Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Tedy trochu jinak: Kdy se stane Čína největší ekonomickou mocností na světě?
Existuje mnoho odpovědí, často diametrálně odlišných.
Z hlediska časového například lze téměř stejně dobře obhájit „už se stala“ jako „nikdy“. Pro obě verze najdeme nějaké vcelku relevantní argumenty.
První by bylo možné podpořit různými propočty produkce podle parity kupní síly (tedy jinak než podle kurzu). A v tomto srovnání již Čína u některých institucí USA předstihla (hodně záleží, jakou metodiku přepočtu na paritu, kdo zvolí). Jenže parita nejsou skutečné mezinárodně srovnatelné peníze, parita je konstrukt založený na domácí cenové hladině. Je to konstrukt sice zajímavý a v mnoha ohledech užitečný, jenže vzato na dřeň: Přece jenom jde o upravenou skutečnost.
Ale nejen o časových okolnostech se dá říct, že odpovědí na otázku USA versus Čína je mnoho. Vždycky totiž záleží na tom, jaké statistické podklady si člověk vezme k ruce.
Nicméně základní srovnání každé ekonomiky začíná u hrubého domácího produktu. Což je v principu finální a finančně vyjádřená hodnota zboží a služeb vyprodukovaná tím kterým státem v daném roce (na daném území). Samozřejmě je hned na první pohled zjevný problém, jak ji počítat, ale na to mají statistici celkem zaběhnuté způsoby a metodiky. Ty sice nejsou úplně celosvětově srovnatelné, u mnoha zemí (například zrovna u Číny) panují jisté pochybnosti o tom, zda se každému číslu dá věřit na sto procent, ale jistý standard tady je.
Další otázka je, kterou použít měnu, protože abychom mohli porovnat dvě země, potřebujeme HJDP ve stejné měně. Zase (podobně jako u parity) existují určité konstrukty, které k tomu mají sloužit (například tak zvaný mezinárodní dolar). Nicméně ve skutečnosti pořád nejlepší je starý dobrý dolar bez přívlastků. A pak je tady otázka kurzu – tedy jaký kurz použít pro přepočet. U směnitelných měn vyřešeno: Normální tržní. U těch ostatních existují různé metody přepočtu úředních kurzů. Což nás v tuto chvíli nemusí tak úplně zajímat, protože jüan směnitelný je (jakkoliv určitý dohled státu nad kurzem existuje).
Tak v tomto srovnání je Čína pořád hodně daleko za Spojenými státy a nějakou dobu se to tak úplně nezmění. Jednoduše řečeno je HDP Spojených států 26,9 bilionu dolarů, HDP Číny 19,4 bilionu. Takže čínský produkt dosahuje zhruba sedmdesáti procent amerického. Při počtu obyvatel 1,4 miliardy oproti něco přes 332 milionu, tedy 4,3násobku.
Na to by se samozřejmě dalo říct, že před několika desetiletími byla situace naprosto jiná a rozdíl ve vytvořeném HDP podstatně větší, takže Čína Spojené státy rychle dohání a brzy předežene. Jenže je několik důvodů, proč to nebude tak horké.
Hodně se v té souvislosti mluví o dlouhodobých nerovnováhách v čínské ekonomice, o obrovské realitní krizi, která už postihuje celý stavební sektor, o dramatickém předlužení čínských státních i soukromých firem, o tom, že fiskální nerovnováha veřejných rozpočtů (to je v Číně důležité kvůli mimořádným problémům provincií) vyvolává neustálou potřebu emise nových peněz, které se však nedostávají do soustavně klesající spotřeby domácností a neřeší z toho plynoucí deflační tlaky. Všechny tyto věci lze krátkodobě zakrýt intervencí státu, středně a dlouhodobě však musí být buď vyřešeny, nebo povedou k hluboké a dlouhodobé strukturální krizi.
Někdo by mohl říct, že americký federální dluh je také obrovský. To je. Ostatně již Ronald Reagan na otázku, co hodlá dělat s deficitem a dluhem odpověděl: „Nic. Už je dost velký na to, aby se o sebe postaral sám“. Jenže celková bilance amerických veřejných rozpočtů je vcelku příznivá a zadlužení domácností i podnikové sféry je (dá se říct) celkem zdravé, navíc více než dostatečně kryté aktivy. Ve srovnání s čínskou situací je to stav velmi odlišný.
A pak jsou zde v čínském prostředí jevy v principu neřešitelné, protože vycházejí ze samotné ho základního uzpůsobení ekonomického modelu kombinace relativní volnosti podnikání a strnulé rigidnosti politického uspořádání. A to je například skutečně extrémně vysoká nezaměstnanost mladých (mluvíme o hodnotách kolem 25 procent), nebo obrovská demografická krize, která se rodí s mimořádnou rychlostí a intenzitou (a proti které jsou demografické hrozby v Evropě vcelku poklidné komplikace).
Na základě toho všeho studentům vcelku s klidným svědomím říkám, že pokud se oni dožijí chvíle, kdy nominální HDP Číny přeroste nominální HDP Spojených států, tak buď to bude po takové katastrofě, že to nebude nikoho zajímat a nikdo to nebude ani měřit, nebo budou v důchodu a nepřipadne jim to důležité.
Co se pak krásného ukazatele HDP na obyvatele týká, tak to už je pro Čínu tak nedosažitelná meta, že ani nemá smysl se o ni bavit.
Luboš Smrčka
U Pekingu se bojuje o Pensylvánii
Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj
Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...
Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, i když pracují, říká antropoložka
Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...
Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev
V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
- Počet článků 362
- Celková karma 19,60
- Průměrná čtenost 1387x