Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie

Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety

Když sáhneme hloub do historie, tak čtvrtý největší od Marshallova plánu po druhé světové válce.

Pohledy světových ekonomů se proto postupně obracejí právě do jižní Ameriky k Argentině. Již oznámené reformní kroky jsou skutečně ambiciózní a nutno říct, že zatím mají změny nástup plně srovnatelný se šokovou terapií prvních dvou či tři let po pádu komunistického režimu v České republice. Prudká devalvace národní měny, masivní rušení dotací a subvencí, zrušení poloviny ministerstev… A dále velmi razantní plán, který chce prezident prosadit i přes to, že v parlamentu má podporu spíše nevelkou. Ten plán nicméně zahrnuje zásadní liberalizaci trhů, privatizaci, reformu pracovního práva a mnoho dalších věcí – včetně přechodu z pesa na americký dolar jako národní měnu.

V příštích měsících a letech budeme tedy moci sledovat, nakolik se tento skutečně mimořádný projekt povede naplnit. V první rovině se ale nejprve musí ukázat jako politicky zvládnutelný a prosaditelný. To je vskutku kardinální otázka. Nicméně Argentinci mají, zdá se, plné zuby polovičatých řešení. Milei voličům nic netajil, naprosto otevřeně říkal, že to, co chystá, bude opravdu masakr. Argentinský masakr motorovou pilou, se kterou se často nechával fotografovat jako se symbolem nutnosti radikálních řezů. Především však ekonomy bude zajímat to případné následující druhé: Zda bude zvolený recept s až anarcho-kapitalistickými a libertinskými rysy v daných souvislostech fungovat.

Předpokládám, že pohledy z České republiky budou doprovázeny obzvláštním zájmem o věc. Protože přes všechny odlišnosti, kterých je opravdu hodně, je pro nás argentinský pokus vlastně mimořádně zajímavý.

Aby bylo jasné proč, je potřeba se alespoň trošku podívat na dějiny Argentiny v minulém a v tomto století.

Málo se to ví, ale před sto lety a dokonce ještě před sedmdesáti lety patřila Argentina k nejvyspělejším zemím a dokonce k průmyslovým velmocem a k nejbohatším státům světa. Podobně jako před světovou válkou Československo. Což v případě Argentiny platilo až do perónovského období inspirovaného italským korporativismem Benita Mussoliniho. Nacionalistický a zároveň socializující Juan Perón během druhé poloviny čtyřicátých a v padesátých letech vládl zemi, která se postupně (avšak vcelku rychle) dostala z pozice jednoho z ekonomicky nejvlivnějších států do pozice krizemi, nepokoji, neustálými převraty a zmatky zmítané země, ve které bujela inflace, korupce a v obdobích vlády vojenských junt si nikdo nemohl být jist životem ani majetkem.

V Argentině sice neproběhlo klasické znárodnění (ovšem u velkých zahraničních investorů ano) a režimy inklinovaly spíše k fašismu než komunismu, ale devastace ekonomiky dosáhla přinejmenším podobných rozměrů, jaké známe z našeho komunistického období. Avšak argentinské reformní úsilí po pádu poslední junty nikdy nedosáhlo hloubky klausovské transformační strategie. Naopak, i po obnovení demokracie se střídaly vlády perónovského typu s jednotlivými spíše krátkými obdobími kabinetů vedených liberálními reformátory. Reformy však byly polovičaté, nedostatečně razantní a měly většinou jen nedostatečný čas k tomu, aby přinesly výsledky. Za dvě stovky let existence zkrachoval argentinský stát devětkrát, z toho už třikrát v tomto století. Stal se asi jedinou rozvinutou zemí, které se podařilo vrátit zpět mezi země rozvojové. To tak nějak hovoří za vše.

Jakkoliv je situace České republiky samozřejmě v současnosti velmi odlišná, přece jenom je pro nás argentinský velký reformní pokus zvláště zajímavý. Bude velmi podnětné sledovat, jak dlouho se prezidentovi podaří udržet podporu pro jeho šokovou terapii, jakým způsobem bude komunikovat nesporně dramatické dopady změn na obyvatele a životní úroveň a samozřejmě především zda a za jakou dobu přinesou jeho kroky pozitivní změny.

Jakkoliv totiž opravdu neřešíme stejný typ potíží, zároveň je naprosto zjevné, že česká ekonomika a společnost potřebují nutně řadu reforem, které také nebudou bezbolestné, které budou vyžadovat schopnost udržet podporu pro změny a na jejichž pozitivní dopady bude potřeba více než jedno volební období. Argentina je tedy zajímavou laboratoří i pro nás.

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 28.12.2023 8:10 | karma článku: 40,16 | přečteno: 6043x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

23.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,26 | Přečteno: 334x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 16,00 | Přečteno: 450x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,02 | Přečteno: 3303x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma: 19,12 | Přečteno: 466x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma: 19,89 | Přečteno: 623x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené

27. dubna 2024  7:29

Po útlumu v době covidu-19 opět roste počet Čechů, kteří se v zahraničí nakazili malárií. Loni jich...

Izrael zaslal Hamásu reakci na postoj k ukončení války, hnutí žádalo příměří

27. dubna 2024  7:07

Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu dostalo od Izraele oficiální odpověď, která se týká...

Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

27. dubna 2024

Rozstřel Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...

Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste

27. dubna 2024

Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...

  • Počet článků 362
  • Celková karma 19,60
  • Průměrná čtenost 1387x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky