Chci vědět, kdo je šéf…
Během nedobrovolného pobytu v jedné takové koloně po cestě za mým oblíbeným vinařem do, Valtic jsem si vzpomněl na jeden text publikovaný v časopise Ekonom. Dal jsem si tu práci a článek nakonec našel, jedná se o, Ekonom č. 24/2014. Podle výpočtů odborníků Ostravské univerzity činil v roce 2014 náklad ztraceného času na jednu hodinu kongesce na D1 při stanovené intenzitě provozu 8 148 857 korun. Netuším sice, jak kolegové k výpočtu dospěli, nemám ovšem sebemenší důvod tento zpochybňovat. A docela by mě zajímalo, kam se posunula částka během dalších let.
Proto mě oslovil článek ohledně problematiky odtahů, na který si dovoluji tímto, z pozice ekonoma, řidiče, majitele vozidla a dálniční známky, reagovat. Text pojednává o pozměňovacím návrhu k Zákonu o provozu na pozemních komunikacích. Ačkoli jsem této problematice opravdu dalek, zaujala mě pasáž, podle které by měl o odtahu havarovaného vozidla rozhodovat nikoli jeho vlastník, jak je tomu doposud, ale správce komunikace, který je podle zákona povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. V případě dálnic je správcem nepříliš populární ŘSD. Návrh prý rozzuřil nejen samotné řidiče…
Bohužel jsem v první řadě nepochopil, které řidiče návrh rozzuřil? Menšinu těch, kteří se z jakýchkoli důvodů stali účastníky dopravní nehody a touží si vybrat odtahovou službu podle svých preferencí? Nebo drtivou většinu těch, kteří musí trávit desítky minut, někdy i hodiny, čekáním na odtahovou službu ve stále narůstající koloně? Opravdu nejsem skalním fanouškem ŘSD, nicméně nevidím nic pobuřujícího na tom, když správce odpovědný za konkrétní majetek určuje na víceméně vlastním území pravidla hry. A ten, komu tato pravidla nevyhovují, může zvolit cestu po okreskách, což bývá ostatně častým jevem.
Ve zmiňovaném textu, za kterým stojí mě neznámá nezisková organizace, se píše rovněž o tom, že pokud na příkaz dopravní policie rozhodne o odtahu na dálnici její správce, může to provětrat peněženku řidiče havarovaného vozidla. Nejspíše ano. Na druhou stranu, kdo nahradí finanční ztráty řidičům čekajícím na odtah v nekonečných kolonách? Nemělo by v takovém případě platit, že zájem desítek, mnohdy stovek řidičů na co nejrychlejším zprovoznění dálnice, by měl být nadřazen zájmům jednotlivce, případně jeho pojišťovny?
Zároveň předem souhlasím s možnou námitkou, že rozhodující pravomoci PČR a ŘSD, se nemusí automaticky rovnat co nejrychlejšímu a kvalitnímu odtahu. Na druhou stranu, ovšem budu mít v případě vzniklého problému možnost a nezpochybnitelné právo vznášet dotazy, případně podnikat právní kroky, předem jasným směrem. Představa toho, že bych dejme tomu po hodině strávené v koloně běžel zjišťovat jméno pojišťovny, jejíž odtah je neznámo kde, je totiž na hony vzdálena realitě. A z pozice plnohodnotného účastníka silničního provozu mám plné právo vědět, kdo je na dálnici šéf.
A věta, která mě pobavila a vyděsila na závěr. Pojišťovny prý s největší pravděpodobností nebudou chtít proplatit odtažení vozidla, které samy nezařídily. Ač ve finančnictví vcelku zběhlý, nemyslím si, že by se pojišťovny měly zabývat organizací odtahů. Je to asi stejné, jako kdyby majitel hořící nemovitosti nechal tuto lehnout popelem a ohrozil polovinu vesnice, protože hasiče, kteří dorazili jako první, neposlala jeho pojišťovna.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x