Spadne dolar o třetinu?
A toto je bombastická předpověď.
Nicméně argumenty profesora Roache vypadají a jsou logické. Které to jsou? Především poukázání na drastické nerovnováhy americké ekonomiky.
Těmi jsou: v první řadě nízká úroveň domácích úspor, dále pak chronický deficit účtu platební bilance a děsivý fiskální deficit vedoucí k dynamickému růstu dluhu (jakkoliv ten je z velké části domácí a prakticky ze sto procent v dolarech, tedy ve vlastní měně). K tomu pak profesor Roach přidává odklon Spojených států od globalizace, což už je spíše interpretační záležitost.
I když všechny ty první tři argumenty jsou naprosto zřetelné, jasné a nezpochybnitelné, přesto si dovolím závěr o potenciálu více než třetinového propadu dolaru vůči koši hlavních měn označit za velmi, velmi odvážný. Nebo rovnou právě za bombastickou předpověď, která má více přitáhnout pozornost, než co jiného.
Nicméně pravda – přitáhnout pozornost k reálnému problému.
Zkusím to vysvětlit.
Propad o třetinu by musel znamenat drastický pokles poptávky po dolarech a přeliv této poptávky do jiných měn. Jaké jsou k dispozici? Euro, britská libra, japonský jen, švýcarský frank, teoreticky čínský jüan. Ještě by nějakou roli mohlo hrát zlato a komodity, ale to jsou již více konstrukce než reálné představy založené na skutečném uspořádání světa. A to je tak asi všechno, nic dalšího není po ruce. (Vynechávám snění o „zlatém rublu“ a podobné absurdní představy.)
Dolar by také musel velmi citelně ustoupit z pozice klíčové rezervní měny a být v této pozici nahrazen něčím jiným. A zase je tu otázka: Čím by to mělo být? Odpověď je stejná, jako výše.
Abychom si přiblížili rozměry té věci. Když všechno hodně zaokrouhlíme, tak podíl dolaru na rezervách evidovaných MMF v globálním pojetí představuje asi 61 procent, dlouhodobě klesá (třeba před dvaceti lety to bylo přes sedmdesát procent), nicméně v absolutním objemu stejně roste a blíží se sedmi bilionům dolarů. Podíl eura je necelých 21 procent a třeba podíl jüanu je menší než dvě procenta (avšak pravda – roste).
Jinými slovy – poptávka po dolaru se navzdory všem nedobrým zprávám zvyšuje (protože v absolutním objemu roste objem rezerv držených v dolarech), v podílu k celku rezerv ale klesá (protože poptávka po dolaru se zvyšuje pomaleji než poptávka po jiných měnách). Tento proces je dlouhodobý a nezpochybnitelně bude pokračovat tak, jak ekonomika USA bude přicházet o svoji výlučnost největšího světového hospodářství (což se prostě nutně děje již jen z prostého důvodu, že obyvatel USA je necelých 330 milionů a obyvatel Číny 1,4 miliardy a Indie 1,35 miliardy).
Tragická bilance platebního účtu Spojených států i nízké úspory a další argumenty profesora Roache nejsou nic nového. To oboje jsou skutečnosti, které trvají desetiletí. Stejně, jako růst zadlužení vlády. Deglobalizační postoje Trumpovy administrativy jsou dvojího typu. USA se vzdalují světovým organizacím, jako je WHO, a couvají ze světových úmluv (jako je Pařížský pakt o klimatu). Ale Světová zdravotnická organizace není žádné měřítko globálnosti a dohody z Paříže jsou prostě proti zájmu USA tak, jak je definuje současná vláda. Ve skutečnosti Spojené státy (a zase – už několik desetiletí) nejsou motorem globalizace. A obchodní války s Čínou a v podstatně mírnější verzi s Evropskou unií používá Washington spíše jako páku k prosazení svých globalizačních požadavků – ochrany duševního vlastnictví u Číny a odbourání antiglobalizačních dotačních systémů u EU.
Ústup dolaru a zřejmě i jeho pokles vůči ostatním velkým měnám bude pokračovat. Má svoje fundamentální důvody, na které profesor Roach skutečně upozornil. Ale 35 procent za rok nebo dva? To by musel nastat nevídaný, nepředstavitelný vývoj světové ekonomiky.
Takový, po kterém by nám bylo upřímně a naprosto jedno, jaký je kurz dolaru.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 22,04
- Průměrná čtenost 1391x