.35 | Přečteno: 1218 | Diskuse

Petra Matušincová

Řešení problémů v práci aneb jak se z toho nezbláznit

Mnoho mých klientů je nespokojených v současném zaměstnání a vlastně to nemá ani žádný konkrétní důvod. Jedná se o nasčítané maličkosti, které jednoho dne přerostou v neúnosnou míru a vedou k vyhoření. Jak tomu ale předcházet?

24.7.2017 v 22:27 | Karma článku: 7.06 | Přečteno: 295 | Diskuse

Vladimír Janák

Vyhledávání z mobilu - nový standard.

Průměrný uživatel dnes vyhledává informace na internetu v podstatě denně. Více než 80% z nás tak činí za pomocí mobilu.

24.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 6.29 | Přečteno: 203 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč už nemůže být líp

Osvícené jsou ty vlády a centrální banky, které udržují ekonomiku v permanentní recesi, protože ekonomika v recesi se nemůže přehřát. Ač na dovolené, nechal jsem se opět inspirovat jistou seriózní paní ekonomkou...

24.7.2017 v 14:58 | Karma článku: 12.71 | Přečteno: 614 | Diskuse

Petr Šindelář

Myšlenkové pochody Bohuslava Sobotky z říše ČSSD (7)

Smějící se premiér měl podle svých poradců přenášet na občany pozitivní energii, aby věděli "jakých úspěchů ČSSD při vládnutí dosáhla". Lidé však jeho úsměvy berou jako výsměch, že opět hloupě naletěli na plané volební sliby...

24.7.2017 v 9:52 | Karma článku: 31.22 | Přečteno: 1117 | Diskuse
Počet článků 193 Celková karma 27.44 Průměrná čtenost 1399
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.