Tři měsíce optimismu. A nic

22. 11. 2013 9:10:33
Před třemi měsíci oslavovalo mnoho lidí „oficiální konec recese“, když dlouhá řada čtvrtletí v poklesu byla vystřídána třemi měsíci jisté nevelké naděje. Jak se dalo očekávat: zase to nevyšlo.

Tehdy jsem napsal blog, že jedna vlaštovka nejen jaro nedělá, ale často rovnou zmrzne (zde). A máme tu další čtvrtletí, po kterém si říkáme, že jsme čekali jaro a zatím přišel mráz.

Ono zřejmě nakonec nebude tak zle a půlprocentní pokles mezi čtvrtletími bude možná revidován. Ale to nic nemění na faktu, že česká ekonomika je pořád hluboko pod stavem roku 2008, že za poslední roky mluvíme stále o razantních hospodářských opatřeních, ale zlepšení nevidíme. Strávili jsme také dosti dlouhý čas léčbou veřejných financí, která skončila zhruba podobným schodkem, jaký jsme měli na jejím začátku. To není žádný výmysl, stačí se podívat do dat ČSÚ. Nominální HDP v roce 2008 a v roce 2012 byl v podstatě shodný (tehdy 3,848 a loni 3,846 bilionu korun), u schodku státního rozpočtu je to složitější, ten byl v roce 2008 jenom 20 miliard, ale v roce 2009 to bylo 192 miliardy. A z tohoto smutného rekordu jsme se dokázali dostat alespoň na 101 miliardy loni. Což je pětkrát tolik, než jaký byl schodek v roce 2008 při nominálně stejném HDP. To nevypadá tak úplně na úspěch. Dluh sektoru vlády se z 28,7 procenta HDP dostal až na 45,7 procenta hrubého domácího produktu. V absolutních číslech to znamená, že z necelého bilionu korun státního dluhu v roce 2008 jsme nyní na cca 1,7 bilionu. Ve stejné době poklesla naše země ve všech srovnávacích žebříčcích konkurenceschopnosti, vzrostlo poměrně razantně zdanění spotřeby, kromě insolvenčního zákona se nezdá, že by nějaká ekonomická legislativa opravdu výrazně posunula ve své oblasti poměry vpřed.

Což jinými slovy znamená, že pohled zpět na uplynulou pětiletku není dobrý.

Jaké impulsy ekonomice vlastně mohou přijít – kde se může dočkat povzbuzení? Je tu zahraniční poptávka, což (bylo by dobré si to přiznat) je jediný relevantní prorůstový podnět. Ta se v rámci možností snaží, ale bylo by třeba, aby se to odrazilo také v zaměstnanosti a tím v příjmech rodin a tím v domácí poptávce. Jenže i podniky, které zvyšují produkci, se zdráhají přijmout nové lidi. Raději přidají mimořádné směny nebo si pomohou brigádníky. Po zkušenostech z minulých let, kdy potřeba rychlého snižování počtu zaměstnanců narážela na poměrně rigidní české právo, se nikdo do takového kroku nežene. A když někde slyší o mnohaměsíčních odstupných, které požadují odbory v případě propouštění, tak to k náboru nových zaměstnanců opravdu nevede. Z minulých let mají podniky nevyužitou produkční kapacitu – dokud tu nenaplní, nesáhnou po nových lidech. To je realita české ekonomiky.

Bylo by možné uvažovat o nějakých přechodných opatřeních, která by zvýšila chuť zaměstnavatelů přijímat nové lidi, ale k tomu musí být jasná politická situace a silná vláda. Což není. ČNB udělala to, co ji v podstatě jediné zbývalo – intervenovala proti silné koruně. Sklidila drtivou kritiku. Částečně od lidí, kteří o ekonomii nemají nejmenší tušení a neprošli by ani prvním ročníkem vysoké školy. Částečně od politiků, kteří sice mají zjevně svoje starosti se sestavováním vlády a kolíkováním svých území, takže první kroky nějaké budoucí vlády můžeme reálně čekat v nejlepším někdy na jaře 2014, ale to jim nebrání říkat takové věci, jako „je to pozdě“ nebo „je to znehodnocení úspor občanů“. Místo toho, aby dávali do společnosti impulzy alespoň nějakého optimismu, aby podpořili třebas jenom slovně (když z oblasti činů jsou nyní vyřazeni až do konstituování nového kabinetu) snahu o změnu, tak přispívají k blbé náladě.

