Nebojte se. Chtějte víc peněz
Klíčová data výzkumu jsou tato: O vyšším platu se chystá letos a s výhledem na příští rok jednat pouze 22 procent zaměstnanců v České republice. Celosvětový průměr byl zjištěn na úrovni 42 procent. Zajímavé je, že tím směřujeme k Asii, nejblíže nám jsou Tchajwanci (23 procent) a Japonci (24 procent). I když, jak se to vezme. Protože největší tlak hodlají vytvářet zaměstnanci v Kataru (71 procent), Filipínách (70) a v Indii (69) – což je také Asie.
Podstatnější jsou možná sousedé. Středoevropský průměr je 37 procent, v Polsku a v Německu chce zatlačit na zaměstnavatele přes 40 procent lidí.
Samozřejmě jednat o vyšším platu je jedna věc, dostat ho je věc druhá. Ale co je důležité: Zaměstnanecký tlak na růst mezd znamená v důsledku a z makroekonomického pohledu ve skutečnosti tlak na růst produktivity práce a na růst přidané hodnoty.
A jak známo, s produktivitou práce (a tedy nutně ani s přidanou hodnotou) na tom nejsme nijak super.
Chci předejít obvyklým diskusním příspěvkům, které se vždycky objeví, když v blogu zmíním naši nízkou produktivitu práce. Takže dvě drobné odbočky.
První: Vážení, produktivita práce není to stejné jako intenzita práce, ve skutečnosti spolu vůbec nemusejí souviset. Když budou dva chlapíci skutečně usilovně a do vyčerpání tahat osm hodin bednu z místa na místo, jejich práce bude jistě velmi intenzivní, produktivita bude naprosto vepsí. Už jenom proto, že jeden důchodce s ještěrkou zvládne to stejné za zlomek času. A jak se říká: S prstem v nose.
Druhá: Za nízkou produktivitu práce nemohou „montovny“. Když odmyslím, že pojem montovna nemá žádný konkrétní ekonomický obsah a já opravdu neumím rozlišit, co montovna je a co montovna už není, tak řada výrob, kde se „něco montuje z dílů od subdodavatelů“ bude mít vcelku klidně velmi vysokou produktivitu práce a bude se v nich vytvářet vysoká přidaná hodnota. A ono to může být i naopak.
Tlak na růst mezd je tlakem na podnikatele/zaměstnavatele, aby se uvolil k novému přerozdělení vytvořené přidané hodnoty. Aby z ní větší díl formou vyšší mzdy šel zaměstnancům a nižší formou zisku směřoval vlastníkovi, který inkasuje za poskytnutý kapitál a za výkon v rámci organizace kooperačních vazeb, za riziko a další vklady do celého systému. Za nízké nezaměstnanosti, což tu máme, zaměstnavatel na požadavky zaměstnanců spíše přistoupí, neboť šance, že by za původní mzdu sehnal adekvátní náhradu není velká. Zároveň však chce udržet svůj zisk. Takže se pokusí zvýšit cenu výrobků (což mu trh příliš neumožní), zlepší organizaci práce, nalezne úspory, investuje do automatizace, robotizace nebo udělá jiné kroky.
Je to celé hodně zjednodušené, ale jakkoliv to tak nemusí na první pohled vypadat, tak požadavky na vyšší mzdy jsou skutečně pákou na zvyšování efektivity ekonomiky, na růst produktivity práce a na růst přidané hodnoty.
Takže nebojte se chtít více peněz. Vytváříte sice diskomfortní situaci pro svého zaměstnavatele, ale zároveň posunujete celou ekonomiku dopředu.
Luboš Smrčka
U Pekingu se bojuje o Pensylvánii
Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené
Po útlumu v době covidu-19 opět roste počet Čechů, kteří se v zahraničí nakazili malárií. Loni jich...
Izrael zaslal Hamásu reakci na postoj k ukončení války, hnutí žádalo příměří
Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu dostalo od Izraele oficiální odpověď, která se týká...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Prodej rodinného domu 142 m2, pozemek 655 m2
Těšetice, okres Znojmo
7 975 000 Kč
- Počet článků 362
- Celková karma 19,60
- Průměrná čtenost 1387x