A proč guvernéra rovnou nepověsit?
S tím článkem jako takovým nemá smysl se špinit, je postavený na jednom z nejnižších lidských pudů. Kdokoliv, kdo má víc, než já, tak je lump. Tečka. To opravdu nestojí za jediné slovo.
Ale jsou tu dvě věci, které by kohokoliv s alespoň elementárním vzděláním a s přiměřenou inteligencí měly postavit do střehu.
První je manipulativní styl, který tentokrát – zdá se mi – přerůstá hranice obvyklého žvanění bulvárních novinářů a snaží se vyvolat (skoro už mám pocit, že cíleně) agresivitu u těch čtenářů, kteří nejsou schopni podobné manipulaci odolat. Způsob, jakým je vybuzena nenávist, je samozřejmě primitivní, ale o to na některé lidi asi účinnější: „Národní banka vedená Miroslavem Singerem vloni v listopadu snížila uměle hodnotu koruny vůči euru zhruba o dvě koruny. Lidi tím připravila o část úspor a způsobila prudké zdražení všeho dovozu. Sám Singer to ovšem nijak nepocítí. Má na sobě hroší kůži ze skoro čtyřsettisícového měsíčního platu a několik pěkných nemovitostí.“ Nebo na jiném místě: „Takto si žije člověk, který nám vše zdražil. Singer si potrpí na luxus.“
Ve skutečnosti nemám naprosto nic proti tomu, aby média omílala otázky osobního majetku veřejně známých a především veřejně činných osobností – ať je to politik nebo guvernér národní banky nebo nějaký významný úředník, který má vliv na chod nějaké instituce. To je samozřejmě v pořádku a koho to baví, ať si o tom čte. Potíž je tam, kde se začne jakoby míchat páté přes deváté. Neboť: co má majetek guvernéra Singera společného s rozhodnutím Bankovní rady ČNB? (Jenom na okraj sdělím jakési redaktorce Evě Procházkové z Blesku, autorce onoho veledíla, že o intervenci nerozhodl guvernér, ale Bankovní rada hlasováním a tedy většinou hlasů.)
Rozhodla by snad Bankovní rada ČNB o intervenci jinak, kdyby nebyl guvernérem „milionář“ Miroslav Singer, ale „chudý“ Miroslav Singer, přežívající se svoji rodinou v nájemním bytě v té horší části Karlína? Pokud by tento „chudý“ Singer měl odpovídající ekonomické vzdělání, znalosti z analýz rozsáhlých týmů, které chystají pro Bankovní radu podklady (a věřte, že jsou to jedny z nejkvalitnějších a nejvíce precizních dokumentů v této zemi), rozhodl by se stejně vzdělaný a informovaný „chudý“ Singer jinak než Singer „bohatý“? Já jsem naprosto přesvědčený o tom, že by se rozhodl stejně a to z jednoduchého důvodu – protože ono rozhodnutí intervenovat je rozhodnutím správným. Alespoň v té míře, jak jsme na základě současného stavu ekonomické vědy schopni nějaká rozhodnutí posuzovat. (Být veřejností, nenechám se příliš mýlit hlasy řady analytiků, kteří zpochybňují intervence, názor na takový krok ČNB je u podnikatelských subjektů závislý především na tom, jaké zrovna drží pozice, tedy jak mají investováno.)
Vedle manipulativního stylu (který v podstatě navádí k tomu pověsit guvernéra rovnou na nejbližší lípu, pěkně lidově), přinesla paní redaktorka Blesku ještě druhou novinku: podle ní je rozhodování odborníků základně limitované jejich majetkem. Tedy bohatý odborník bude rozhodovat „protilidově“, chudý odborník pak „prolidově“. Ve světě redaktorky Pospíšilové se tak schyluje k neřešitelné otázce: Kde sehnat chudé odborníky?
Pan guvernér Singer nezbohatnul prací pro ČNB za 400 tisíc korun měsíčně (i když to je na státní sektor plat opravdu z nejvyšších). On zbohatnul dávno před tím díky tomu, že je odborník. Vydělal si prací pro sektor soukromý a to za měsíční plat jistě násobný. Tak to u odborníků chodí. Problém chudých odborníků je v tom, že to buď budou sice géniové, ale jinak jen málo použitelní podivíni, nebo naprostí sociální idioti nebo to nebudou zase tak skvělí odborníci. A teď babo Procházková raď: Kde sehnat chudého guvernéra?
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x