Kryptorubl, petro… Zůstalo jen ticho

20. 03. 2018 7:40:25
Před nedlouhou dobou se objevily dvě zajímavé zprávy. Rusko potvrdilo, že se zabývá konstrukcí vlastní kryptoměny. A venezuelský diktátor Maduro vyjevil světu svůj plán na vytvoření kryptoměny petro.

Po nedlouhé době je o obou projektech velmi tiché ticho.

Přitom vize kryptorublu byla na určitých serverech chvíli častějším hostem než předchozí móda rublu krytého zlatem. Což je už co říci, protože „zlatý rubl“ byl evergreenem veřejných diskusí a jeho popularita se dotýkala špiček věží chrámu Vasila Blaženého.

Nicméně petro či kryptorubl jsou stejné nesmysly, jako rubl krytý zlatem. I když ze zcela jiných důvodů. Principiálně platí, že kryptoměna může být jen těžko „emitována“ státní mocí. Jednou z nejpodstatnějších vlastností kryptoměny (vedle vcelku banálního a zcela základního předpokladu, že jde o měnu virtuální) je totiž nepřítomnost centrální autority a ti, kdo měnu akceptují, musí této nepřítomnosti centrální moci důvěřovat a zároveň důvěřovat blockchainu (tedy systémové evidenci plateb), která ale nutně musí být nezávislá na kterémkoliv z účastníků. Jinak to celé ztrácí smysl. Z tohoto pohledu je představa kryptoměny organizované z Kremlu či z Caracasu zcela absurdní.

Dejme tomu, že ostatní parametry krypoměny by dané státy byly schopné naplnit, ostatně by to nebyl zase tak veliký a zásadní problém. Neprolomitelnost a šifrování, globální charakter, anonymita, nemožnost odmítnout platbu, to všechno si lze představit. Jak by ale fungoval blockchain?

Skutečně by někdo využíval kryptoměnu s centrální autoritou? A to již vůbec není řeč o zcela podivuhodné představě venezuelského vládce o tom, že jeho petro bude „kryté ropou“ (co petro, to barel). V tomto případě lze dokonce zcela vážně pochybovat o tom, zda někdo z vládnoucí junty ve Venezuele chápe princip kryptoměn. Včetně toho, že jejich původní cíl není sloužit ani tak jako měny v pravém smyslu slova nebo jako investiční nástroje, ale jako prostředek pro anonymní, okamžité a nesledovatelné přemístění prostředků z místa na místo a jedno, zda o ulici vedle nebo do protějšího koutu světa. Kryptoměny se vyhýbají celému bankovnímu systému, v jistém smyslu ho nahrazují a zcela eliminují jeho kontrolní mechanismy. Jestli je každá jednotlivá „mince“ krytá ropou, ovčí kůží nebo čímkoliv „reálným“ je zcela vedlejší a dokonce principiálně je to spíše na škodu. Základem akceptování kryptoměny je totiž důvěra v mechanismy, algoritmy a celý zcela nezávislý a neovlivnitelný systém existence kryptoměny. Jestli někde stojí nebo nestojí barel ropy připravený k výměně za „petro“, to nikoho nezajímá.

Přitom jak Rusko, tak i Venezuela neskrývají, že úvahy o kryptoměnách jsou vedené potřebou vyhnout se sankcím, které zasahují jejich ekonomiku. Tedy v této rovině jsou úvahy o kryptoměně v rámci logiky naprosto správné. Jak ovšem snít o vlastních digitálních penězích a zároveň jejich podrobení centrální autoritě, to zůstává naprostou záhadou.

Ve skutečnosti ale Rusko a Venezuela nechystají nic jiného (pokud vůbec něco chystají a nejde jen o mlhu), než specifickou elektronickou emisi vlastní měny, která by v případě Ruska byla se samotným rublem asi velmi úzce spjata, v případě Venezuely by její směnná hodnota kopírovala ceny ropy mínus transakční a další náklady. Což není divu, protože venezuelská měna bolívar je po provedení měnové reformy v Zimbabwe zřejmě to naprosto nejhorší, co na světě existuje. Nic, co by mělo mít nějakou alespoň rámcově stabilní hodnotu, není možné s bolívarem svázat. Oběma zemím by specifická emise měny umožnila zřejmě obcházet některá restriktivní ustanovení a obchodní sankce, avšak pouze v omezené míře. Přičemž poněkud nejasný a hodně „jihoamerický“ plán venezuelské junty svými parametry spíše připomíná naprosto zoufalou snahu emitovat vládní bondy „podložené budoucí produkcí ropy“, tedy zároveň by šlo i o opční komoditní produkt.

Každopádně informace o kryptoměnách z Kremlu či z Caracasu mají tu základní chybu, že nejsou o kryptoměnách, jenom používají módní slovo jako chabé maskování toho, že si obě vlády chtějí zřejmě půjčit.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 20.3.2018 7:40 | karma článku: 17.54 | přečteno: 548x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma článku: 30.62 | Přečteno: 3267 | Diskuse

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 440 | Diskuse

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 617 | Diskuse

Luboš Smrčka

Čína už není motor, sotva setrvačník

Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.

9.1.2024 v 8:12 | Karma článku: 21.95 | Přečteno: 544 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 597 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.74 | Přečteno: 904 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 1572 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 496 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 360 Celková karma 23.06 Průměrná čtenost 1392

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...