Celebrita Vojtěch Filip
Tak můžeme počítat s hlasy soudruhů ze strany – to je 33 včetně vlastního, neb není proč si myslet, že si Vojtěch Filip hlas nedal. Pak je tu padesát sociálních demokratů. Přičíst můžeme i 14 hlasů od Úsvitu Tomia Okamury, neboť extrémisté si obvykle dobře rozumějí. Pořád jsme ale jenom na 97 hlasech a s tím by se Vojtěch Filip ústavním činitelem nestal.
Řekněme, že lidovci Filipa nepodpořili, tím ubývá čtrnáct potenciálních hlasů. Že by dostal komunista podporu od ODS a TOP09? Spíše ne – jenomže ve skutečnosti několik hlasů z tohoto tábora Filip dostat musel, protože dohromady mají tyto strany 56 hlasů. Tedy minimálně sedm hlasů musel získat od poslanců KDU-ČSL, ODS nebo TOP09. A možná i více – tento předpoklad vychází z toho, že úplně všichni poslanci ANO podpořili Filipa.
Zajímavé je, že naprosto stejnou podporu dostala i Jaroslava Jermanová (ANO, poměrně nedávno ODS). Na chlup stejnou – 151 hlasů. Je to náhoda? Spíše nikoliv, je to doklad toho, že politické dohody komunistů s vládní koalicí jsou již hotové a jasně dané. Nebo přesněji politické dohody s tou opravdu silnou částí koalice – se sociální demokracií a Andrejem Babišem. Bělobrádkovi lidovci asi stojí trochu mimo.
Ostatně jejich předseda získal v boji o místopředsednický post 133 hlasy. Zase by bylo hodně zajímavé vědět, od koho. Okamurovci a komunisté to určitě nebyli, čímž ubývá 47 hlasů z celkového maxima. Ale naopak můžeme předpokládat, že většina poslanců ODS a TOP09 Bělobrádka podpořila. Řekněme, že jich bylo 31 z celkových 42. Když připočítáme lidovce, máme 45 hlasů pro předsedu KDU-ČSL. Ten ale dostal jenom zmíněných 133 hlasů – takže devět poslanců ze sociální demokracie a ANO tohoto šéfa v podstatě již koaliční strany nepodpořila. Tedy je v těchto stranách devět jedinců, kteří dali hlas šéfovi komunistické strany, který otevřeně říká, že by se mělo znárodňovat, ale upřelo svůj hlas představiteli vlastního spojence.
Nemá smysl z toho dělat dalekosáhlejší závěry – spíše by si možná Bohumil Sobotka a Andrej Babiš měli všímat toho, že i v jejich stranách jsou poslanci, kteří by třeba raději měli ve vládě komunisty než lidovce. Což není stav tak zcela komfortní.
Jak vlastně komentovat výsledky nekonečné volby čtvrtého místopředsedy, když tento post chce usurpovat Tomio Okamura a nebo někdo z TOP09? Jak vnímat fatální konec Miroslavy Němcové, jejíž výsledek ukázal, že ODS již není silná politická strana, ale v podstatě marginální seskupení, navíc s mizivým koaličním potenciálem? Celkem rozumím tomu, že mnoho lidí má na Miroslava Kalouska nebo Petra Gazdíka hodně velkou pifku, ale aby dostali ani ne polovinu hlasů, než kolik jich měl komunista Filip? To prostě značí něco velmi důležitého pro českou společnost a něco neobyčejně podstatného o výsledku voleb. Možná jsme byli přesvědčeni, že extrémisté mají v parlamentu pouze 33 křesel za komunisty a 14 křesel za Úsvit přímé demokracie. Ale třeba je to trochu jinak. Třeba je čas si zvyknout na nové poměry, kde komunisté již nejsou extrémisty, ale pro daleko více lidí než v posledních desetiletích prostě jenom trochu zvláštní odrůdou sociálních demokratů.
Nemyslím si, že to je dobře. Komunisté jsou stále nebezpeční a je to strana, která by demokracii nejraději zakroutila krkem. Ale volby místopředsedů parlamentu ukazují, že poměry se výrazně změnily. A dost možná se ještě měnit budou. Vojtěch Filip je oficiálně uznanou politickou celebritou.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x