Čtvrtek 24. června 2021, svátek má Jan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 24. června 2021 Jan

Neexistuje problém Paskov

27. 09. 2013 7:09:32
Ve skutečnosti z hlediska státu neexistuje žádný problém dolu Paskov. Z hlediska státu totiž existuje pouze problém několika tisíc občanů této země, kteří pravděpodobně relativně rychle a relativně „najednou“ přijdou v jednom poměrně nevelkém regionu o zaměstnání.

A dále pak problém „dominového efektu“, který by mohl vést k eskalaci sociální bídy severní Moravy.

Otázka útlumu těžby, nákladů na zakonzervování nebo zavření šachet, nákladů na odstupné pro horníky – to všechno je problém soukromého majitele dolů a stát s tím nemá nic společného. Celá oblast severní Moravy je ale problematická z hlediska nezaměstnanosti a již nyní je sociálně výbušná – rozumný stát toto musí brát v potaz. Nerozumný stát by věc nechal být a maximálně by posílil policejní oddíly, aby mohly zvládat budoucí nepokoje, pouliční kriminalitu, sociální konflikty a zabránit demonstrantům v ničení majetku. Rozumný stát však ví, že nezaměstnanost a sociální frustrace jsou z hlediska veřejných financí extrémně drahé. Proto bude usilovně přemýšlet nad možnostmi, jak předejít negativním dopadům toho, že těžba černého uhlí (a řada oborů těžkého strojírenství) ztrácí ekonomickou logiku.

Co se dá dělat?

Vynecháme naprosté nesmysly, jako je přinucení majitele nějakým zákonem, aby pokračoval v těžbě. To jsou absurdní nápady.

Někteří navrhují koupit důl a za státní ho provozovat. Nebo platit majiteli, aby ho provozoval. To jsou také nesmysly hodné pana Grebeníčka, Dolejše nebo komunistické jedničky v Praze paní Semelové. Problém není řešen, je za velké peníze odsouván. Navíc frustrace zaměstnanců bude existovat dál, Kdokoliv jim kdykoliv bude moci omlátit o hlavu, že „parazitují“ na státním. Pokud má stát pomoci nějakému regionu, musí to být s cílem generovat růst a posílit místní ekonomiku způsobem, který ji pomůže do budoucnosti.

Je zde racionální možnost pomoci regionu s přípravou nových průmyslových zón, ale v dané době nejsou přímo ve Frýdku-Místku a v okolí, kde budou sociální dopady propouštění na dole Paskov největší, připravené žádné dostatečně výrazné projekty, který by mělo smysl podporovat. Chystaná zóna Barbora pomůže spíše Karvinsku a je otázkou, kdy se do ní podaří získat investory.

Ve skutečnosti má ale stát poměrně omezené možnosti. Nejde ani tak o finance, ty jsou pouze jednou stranou mince. Tou podstatnější je racionálnost toho, co dělat lze. Existují například představy, že by vznikl program regionálního snížení daňové zátěže a snížení ceny práce (zjednodušeně odvodů na sociální a zdravotní pojištění). To by bylo velmi těžko uskutečnitelné a navíc určité zkušenosti s těmito postupy jsou – nikoliv jednoznačně špatné, ale také ne perfektní. Navíc všechny dotační systémy vždy vedou k tomu, že mohou být zneužívány.

Stát má tedy jenom málo přímých nástrojů, ale disponuje některými nepřímými. Existují možnosti dalšího posílení investičních aktivit v regionu, především do infrastruktury a ekologických projektů, například sanací postižených území. Můžeme si například představit několikaletý projekt rozsáhlé rekonstrukce silnic nižších tříd podpořený z centra v řádu několika miliard korun. Zvláštní pozornost však bude nutné věnovat tomu, aby vzniklé zakázky mohly za prvé legálně končit ve firmách, které zaměstnávají „místní“, zároveň však, aby tato investiční aktivita nebyla vysávána všudypřítomnou korupcí. Je také možné vytvořit programy, které některým obyvatelům pomohou s přestěhováním do oblastí, kde je po práci větší poptávka. Neochota putovat za prací je totiž do značné míry „v hlavách“, částečně ale také v předpokládaných nákladech. Velmi nutné je zmírnit tlak na nové investice, který vytvářejí předpisy na ochranu životního prostředí. Přiznejme si, že v daném okamžiku sotva končící recese musíme nechat firmy nadechnout a zahojit svoje ztráty. Další lapače prachu mohou tři nebo pět let počkat. Ostatně – určitým prostorem jsou i ceny energií, především elektřiny. Politický tlak na majitele dolů, především Zdeňka Bakalu, aby využili minulých zisků a výnosů bytového fondu k financování pomalejšího útlumu má logiku a je legitimním tlakem – pokud zůstane v politické rovině.

