Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koruna skutečně není kryta naprosto ničím

19. 04. 2017 8:08:08
Intervence ČNB skončily, s korunou se nestalo nic dramatického, trošku nám posílila, ale zase ne moc. A ukazuje se, že spoustě lidí pořád vrtá hlavou, jak je to s těmi dvěma biliony korun, co ČNB emitovala „ze vzduchu".

Je to taková záhada, že to lidem do hlavy nejde. A mnoho ekonomů jim na náladě nepřidává, když trousí s výrazně vztyčeným varovným prstem taková moudra, jako že „peníze nejsou kryté vůbec ničím“ nebo „za dva biliony nákladů jsme si koupili nízké mzdy“. A tváří se přitom, jako by sdělovali lidu naprosté šokující novinky nebo výsledky dlouhých let mravenčí badatelské práce. A přitom jsou to takové banality či nesmysly.

Jistě. Peníze nejsou kryté ničím. Nikdy nebyly. Ani zlaté dukáty nebyly kryté ničím jiným než vcelku racionální důvěrou, že jsou zlaté, a vcelku iracionální důvěrou, že zlato nikdy neztratí svou cenu. V dějinách lidstvo používalo jako platidla všechno možné od mušlí až po potištěný papír. Všechny metody kromě směnného obchodu byly naprosto vždycky založeny na důvěře a ničem jiném. Jediná opravdu racionální směna je jedna kráva za dvě prasata. Tečka.

Jako bych to slyšel: Zlato je ale přece věčné. Není. Ve skutečnosti je zlato vcelku na nic, nebýt mobilních telefonů a pár dalších technických vychytávek, tak je zlato prvek na draka. Ano, jistě. Lidstvo se rozhodlo, že zrovna do zlata vloží svůj majetkový chtíč, ale pořád je to jenom dohoda, věc důvěry. Lid sní o měně podložené (kryté) zlatem. Nemálo ekonomů přitakává. Je to součást utopické vize, že lze vybudovat krásnou světlou a naprosto stabilní budoucnost. V takovém světě by prý nebyla inflace, hospodářské cykly by zmizely a přišel by soustavný růst. A svět by byl bez dluhů. Nějak tak to píší hvězdičky ekonomického showbyznysu.

Je úžasné, jak se hlásáním podobných blábolů lze domoci popularity. Vzato důsledně. Co se zlata jako krytí měny týká: Dokonce i za doby, kdy zlato bylo přímo obsaženo v mincích, existovala inflace. Existovala i deflace. Za doby válek, epidemií, přírodních katastrof nastávala inflace, zboží zdražovalo, protože produkce nestačila, nebo se nedala převážet. Naopak za časů pozitivních přicházela deflace, protože produkce rostla. S růstem produktivity práce přicházela deflace, s růstem množství zlata v oběhu (nová naleziště, nové technologie těžby) nastávala inflace. Krytí měny zlatem není v principu zajištění stability měny. (A to už ani nemluvě o tom, že mince přicházejí stěrem o hmotnost, což byl skutečně velký problém a mince „stará“ byla přijímaná se značnou nedůvěrou. Nebo naopak – hospodářské potíže vedly panovníky k šizení mincí, takže jeden stejný „nový“ dukát nebyl vůbec stejný „starý“ dukát, protože ten platil více.)

Zajímavý je příběh bitcoinu a podobných elektronických měn. Ty nejsou kryté naprosto ničím, kromě základního ujištění, že algoritmus jejich existence zaručuje konečný objem emise. Tyto měny by tedy z principu měly být v podstatě vždy deflační – alespoň pokud poroste celková produkce. Tak si ale představme, že produkce (ve hmotném vyjádření) opravdu poroste, ale měny bude opravdu konečné množství a nikdy nepřibude další. Je to nemožné. Nikoliv v rozměru třeba generace, ale v delším úseku to prostě nejde, neboť v podstatě není možná nekonečná deflace.

Vraťme se na zem. Představa „krytí“ měny vychází z jakéhosi poblázněného nápisu na starých komunistických penězích, že tyto „státovky jsou kryty zlatem a ostatními aktivy Státní banky československé“. Směšné. Shrňme to: Peníze nebyly, nejsou a nikdy nebudou „kryté“. Skutečnost, že někdy byly ze zlata či stříbra a později je bylo možné vyměnit v garantovaném poměru za zlato, je irelevantní. Neboť hodnota zlata je v důsledku dána stejnou důvěrou v to, že toto zlato někdo bude chtít a vezme si ho místo jeho pšenice, vepřů a vína.

Také se nyní s oblibou říká, že zastropování kurzu koruny na tři a půl roku vedlo k nízkým mzdám a k nasměrování ekonomiky směrem k montovnám. Je to úžasná vize teoretiků o zásadním a téměř mytickém vlivu kurzu na ekonomiku. Kurz vliv má, to jistě. Třeba hluboká strukturální krize let 1997 až 1999 byla mimo jiné způsobena absurdním trváním na tezi o kurzu jako „kotvě ekonomiky“. Ale daleko větší vliv měly bankovní socialismus a fatální nevymahatelnost práva.