Abych nebyl napaden, že jako chytrolín mluvím o opatřeních a žádná nenavrhuji: bylo by možné alespoň dočasně omezit (třeba pro zaměstnanecké poměry vzniklé po nějakém datu) platnost některých legislativních ustanovení týkajících se ochrany pracovních míst, bylo by možné diskutovat o kurzarbeit, snížit dočasně platby sociálního a zdravotního pojištění pro nově zaměstnané a tak dále.

Národní banka drží slabší korunu a podporuje export, domácím spotřebitelům hrozí růstem cen, tím je nutí k utrácení. Výkonná a zákonodárná moc by se měly co nejrychleji připojit podporou zaměstnanosti – ale masivní, dynamickou, citelnou. Tak, aby více obyvatel mělo také co utrácet a aby se k zahraniční poptávce přidala i domácí spotřeba.

Autor: Luboš Smrčka | pátek 22.11.2013 9:10 | karma článku: 13.95 | přečteno: 329x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Brexit v zajetí teorie chaosu a neviditelné ruky trhu

Před pár dny či spíše desítkami hodin byla zveřejněna výzkumná zpráva jedné české banky. Podle té zprávy Brexit hrozí pro Českou republiku ztrátou 55 miliardy nevytvořeného HDP a 40 tisíc pracovních míst. To vyděsí.

7.12.2018 v 10:51 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 358 | Diskuse

Luboš Smrčka

Donald Trump ví, co dělá…

... a dokonce to i funguje. Kdysi jsem popsal v jednom blogu politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa jako destrukční konstruktivismus. Jeho vize je rozbít něco nefunkčního a postavit ze zbytků cosi užitečného.

4.12.2018 v 7:47 | Karma článku: 23.89 | Přečteno: 506 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brzdíme. Tak pozor na smyk

Česká ekonomika brzdí. Ano, nevypadá to tak. Vždyť zatím je všechno v nejlepším pořádku. Já ale také neříkám „česká ekonomika padá“ nebo něco podobného. Já říkám, že brzdí. Prostě už nebude tak „hej“, jako bylo.

22.11.2018 v 8:05 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 787 | Diskuse

Luboš Smrčka

Minimální mzda je zlo. Ale logické

Vláda rozhodla, že minimální mzda pro příští rok by byla stanovena na 13 350 korun. Hospodářská komora téměř povinně protestuje. Odbory (také téměř povinně) říkají, že jejich návrh na 13 700 korun byl lepší.

21.11.2018 v 9:52 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 830 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Josef Sedláček

Mám se stydět já, nebo obsluhující číšník?

Sobotu jsem strávil v Praze. Programem byla prohlídka Národního muzea, oběd v restauraci a návštěva divadelního představení.

16.12.2018 v 8:30 | Karma článku: 23.02 | Přečteno: 1329 | Diskuse

Josef D. Kortan

Jde jen o počty

Jaký je rozdíl mezi čísly 118,2 a 2,2? Odměna milion dolarů za vyřešení. Máme málo doktorů, protože který může, pracuje někde na západě, a máme mnoho pedagogů. Trpaslíci z Cimrmanovy hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký na úřadech.

14.12.2018 v 17:58 | Karma článku: 14.02 | Přečteno: 359 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Občas stát taky nezaklekne

Poslední týden muselo premiéru Andreji Babišovi zvonit v uších permanentně. Nejprve se Evropský soud pro lidská práva odmítnul vůbec zabývat (pro „nepřijatelnost“) Babišovým tvrzením, že není estébák.

14.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 47.11 | Přečteno: 9390 | Diskuse

Jaroslav Haluza

Proč nevyžaduji účtenku s EET?

Reakce na diskuzi k článku "Proč vyžaduji účtenk s EET" od pana Josefa Sedláčka. A proč nám vládnou takoví lidé, které vlastně vůbec nechceme.

13.12.2018 v 23:23 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 891 | Diskuse

Josef Šoltes

Facka pro učitele, zdravotnický personál a další státní zaměstnance

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministryní Maláčovou se zasazuje o to, aby měly všechny děti obědy zadarmo. Což o to, je to jistě chvályhodný počin, nikdo nebude hladovět.

12.12.2018 v 20:00 | Karma článku: 26.96 | Přečteno: 1073 | Diskuse
Počet článků 235 Celková karma 22.67 Průměrná čtenost 1415
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz