Nemám rád diskuse o tom, zda komunisté již dospěli nebo nedospěli k tomu, že by se s nimi bylo možné dělit o moc. Koho to jenom v koutku mysli napadlo, měl by si přečíst jejich volební program.
Volební program je slib voličům. Co v něm je, to je myšleno vážně. Z toho vycházím – i když známe případy stran, které to tak vážně neberou. Slíbí třeba „Nezvýšíme daně“ a hop, už to letí nahoru. Nicméně předpokládám, že KSČM se drží zásady, že co schválí vedení strany a otisknou Haló noviny, to je prostě pravda.
Jen několik bodů. První perla: Vytvoření veřejné komerční banky bez poplatků, se zaručeným zhodnocením vkladů a dostupnou úrokovou mírou na poskytované úvěry. To se v důsledcích rovná zestátnění finančního sektoru. Taková banka by musela mít nějaké vklady – ty by do ní bylo nutné „nahnat“ buď příkazem nebo „tiskem“ nových peněz a jejich vkladem nebo nabídkou vysokých úroků. Verze jedna a dvě jsou vraždou tržního prostředí. Bez trhu v podstatě není demokracie (alespoň nikoliv dlouhodobě), to je historicky vyzkoušený fakt. Pokud by na to komunisté šli přes vysoké úroky z vkladů, musí být i vysoké úroky z úvěrů. Pak si u té banky nikdo nebude půjčovat, tím nebudou příjmy a výplata vysokých úroků střadatelům povede ke ztrátám. Ty zaplatí stát, tedy občané. Prostě je to naprostý nesmysl.
Druhá perla: Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, avšak bez dodatečného růstu cen energií pro spotřebitele. Efektivita zdroje energie je dána jeho energetickou hodnotou. To je jaksi fyzikální zákon, který se mění v zákon ekonomický. Náklady na výrobu energie ze zdroje s nízkou energetickou hodnotou jsou vyšší než u zdroje s vysokou. Výroba z „řídkých“ obnovitelných zdrojů je dražší než výroba ze zdrojů „hustých“. Ani Lenin, ani Gottwald (kterého obdivuje pražská jednička na kandidátce KSČM) a dokonce ani Grebeníček nedokáží měnit fyzikální zákony (i kdyby změnu schválilo zmíněné vedení strany). Jinými slovy při zvýšení výroby z obnovitelných zdrojů budou vyšší náklady. Jestli je občan zaplatí ve vyšší ceně nebo ve vyšší dani není podstatné. Zaplatí je vždycky.
Třetí perla: Zakládání nových podniků, dále výkup akcií vedoucí k posílení státního majetku v podnicích důležitých pro zaměstnanost a ekonomickou bezpečnost státu… Takže další zestátnění či spíše dobrovolný odprodej s pistolí u hlavy?. Jinými slovy chtějí komunisté rozšířit státní sektor do „strategických odvětví“ – o finančnictví byla řeč výše, zde už se mluví rovnou o výkupu akcií bank státem. Následují těžba surovin, energetika, informační služby (soudruzi v Severní Koreji už mají vlastní tablet, ale bez internetu).
Čtvrtá perla: Vytvoření rovných podmínek pro domácí a zahraniční kapitál a zabránění odčerpávání v ČR vytvořeného zisku do zahraničí – pro lepší šance českých investorů a výrobců i posílení příjmů rozpočtu. To je opravdu revoluční (ve všech nejhorších smyslech tohoto slova) myšlenka. Jistě velmi potěší pány z VW Group nebo Hyundai či ze Siemense a mnoha dalších zahraničních investorů, když jim ÚV KSČM oznámí, že nepošlou svým akcionářům ani korunu alias euro. Nezůstanou v této zemi ani o minutu déle, než bude nezbytně nutné pro naložení strojů a vypořádání jejich nepovedené investice. Jen v automobilovém průmyslu (který je z převážné většiny vlastněn nadnárodními korporacemi) je přímo a nepřímo zaměstnáno nebo je na něm závislých snad 250 nebo 300 tisíc lidí a s nimi i jejich rodiny. Pokud chtějí komunisté opravdu zvýšit nezaměstnanost v této zemi během rekordně krátké doby na milion nebo víc lidí, tak ať tenhle nápad hodně propagují a hlasitě ho vykřikují.
Diskuse o přijatelnosti nebo nepřijatelnosti komunistů by měla především hodnotit to, co oni chtějí prosazovat. A lidé, kteří jim hodlají dát hlas, by měli vědět, že každé jedno z výše uvedených opatření a to samo o sobě, vyvolá dominový efekt dalších a dalších regulací, omezení a zákazů. Protože samostatně nejsou tyto sliby uskutečnitelné. Realizovat je lze pouze, když republiku obmotáme ostnatým drátem.