Pětiprocentní odlišení kurzu od „tržní hladiny“ není strukturální problém. A to zvláště, když celou dobu bylo jasné, že nejde o nekonečný, ale velmi omezený čas (protože tři a půl roku jsou z hlediska ekonomiky okamžik). Za tu dobu nevznikly žádné zásadní „strukturální“ změny, dokonce nebyly ani nasměrovány. Daleko podstatnější jsou takové věci, jako daňové sazby a nastavení daňového štítu, vymahatelnost práva, rigidita pracovního práva, existence a případně úroveň minimální mzdy, odpisová politika, kvalita insolvenčního práva a insolvenčního soudnictví a tak dále. Každý z těchto jednotlivých aspektů strčí svým vlivem kurz do kapsy.

Takže za prvé: Koruna skutečně není kryta naprosto ničím. To se ví, není to žádný šok. Existuje jenom a pouze díky tomu, že důvěřujeme dohodě. Já prodám své služby či práci, někdo jiný mně prodá zase svoje zboží. A zúřadujeme to přes koruny. A za druhé: Kurz koruny není základní pákou ekonomiky. Jeho pohyb nahoru nebo dolů o pět nebo deset procent znamená nepříjemnosti nebo radost pro spekulanty nebo investory ve velkém, ale na reálnou ekonomiku nemá nějaký naprosto zásadní a zlomový dopad.

A konečně: Ty dva biliony nikam nezmizely. Místo nich jsou na kontech České národní banky miliardy eur. Něco kolem 74 nebo 75 miliard.

Autor: Luboš Smrčka | středa 19.4.2017 8:08 | karma článku: 32.33 | přečteno: 5447x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Koruna z řetězu puštěná

ČNB opustila závazek nenechat korunu posílit nad hladinu 27 za jedno euro. Což se čekalo a bankovní rada tak učinila v době, kterou ohlásila. Nyní na českou měnu působí již jenom tržní síly. I když...

6.4.2017 v 16:04 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 846 | Diskuse

Luboš Smrčka

Válka s Turkem

Vášně kolem bitvy s Turkem trochu utichly a je čas podívat se na turecký problém střízlivýma očima. Ono totiž na dnešním Turecku je toho trochu víc než se může zdát z poněkud nabubřených slov, která nám posílá Ankara.

6.4.2017 v 8:18 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 585 | Diskuse

Luboš Smrčka

Česká televize a ligový fotbal aneb co pan Pelta neví!

Přestože jsem v minulosti několikrát deklaroval, že ani zdaleka nepatřím do kategorie zatvrzelých sportovních fanoušků, fotbal mě z pozice ekonoma zajímá. Jedná se o celospolečenský fenomén zasahující do nejvyšších pater politiky.

27.2.2017 v 15:01 | Karma článku: 41.80 | Přečteno: 4489 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Milan Urban

Těžit se má, „strategické“ zásoby nemají smysl

Ta otázka se znovu objevila v souvislosti s těžbou lithia v Krušných horách. Zase máme lidi, kteří říkají: Těžba je krádež, nechme nerostné bohatství dětem. Ekonomicky je to absurdní nápad. A připomíná Státní plánovací komisi.

25.4.2017 v 10:44 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 378 | Diskuse

Lumír Vitha

Porcování medvěda, který nebyl, aneb volební kampaň zdarma

Sotva jsme po Novém roce rozlepili oko zarudlé ještě stopami silvestrovského ejchuhů, dozvěděli jsme se, jací jsme dobří hospodáři, bo jsme hospodařili s přebytkem nějakých 60 miliard Kč. Někteří z nás si to ráno docela pamatují.

21.4.2017 v 12:31 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 522 | Diskuse

Jakub Kouřil

Chcete více peněz? Musíte mazat staré

Výhoda má tendenci zaniknout v okamžiku, kdy je objevena. Ne náhodou se ti nejlepší obchodníci vyznačují pozoruhodnou schopností měnit svá stanoviska rychlostí blesku.

21.4.2017 v 12:09 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 500 | Diskuse

Hana Stastna

Ženský pohled na korunu utrženou ze řetězu

Dříve jsem měla jasno, kolik kilogramů živé váhy si, vzhledem k mé výšce, mohu dovolit, abych se cítila dobře, tzn. abych se líbila klukům, míň holkám a hlavně sama sobě.

21.4.2017 v 10:34 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 923 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Návod, jak školou vychovat stádo

Čím víc se úřady snaží ve školství o prosazení uniformity a rovných příležitostí, tím víc se rozmáhá – neváhám to tak označit – diskriminace, mezi dětmi se rozevírají nůžky a slušné vzdělání se stává luxusním zbožím.

21.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 48.56 | Přečteno: 25026 | Diskuse
Počet článků 184 Celková karma 27.75 Průměrná čtenost 1360
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.