Šíří se nyní oblíbená představa, že severomoravská krize je zaviněna některou z minulých vlád, špatnou privatizací, že za ní může Bakala nebo zahraniční investoři a podobně. Ve skutečnosti ale největší díl problému začal před šedesáti lety s rozhodnutím zalít imperialistům jejich válečné chřtány naší mírovou ocelí (Bohumil Hrabal). Extrémní koncentrace určitého typu průmyslu v poměrně nevelké oblasti zatěžuje region až do současnosti. Netvrdím, že nebyla chybná rozhodnutí. Ale plynula především z tristní a neudržitelné skladby místní ekonomiky. Nikdo by neměl mít dojem, že problém vzniklý před desítkami let a nabobtnalý do obřích rozměrů teď někdo vyřeší za několik měsíců.

V tuto chvíli však musí stát vyslat horníkům a ostatním na severu Moravy signál, že je nehodlá nechat s jejich problémy samotné. Ale také stejně jasný signál, že to neznamená vytištění nových deseti nebo dvaceti miliard korun a odeslání do regionu. I kdyby se horníci udemonstrovali a vymlátili všechna okna v okolí – náklaďáky s pětitisícovkami by neměly přijet. Popravdě – ani nemohou.

Autor: Luboš Smrčka | pátek 27.9.2013 7:09 | karma článku: 22.86 | přečteno: 1297x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Biden sklízí Trumpa protože za rohem je Čína

Průlom po sedmnácti letech! Na dohled je ukončení nejdelšího obchodního sporu mezi USA a EU. Ten se sice týká státní podpory v od běžného spotřebitele odtažité oblasti výroby letadel, ale soužil milovníky vína i motorek.

18.6.2021 v 7:51 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 288 | Diskuse

Luboš Smrčka

Ještě že středověk neznal motorovou pilu

Občas slýchávám, o kolik blíže měli naši předkové k přírodě, jak s ní žili v symbióze a především – jak tu přírodu NENIČILI. Obávám se, že jde o jeden z velkých romantizujících omylů, který utváří naše přemýšlení o světě.

26.5.2021 v 8:12 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 591 | Diskuse

Luboš Smrčka

Počasí není klima, výkyv není trend

Letošní jaro je studené. Kdyby se to stalo před padesáti lety, u tohoto konstatování bychom také s klidem skončili. Prostě je to studenější a docela deštivý začátek přirozeného koloběhu. Tečka. Od jisté doby jde o „politiku“.

18.5.2021 v 8:15 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 569 | Diskuse

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 16.27 | Přečteno: 344 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Progresívně-levicová teorie selhává, lidé přichází o peníze

Aktuálním tématem globálních finančních trhů číslo jedna je inflace. Není divu. Americká inflace je aktuálně nejvyšší od roku 2008!

23.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 44.27 | Přečteno: 8132 | Diskuse

Lenka Rutteová

Kdy sáhnout po refinancování a kdy po konsolidaci? Znamenají vždycky jen úsporu?

Pojďme se dnes podívat na dost podobné pojmy, které patří do oblasti zlevňování půjček a díky nimž se dá na splátkách ušetřit opravdu hodně. Kdy refinancovat a kdy konsolidovat? Asou nějaké situace, kdy se do toho nepouštět?

22.6.2021 v 9:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

František Mikeš

Rozvrat českých financí - přání nebo skutečnost.

S českými financemi určitě není všechno úplně jak na růžovém obláčku, ale mluvit o jejich rozvratu je politikum, které těžko obstojí v konfrontaci s realitou. Jako předvolební heslo snad. Jako seriozní ekonomická úvaha vůbec ne.

21.6.2021 v 16:48 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 276 | Diskuse

Richard Neugebauer

Za kolik procent mého majetku stojí moje čest?

Trestně stíhaní lidé by asi byli schopni obětovat všechny hmotné statky za to, aby si udrželi svobodu. Ale jak je to se ctí? Kolik procent majetku jsem ochoten obětovat za čest?

21.6.2021 v 8:38 | Karma článku: 41.01 | Přečteno: 4319 | Diskuse

Petr Borovec

Proč být radši investorem než filantropem.

Pokud chceš zlepšit svět k lepšímu, kým se staneš? Filantropem, nebo Investorem. Ekonomové mají jasno.

18.6.2021 v 16:20 | Karma článku: 9.68 | Přečteno: 227 | Diskuse
Počet článků 305 Celková karma 18.11 Průměrná čtenost 1397

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz