Konec Západu? Zánik vyspělých zemí?

13. 02. 2017 9:45:27
Společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) vydala svojí vizi světové ekonomiky v roce 2050. Je to zajímavé čtení. I když svým způsobem podobné, jako vize televizní vědmy Jolandy (to nemyslím jako urážku).

Analytici PwC se pokusili předpovědět, jaké budou hospodářské poměry v roce 2050. (Zájemci naleznou celou studii ZDE.) Samozřejmě je to věštění z křišťálové koule. Už jen proto, že pochopitelně nemohou počítat s černými labutěmi, tedy nepředvídatelnými událostmi velkého dosahu. Ale na českých sociálních sítích získala zpráva jistou popularitu – zřejmě vlivem poněkud extrémně zjednodušené interpretace, že „vyspělé ekonomiky“ (G7 – USA, Německo, Velká Británie, Kanada, Francie, Itálie a Japonsko) ztratí svou „sílu“ a naopak E7 („rozvojové ekonomiky“ – Čína, Indie, Rusko, Indonésie, Brazílie, Rusko a Turecko) „převezmou“ jejich postavení. V tomto výkladu se studie úžasně hodí do oblíbených předpovědí o „pádu západní civilizace“.

Ve skutečnosti v té studii nic podobného obsaženo není.

Tak jen letmo, k čemu výzkumníci došli. Tedy základní závěry studie PwC zní – zatímco země E7 porostou příštích cca 30 let ročně o 3-5 procent, země G7 o cca 1,6 procenta. Díky tomu podíl E7 na světovém produktu vzroste na téměř polovinu, podíl G7 se sníží na něco málo přes 20 procent. Přičemž současný poměr je dle PwC cca 35 na 35 procent. Vliv Evropské unie silně poklesne ze současných patnácti pod deset procent světového objemu. Největší ekonomikou co do velikosti bude i nadále Čína (růst z nynějších 18 procent na cca 20 procent světové ekonomiky), na druhé místo se dostane Indie, Spojené státy poklesnou na místo třetí (a sníží podíl na globálním produktu z 16 na 12 procent).

Tak – a nyní se na to podívejme poněkud detailnějším způsobem.

Vzestup Indie na druhé místo na světě. Vzhledem k tomu, že demografický vývoj v Indii je přímo ďábelský, není o tom v podstatě pochybnost. Indie má nyní asi 1,3 miliardy obyvatel. Předpoklad je, že v roce 2050 se bude blížit své demografické špičce a počet Indů dosáhne závratných 1,7 a podle některých „katastrofických scénářů“ až 2,1 miliardy (je zde jistý problém s přídavnými jmény – pro někoho katastrofický scénář je pro jiného optimistický scénář, ale to nechci hodnotit).

Indie bude tak či onak s přehledem nejlidnatější zemí světa. Pokud by to nebylo doprovázeno patřičným růstem ekonomiky, muselo by dojít k děsivým hladomorům a nepředstavitelným důsledkům. Indická ekonomika se prostě musí zvýšit minimálně o 40 procent a možná i zdvojnásobit i při v podstatě marginálním růstu produktu na obyvatele. Ten je však natolik extrémně nízký (viz dále), že k jeho zvýšení prostě dojít musí a těžko si představit, že za tři desetiletí by byl stejný jako nyní (samozřejmě v případě, že nedojde k nějakému zásadnímu etnickému konfliktu nebo k rozpadu země). O řád níže, ale systémově podobně je to s Indonésií. Ta má v současnosti asi 260 milionů obyvatel, ale v tomto směru také dynamicky roste. Za oněch třicet let bude na úrovni kolem 350 až 400 milionů obyvatel. Tedy znovu – již jen takto daný růst při zachování i zde velmi nízkého produktu na obyvatele znamená zvýšení objemu HDP o padesát procent.

