Už je tady zase! Zlatý rubl

1. 05. 2022 14:53:35
Je to horší než rozzuřené jo-jo, je to horší než nejhorší hity osmdesátých let a dokonce je to horší než bumerang. Pověst o zlatém rublu je zpět. Znovu uráží dobrý vkus posluchačů, tahá uši ekonomů a vyvolává nadšení fandů.

Mimochodem za poslední tři měsíce už různé tak zvaně „proruské“ weby a facebookové skupiny sympatizující s Moskvou oběhla zpráva o „zavedení“ zlatého standardu rublu třikrát. A vždycky s klasickým ujištěním, že o tomto „mainstreamová média nepíšou“ a že tyto informace nám „vláda tají“. A nyní je tady další kolečko, které tentokrát prošlo i do velkých sdělovacích prostředků, protože v „Rusku se diskutuje o navázání rublu na zlato“.

Aby nevznikla mýlka. Slovně mohu navázat na zlato cokoliv. Když se na tom dohodneme, můžeme korunu v nějakém pevném kurzu navázat na zlato hned. Problém je jediný a naprosto stejný u koruny, rublu, dolaru a jakékoliv jiné měny, jakou si představíme. Jak dlouho příslušná autorita udrží stanovený kurz?

A v tomto smyslu skutečně není Rusko adeptem na rekordy v délce případného odolávání trhům.

Dokonce spíše naopak.

Představme si totiž především jednu základní věc. Co vlastně znamená, když si řekneme, že nějakou měnu navážeme na zlato, tedy když určíme nějakým z několika možných způsobů zlatý standard nějaké měny? Samo o sobě se nestane nic. Dokud totiž neřekneme to hlavní. Kdo a kdy má právo požadovat za svoje peníze vydání měnového zlata emitenta?

O navázání na zlato se dá mluvit nekonečně dlouho a dá se vyhlašovat a kdo ví, co ještě, ale dokud nejsou oznámeny podmínky směny peněz za zlato, nemá to žádný, ale skutečně naprosto žádný obsah.

Tak si jen na okraj řekněme, že zlatý standard reálně zkolaboval s první světovou válkou. V určité podobě ještě ožil ve dvacátých letech, aby zemřel s rokem 1933, kdy se dolar od zlata odpoutal. Určité navázání na zlato bylo obnoveno po druhé světové válce v brettonwoodském měnovém systému, kdy směna dolarů na zlato byla garantována Spojenými státy, ale již pouze ostatním národním bankám začleněným do tohoto směnného mechanismu.

Všechny tyto pokusy o takové či onaké zlaté standardy padly z řady důvodů, především ale kvůli tomu, že architekti mechanismů je postavili na základně jedné jednoznačné světové ekonomické velmoci. V období zhruba 40 let před první světovou válkou (což bylo mimochodem období skutečně mimořádného ekonomického i sociálního růstu) byla leaderem globální ekonomiky Velká Británie. Celý mechanismus začal slábnout ve chvíli, kdy došlo k zásadnímu zesílení USA a Německa a britská ekonomika ztratila solitérní postavení. V meziválečné době kumulované válečné dluhy podkopávaly každou měnu a vedly k inflaci, která ničila pevně dohodnuté vztahy mezi měnami. V Bretton Woodu byl dohodnutý mechanismus postavený na představě, že USA jsou a budou absolutním ekonomickým solitérem. Vyrovnávání produktivity práce mezi USA a Evropou vedlo k tomu, že Spojené státy upadaly do stále tíživějších schodků obchodní bilance, které nebyla schopna platební bilance vyrovnávat. Pokud ale dolar nenabízel nejvyšší zhodnocení, pak se nemohl udržet vůči ostatním měnám v jednoznačné dominanci.

Všechny ty krátké a možná na první pohled nesourodé poznámky z dějin zlatých standardů mají několik společných bodů. Prvním je, že standard může vzniknout jenom a pouze v případě, že emitent garantuje nějaké skupině (což mohou být „všichni“ nebo také jenom „ostatní národní banky“) výměnu peněz za přislíbené množství zlata. To znamená, že je třeba mít po ruce skutečně mimořádné množství „měnového zlata“. Což je to jednodušší. To složitější na celé věci je, že se tím v podstatě musí fixovat tržní cena zlata. Což znamená, že pokud má investor na výběr mezi „chci mít zlato“ nebo „chci mít rubly“, tak vybere rubly, protože mu přinášejí buď stejnou jistotu jako zlato, ale navíc výnos, nebo je rubl alespoň měnou, bez které se nedá nic podstatného koupit. Nejlépe pak je to všechno najednou.

