Cizinci okupují byty? To je silná káva…
Samozřejmě už jenom použití slova „okupují“ je nepřístojné. Zvykli jsme si, že v některých oblastech novináři nejsou schopni mluvit a psát tak, jak normálnímu člověku zobák narostl, takže branka je svatyní, stadion svatostánkem a zrychlení běžce na lyžích je zapnutí turbomotorů. Ale to jsou nevinné žertíky. Okupace bytů zní poněkud zlověstně protože – a to tak je – v sobě má víc než prvek nadsázky.
Skutečný obsah textu by se dal shrnout pod daleko méně dramatický, o to ale přesnější titulek: „Stát neví, jak zdanit sdílenou ekonomiku“. O tom je totiž celý problém. Jestliže do české republiky podle autora dorazilo 2,2 milionu turistů, kteří se ubytovali přes servery jako Airbnb či Booking v soukromí, což je jaksi pociťováno jako cosi „špatného“, tak je třeba naopak říci, že to je skvělé. Krátkodobé pronajímání bytů je obrovský impuls pro ekonomiku, do jisté míry to mění ustálená pravidla turismu a posunuje ho dopředu. Jen na okraj – představitelé investiční skupiny CPI, která mimo jiné podniká v hotelích, oznámili projekty, jak právě tomuto trendu jít vpřed a nabízet specifické hotelové služby vyhovující této komunitě.
Možná to moc lidí neví, ale podíl turismu na tvorbě domácího produktu v naší zemi již před nějakou dobou překonal podíl zemědělství. A to mluvíme pouze o přímém podílu turistiky, který je asi 3 procenta HDP. Další zprostředkované dopady ho ještě zvyšují. Jenom se špatně odhadují.
Zákazy nebo regulace krátkodobých pronájmů by nutně znamenaly ohrožení dynamického růstového trendu. Ve skutečnosti jediné, co by stát měl dělat, je dohoda s organizátory sdílené ekonomiky o tom, jak zajistit zdanění tohoto podnikání a jak také zajistit, že obcím jsou správně odváděny místní poplatky. V řadě zemí to velmi spolehlivě funguje. Možná by se stačilo zeptat třeba italských kolegů, jak to dělají. Určitě lepší, než mudrovat o zákazech a regulacích.
A teď k tomu „okupování“ bytů. Zase jsou tu dvě roviny. Pokud jde o byty v soukromém vlastnictví, tak není co řešit. Jestli se majitel rozhodne byt nechat prázdný nebo ho dlouhodobě pronajmout nebo jestli se rozhodne ho pronajímat turistům, to je jen a pouze jeho osobní věc. Dostaneme-li se do situace, že opravdu někdo začne vážně uvažovat o tom, že by takové podnikání zakázal, tak můžeme rovnou znárodňovat, protože to je to stejné.
Nepřijatelné pochopitelně je, pokud by někdo k takovému podnikání používal byt obecní nebo státní. Ale to si musí vyřešit obce, které k tomu pravomoci mají nebo si musejí o další požádat stát.
Nicméně vinit Airbnb nebo Booking, že kvůli zprostředkovávání bytů turistům ubývá nabídky dlouhodobých pronájmů a že kvůli tomu rostou ceny nemovitostí, je prostě hloupé. Ve skutečnosti je hypotéční bublina nafouknutá především kvůli neskutečně složitým stavebním řízením. Pokud by města a zvláště Praha nechala investory alespoň trochu dýchat, byly by ceny podstatně níže.
Podobný případ je Uber a sdílené taxi. Jediný skutečný problém je zdanění.
Dnes už skoro nikdo neví, kdo byli luddité. Mýtický otec hnutí Ned Ludd údajně roku 1779 v Leicesteru rozbil pletací stroj, který bral jemu a ostatním tkalcům práci. Po dalších několik desetiletí se útoky periodicky opakovaly a v letech 1811 a 1812 propukly téměř masově. Máme i neoluddity. Naprostá většina z nich jenom brojí v článcích a přednáškách proti moderním technologiím a za jejich nahrazení technologiemi šetrnějšími k tomu či onomu, ale Theodore Kaczynski (známý jako Unabomber) to vzal ostřeji. Jeho poštovní pumy zabily v osmdesátých a devadesátých letech minulého století tři lidi a řadu zranily.
Pokusy pozvedat hlas, nové zákony a nové regulace proti projevům sdílené ekonomiky jsou ve skutečnosti něco podobného, jenom méně násilnými prostředky. Tvrzení, že cizinci okupují byty, což vede k jejich nedostatku a růstu cen, stejně jako tvrzení, že Uber ničí taxislužby a podnikatelské prostředí, ve skutečnosti nemají moc daleko k Nedu Luddovi a jeho ranám kladivem do nebohého mechanického stavu. A mohou vývoj učinit možná pomalejším, možná ho i pozdržet, ale určitě ho nezastaví.
Jenom při tom vznikne mnoho škod.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x