Oproti tomu se populace Spojených států (nyní asi 326,5 milionu obyvatel) podle optimistických odhadů zvýší do roku 2050 na 389 milionů, podle pesimistických vzroste nevýznamně a zůstane v podstatě na nynější úrovni (cca 335 milionů). I při optimistické variantě maximálního zvýšení počtu obyvatel to znamená, že nárůst v USA bude cca 15-17 procent. Proti tomu mírná indická varianta předpokládá růst počtu obyvatel o více než 30 procent, ale možná až o 60 procent. A pro pořádek Čína – nyní má asi 1,38 miliardy lidí. Pesimistický předpoklad hovoří o 1,45 miliardy za cca 20 let a následující stagnaci. Samotní Číňané doufají, že zrušení politiky jednoho dítěte povede k obnovení demografického růstu a k tomu, že v roce 2050 bude mít Čína 1,5 miliardy obyvatel. Tedy že dosáhne zhruba desetiprocentního růstu.

Co z toho všeho plyne?

Že i v případě, kdy se předpovědi PwC naplní (vezměme, že je to samozřejmě možná a dokonce v danou chvíli velmi pravděpodobné), změní se především objemové poměry mezi jednotlivými ekonomikami. Nyní žije na světě asi 7,4 miliardy lidí. V roce 2050 má jít podle různých odhadů o 9,5 až 10,5 miliardy lidí. Bez ohledu na pokles v Rusku (jediná země E7 s předpokladem snížení populace) se tento růst odehraje primárně právě tam a pak ve „zbytku světa“. Země E7 samy o sobě budou mít za oněch o něco více než třicet let o zhruba 0,9 až 1,1 miliardy obyvatel více než mají nyní. S tím nutně musí být spojeno významné zvětšení jejich ekonomik. Ještě jeden příklad – v Japonsku dojde ze současných 126 milionů obyvatel k poklesu na asi 107 milionů, ale v Brazílii z nynějších 210 milionů k růstu na 240 milionů. Určitě by mělo zaznít i něco o Evropě. Nynější EU28 má asi 508 milionů obyvatel včetně 64 milionů Britů. Odhady se různí, ale bez migrace poklesne tento počet do roku 2050 na zhruba 460 milionů. Spolu s odchodem Británie z EU to pak plně vysvětluje ústup z podílu na světové ekonomice.

Ve skutečnosti je sice celkový objem ekonomiky dané země podstatný, důležitější je ale ukazatel HDP na obyvatele (a to nemluvíme ani o tom, že ještě podstatnější by bylo srovnání HNP na obyvatele – ale to už bychom dělali věc zbytečně složitou). A tady jsme u jádra věci. Světový průměr je necelých 15,6 tisíce dolarů na hlavu. Čína dosahuje úrovně kolem 14,4 tisíce, Brazílie 15,4 tisíce, Indonésie 11 tisíc, Indie 6,1 tisíce a tak dále. Česká republika je na tom podstatně lépe a udává 32,5 tisíce dolarů na jednoho obyvatele. Spojené státy 56 tisíc, Norsko 61 tisíc... (metodika Světové banky). I když se předpovědi PwC naplní, tak na těchto vzájemných poměrech se změní nemnoho – nyní velmi široce rozevřené nůžky se přivřou, to jistě, ale stále zůstanou dramaticky rozevřené.

Tedy: Studie PwC není o konci Západu. Nepředpovídá tragické zhroucení naší civilizace. Naopak je postavena na předpokladu, že nynější vyspělé státy zůstanou nejvyspělejšími zeměmi světa a očekává, že ostatní se k ním „alespoň trochu“ dotáhnou.

Autor: Luboš Smrčka | pondělí 13.2.2017 9:45 | karma článku: 21.90 | přečteno: 918x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma článku: 30.62 | Přečteno: 3267 | Diskuse

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 440 | Diskuse

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 617 | Diskuse

Luboš Smrčka

Čína už není motor, sotva setrvačník

Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.

9.1.2024 v 8:12 | Karma článku: 21.95 | Přečteno: 544 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 596 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.74 | Přečteno: 904 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 1570 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 496 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 360 Celková karma 23.06 Průměrná čtenost 1392

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...