Nadstandardní hloupost ČSSD

10. 10. 2013 9:33:17
Pod stínovým ministrem zdravotnictví sociální demokracie Svatoplukem Němečkem se třese křeslo, protože připustil, že tak zvané nadstandardy ve zdravotnictví nejsou naprostý nesmysl. Což je dobrá příležitost podívat se na tento problém nikoliv ideologicky (což se skoro vždy děje), ale ekonomicky (což se neděje skoro nikdy).

Velmi jednoduše: když si v současnosti chce někdo „dokoupit“ pro něj příjemnější metodu zákroku nebo materiál a ten požadovaný postup stojí dejme tomu pět tisíc korun, zaplatí celou sumu. Pokud ne, podstoupí variantu třeba za dva tisíce korun, která je „v normálu“. Občanům je tak v případě, že si chtějí koupit něco pro ně lepšího, bráněno v právu čerpat péči, na kterou mají nárok (tedy zaplatit 5000 – 2000 = 3000 korun). Pouze poznamenám, že chuť investovat do svého zdraví nemusí mít nutně jenom „bohatí“ nebo „dobře situovaní“, současný stav tuto „lepší“ péči vzdaluje především méně majetným, protože pro ně jsou vyšší platby nejvíce restriktivní. Fakt, že nemáme definovaný systém nadstandardů, je ve skutečnosti asociální. Dokonce některé typy péče či zákroky dělá pro občany České republiky naprosto nedostupnými, také vede k celkovému poklesu kvality péče (ve srovnání s náklady), ale to jsou již složitější otázky.

Jako ekonom tvrdím, že v dané době tento stát nemá prostředky k tomu, aby poskytl všem svým občanům maximální péči na nejvyšší možné úrovni dané nejmodernějšími postupy. Ve skutečnosti na to nemá žádný stát na světě a situace bude spíše horší než lepší. Aniž bych zde chtěl vysvětlovat demografický problém, během příštích dvaceti let se nároky na čerpání zdravotní péče dramaticky (násobně) zvýší s tím, jak vzroste průměrný věk populace. A za padesát let tady (v Evropě obecně) bude z tohoto pohledu zcela jiný svět. Nyní se potýkáme jenom s prvními lehkými náznaky tohoto problému.

Otázkou nadstandardů tedy není, zda ANO či NE, ale CO ANO a CO NE. Jde pouze o to, jak definovat standardní péči dostupnou všem a bez dalších diskusí, takovou, kterou se stát zaváže v plné výši hradit. O tom by měli diskutovat ekonomové, nikoliv politici – politici totiž k tomu nemají žádnou jinou kvalifikaci, než touhu vyhrát volby.

Problémem sociální demokracie je, že ekonomické myšlení někdy (neříkám vždy) nahrazuje ideologickým chtíčem. I když to v Lidovém domě odmítají vnímat, tak peníze nerostou na stromech a rozhodnutí ústředního výboru nemění zjevná fakta. Před mnoha lety, v době, kdy Švédsko vydávalo na zdravotnictví rekordní procenta HDP, byla země šokována sérií případů zbytečných úmrtí lidí v nemocnicích. Zraněným se nedostávalo jednoduchých, banálních vyšetření, jako třeba obyčejného rentgenu, na který čekali tak dlouho, až vnitřní krvácení napáchalo škody neslučitelné se životem. Výsledkem byla radikální reforma, která vycházela z poznání, že kdo chce dát všechno všem, nedá nakonec nikomu nic.

Sociální demokracie se v této oblasti dostala do svého oblíbeného problému, kdy se tak dlouho negativně vymezuje, až si uzavře rozumné cesty vpřed. Není to novinka. Všichni ekonomové vědí, že hlavním problémem zdravotnictví je dostat pod kontrolu náklady čerpání péče. Všichni také vědí, že jedinou cestou je zavedení elektronické plošné evidence uskutečněných úkonů a jejich přesné připisování konkrétním konzumentům péče a to včetně čerpání léků. V současném stavu neexistuje způsob, jak efektivně systém kontrolovat, což občany tohoto státu stojí ročně minimálně dvacet miliard korun navíc. Představa, že by ČSSD něco podobného zavedla, je absurdní – na to se příliš angažovala v boji proti předchozímu pokusu (který byl ovšem zjevně korupční – to je nesporný fakt a hlavní vinu za diskreditaci elektronizace kontroly péče nese ODS).