Bez této zásadní důvěry v danou měnu a bez její potřebnosti ve smyslu prostředku směny (nikoliv prostředku, jak se snadnou dostat ke zlatým slitkům) není zlatý standard v jakékoliv podobě možný.

Ruská ekonomika není, při vší úctě, schopna ani vzdáleně splnit žádnou ze jmenovaných podmínek. Produktivita práce (výnosy) je hanebná. Výhodou je vlastní těžba zlata, což znamená v podstatě zaručený příliv měnového zlata, ale na straně druhé má tato situace daleko do monopolu. To znamená, že udržení standardu znamená vzdorovat neustálému tlaku nové těžby v jiných zemích. Důvěryhodnost ruské ekonomiky je nulová, země nemá ani funkční právní systém, vymahatelnost práva je špatná, legální vymahatelnost úvěrů mizerná...

Takže je to pořád to stejné. Je nesporným faktem, že Rusko je velkým producentem zlata, je nesporné, že má obrovské nerostné bohatství, které může teoreticky používat jako určitou „nezlatou, ale srovnatelnou záruku“. Ale zároveň má nevýkonné hospodářství s nízkou produktivitou práce, vysokou inflaci (a především inflační nepříliš tržní prostředí, což je horší a je to problém na desetiletí).

Popravdě – jediná situace, kdy by mohlo Rusko udržet zlatý standard rublu by byla ta, že by bylo držitelem všech zlatých měnových zásob v globálním rozměru.

A k tomu má tedy skutečně hodně daleko. Jakkoliv je 2300 tun v rezervách ruské centrální banky jistě úctyhodné množství, je to až pátá nejvyšší rezerva na světě.

Následující tabulka je z poloviny roku 2019, ale to není podstatné, protože vzájemné poměry mezi vlastnictvím jednotlivých států se v mezidobí nezměnily a ve skutečnosti se nijak zásadně ani nezměnila množství drženého rezervního zlata. Podívejme se na hodnotu v pravém sloupci. Pro Rusko je to zhruba 70 miliard dolarů. Což je úctyhodná suma, při kurzu dolar = 100 rublů jde o 7 bilionů rublů. Jenže procesy probíhající ve světové ekonomice mají mnohonásobně a dokonce řádově větší objemy. Z globálního hlediska je sedm bilonů rublů nic.

Ať se na to člověk kouká z té nebo z oné strany, je to vlastně jedno. Zlatý rubl není reálný projekt. Je to jenom a pouze vzkaz domácímu publiku, že „se vážně diskutuje o navázání rublu na zlato“. Těžko říct, kdo přesně tu „vážnou“ diskusi provozuje, ale ve skutečnosti to není myšlenka určená k seriózně míněným rozhovorům na téma „kdy to uděláme a jak vyřešíme technické otázky“. Je to poselství důvěřivým, že „by to bylo možné“.

Nebylo.

P.S. Aby to bylo naprosto jasné. Samozřejmě nikdo a dokonce ani realita nezabrání Rusku vyhlásit "rubl navázaný na zlato". Jen to navázání nebude obsahovat možnost vyměnit rubly za to zlato. Čímž by šlo jen o deklaraci bez skutečného obsahu.

Autor: Luboš Smrčka | neděle 1.5.2022 14:53 | karma článku: 23.62 | přečteno: 892x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma článku: 30.62 | Přečteno: 3267 | Diskuse

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 440 | Diskuse

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 617 | Diskuse

Luboš Smrčka

Čína už není motor, sotva setrvačník

Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.

9.1.2024 v 8:12 | Karma článku: 21.95 | Přečteno: 544 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 591 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 899 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.65 | Přečteno: 1546 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 494 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 360 Celková karma 23.06 Průměrná čtenost 1392

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...