Otázka standardů a nadstandardů je otázkou ryze ekonomickou. Sociální aspekt tkví jinde. Úlohou vlád je vytvářet podmínky takové, které umožní maximálnímu dosažitelnému množství lidí čerpat nadstandardní péči díky tomu, že jejich životní úroveň k tomu bude dostatečná. Ale předtím je třeba se k věci postavit čestně a říci, že definice standardů a nadstandardů (stejně jako elektronická kontrola čerpání péče) jsou ekonomické nutnosti, bez kterých budeme ve zdravotnictví látat stále stejné problémy. A budeme to dělat stále stejně hloupě.

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 10.10.2013 9:33 | karma článku: 28.64 | přečteno: 1081x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Utěšený růst ve stínu nejistoty

Mezinárodní měnový fond odhaduje pro příštích několik let růst světového HDP na zhruba 3,7 procenta (ročně). To je krásné číslo. Podstatně vyšší (asi trojnásobně) než roční růst počtu pozemšťanů.

18.12.2018 v 8:04 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 251 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brexit v zajetí teorie chaosu a neviditelné ruky trhu

Před pár dny či spíše desítkami hodin byla zveřejněna výzkumná zpráva jedné české banky. Podle té zprávy Brexit hrozí pro Českou republiku ztrátou 55 miliardy nevytvořeného HDP a 40 tisíc pracovních míst. To vyděsí.

7.12.2018 v 10:51 | Karma článku: 15.85 | Přečteno: 370 | Diskuse

Luboš Smrčka

Donald Trump ví, co dělá…

... a dokonce to i funguje. Kdysi jsem popsal v jednom blogu politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa jako destrukční konstruktivismus. Jeho vize je rozbít něco nefunkčního a postavit ze zbytků cosi užitečného.

4.12.2018 v 7:47 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 510 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brzdíme. Tak pozor na smyk

Česká ekonomika brzdí. Ano, nevypadá to tak. Vždyť zatím je všechno v nejlepším pořádku. Já ale také neříkám „česká ekonomika padá“ nebo něco podobného. Já říkám, že brzdí. Prostě už nebude tak „hej“, jako bylo.

22.11.2018 v 8:05 | Karma článku: 21.49 | Přečteno: 790 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Luboš Smrčka

Utěšený růst ve stínu nejistoty

Mezinárodní měnový fond odhaduje pro příštích několik let růst světového HDP na zhruba 3,7 procenta (ročně). To je krásné číslo. Podstatně vyšší (asi trojnásobně) než roční růst počtu pozemšťanů.

18.12.2018 v 8:04 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 251 | Diskuse

Josef D. Kortan

Dilema Václava Klause

Je možné rozumět ekonomii a klimatologii současně? Rozumí jim vůbec někdo? Náš člověk v Katovicích a náš člověk ne v Marrákeši. Kolik řečí znáš, tolik můžeš hostit migrantů.

17.12.2018 v 21:05 | Karma článku: 16.25 | Přečteno: 656 | Diskuse

Martin Skalik

Akcie, měny a názory : ČNB a česká koruna – část druhá

Ještě jednou se vrátím k blogu České národní banky a pojednání na téma transmise měnové politiky. V článku jsou minimálně dvě místa, kde je z mého pohledu prostor pro komentář.

17.12.2018 v 10:54 | Karma článku: 5.14 | Přečteno: 214 | Diskuse

Josef Sedláček

Mám se stydět já, nebo obsluhující číšník?

Sobotu jsem strávil v Praze. Programem byla prohlídka Národního muzea, oběd v restauraci a návštěva divadelního představení.

16.12.2018 v 8:30 | Karma článku: 27.95 | Přečteno: 2347 | Diskuse

Josef D. Kortan

Jde jen o počty

Jaký je rozdíl mezi čísly 118,2 a 2,2? Odměna milion dolarů za vyřešení. Máme málo doktorů, protože který může, pracuje někde na západě, a máme mnoho pedagogů. Trpaslíci z Cimrmanovy hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký na úřadech.

14.12.2018 v 17:58 | Karma článku: 14.91 | Přečteno: 402 | Diskuse
Počet článků 236 Celková karma 20.31 Průměrná čtenost 1411
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz