Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chyba Vladimíra Vladimíroviče

14. 03. 2014 8:09:49
Prezident Ruské federace Vladimír Putin se může pyšnit obrovskou popularitou, jakou jenom těžko získá u svého národa kterýkoliv evropský politik. Olympiáda v Soči a anexe Krymu vyhnala jeho akcie hodně vysoko.

Zároveň již udělal svojí velkou osudovou chybu a je jenom otázkou času, kdy se mu vymstí.

V souvislosti s „Krymskou krizí“ bylo napsáno mnoho o národech, historii, lidských právech, dokonce i o flotilách a typech zbraní. To všechno je zajímavé, důležité, ale nebude to hýbat dějinami. Může to ovlivnit dny, týdny měsíce nebo několik let. Ale neovlivní to směřování celých zemí, celých systémů a smýšlení národů. Ty jsou však zasaženy něčím zcela jiným – důvěrou nebo nedůvěrou.

Vladimír Putin vrátil Rusko do doby studené války a fatální nedůvěry. Což ovlivní přemýšlení Evropy v jednom směru, který je zcela klíčový. Totiž v pohledu na Rusko a Putina jako na obchodní partnery.

Evropa je – jak známo – velmi závislá na ruském plynu a dost významným, ale ne neřešitelným, způsobem závislá na ruské ropě. To je tak všechno. Rusko je samozřejmě důležitý trh, perspektivní odběratel zboží (zatím ale hodně chudý), je to podstatný vývozce turistů. Ve skutečnosti tím význam Ruska končí. Jeho ekonomická síla je daná exportem surovin. Tečka. Když pomineme země SNS, tedy v podstatě ruské okolí, tak export surovin činil 71 procent z celku a dalších devět procent přidaly kovy a jednoduché výrobky z kovů. Jako producent ostatního zboží není Rusko důležité. Ve skutečnosti je celý ruský export něčeho sofistikovanějšího než plyn, surová ropa nebo surové železo asi dva biliony korun ročně. Tedy nedosahuje ani zdaleka úrovně exportu České republiky. Velmi jednoduše řečeno je Rusko jenom ropa a plyn. Nic více. Samozřejmě ani nic méně.

Pokud by Evropská unie obnovila průzkum ložisek břidlicových plynů, pokud by napjala všechny páky směřující k urychlené těžbě, pokud by zmírnila svoje extrémní požadavky na ekologii těžby, potom zhruba za deset let není nereálné, aby asi třicet až padesát procent ze spotřeby plynu na kontinentu kryly nekonvenční zdroje – slibnými místy jsou Polsko, ale i Česká republika, Francie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko... A pozor, také Ukrajina, která by mohla být během několika málo let zcela nezávislá na plynu z ciziny. V tom případě se Evropa do značné míry obejde bez Ruska a ukáže se, že Rusko se pouze velmi obtížně obejde bez Evropy. Podstatné také je, že už v roce 2018 se Spojené státy stanou čistým a velmi významným exportérem plynu.

Důležitým zákazníkem ruských těžařů je Čína, ale ta má velmi ambiciózní plány a chystá s podporou britských a amerických technologií rozsáhlou těžbu vlastní a není důvod si myslet, že by Peking tyto vize nedokázal uskutečnit. Během příštích deseti let chce Čína pokrývat nekonvenčními zdroji asi třetinu své spotřeby plynu a pokračovat v trendu dál. Čínské zásoby břidlicových plynů jsou zřejmě výrazně vyšší než zásoby v USA, problémy jsou ale s nepřístupným terénem a mizernou infrastrukturou. Ale to jsou jenom technické obtíže. Podstatné je, že i když se o nových plynovodech z Ruska hovoří celou dekádu, zatím nebylo kopnuto do země.

Shrnuto: Těžba dostatku metanu (ať již plynu nebo ropy) je stále ještě pouze otázkou technologií a ceny.

Ruský prezident má jistě pro krymské dobrodružství svoje důvody. A dost pravděpodobně i dosáhne většiny z toho, co si předsevzal. Jenže pokud nyní Vladimír Putin ukázal Evropě (ale i všem ostatním partnerům), že spolehlivost není vlastností Ruska, pak ve chvíli, kdy opadnou vášně a dojde na formulaci závěru „krymské krize“, uvidíme jasnou tezi. Pokud někdy chce Evropa mluvit s Moskvou z pozice silnějšího partnera, pak je nejprve potřeba odstřihnout náš kontinent od závislosti na ruském plynu. Což se také uskuteční. Rusko bez plynu je Rusko sotva poloviční, stane se z něj unavený a věčně hladový medvěd trpící silnou paradentózou. Ronald Reagan Sovětský svaz uzbrojil. Pokud se moderní vyspělé země chtějí zbavit přízraku imperiálního Ruska (ať již je jejich strach oprávněný nebo není), a pokud nechtějí „horký“ konflikt, musí tuto zemi „uplynovat“ a „uropovat“.


Psáno pro Lidové noviny, zkrácená verze vyšla 13. března

Autor: Luboš Smrčka | pátek 14.3.2014 8:09 | karma článku: 21.27 | přečteno: 1140x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Pražská schizofrenie jako obecný ekonomický problém

Pamatuji doby, není to zase tak moc dávno, v podstatě ani ne deset let, kdy při každé změně pozemku na stavební parcelu začal v Praze (i jinde) křik: Jdou na ruku developerům! Hanba! Byly to krásné doby.

15.12.2017 v 7:47 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 256 | Diskuse

Luboš Smrčka

Euro? Nechme ho tak deset let spát

Končící premiér Bohuslav Sobotka se přihlásil k rychlejší cestě k euru. I když společnou evropskou měnu principiálně odmítám vidět jako politický problém, není to dobrý nápad. A to z dobrých ekonomických důvodů.

14.12.2017 v 7:44 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 375 | Diskuse

Luboš Smrčka

Cena zdraví a života v korunách

Ekonomie má některé zvláštní zákruty. Jednou z nich je vyčíslování ceny lidského života v příslušné měně. V této oblasti (obvykle laické veřejnosti ukryté) souvisí s právem. Protože u soudu se mnohdy rozhoduje o této „ceně“.

5.12.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 370 | Diskuse

Luboš Smrčka

Hledání jehly v ruské kupce sena

Prezidenta Miloše Zemana doprovází na ruské cestě největší podnikatelská mise se zástupci 132 společností. Očekává se podpis kontraktů za 20 miliard korun. To jsou jakoby oslnivá čísla. Popravdě ale málo významná.

23.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 435 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Vyhazov z EU

Pan vyučený knihkupec, který nebyl schopen dokončit pro chabé studijní výsledky ani gymnázium, jinak také bývalý šéf Europarlamentu, toho času předseda německé SPD známý i pod jménem Martin Schulz, uráží suverénní evropské státy.

15.12.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.35 | Přečteno: 8515 | Diskuse

Luboš Smrčka

Pražská schizofrenie jako obecný ekonomický problém

Pamatuji doby, není to zase tak moc dávno, v podstatě ani ne deset let, kdy při každé změně pozemku na stavební parcelu začal v Praze (i jinde) křik: Jdou na ruku developerům! Hanba! Byly to krásné doby.

15.12.2017 v 7:47 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 256 | Diskuse

Luboš Smrčka

Euro? Nechme ho tak deset let spát

Končící premiér Bohuslav Sobotka se přihlásil k rychlejší cestě k euru. I když společnou evropskou měnu principiálně odmítám vidět jako politický problém, není to dobrý nápad. A to z dobrých ekonomických důvodů.

14.12.2017 v 7:44 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 375 | Diskuse

Pavel Ďuran

Přeplatky a nedoplatky

Ouřada je pán, občan pouhý kmán. Neboli dlužím-li úředníkovi já, vyžaduje úhradu hned. Když nezaplatím, jsem penalizován.

14.12.2017 v 7:30 | Karma článku: 26.60 | Přečteno: 652 | Diskuse

Pavel Kamas

Je Bitcoin bublina?

Bitcoin je poslední dobou téma skloňováno nejen ve sdělovacích prostředcích. Jedná se o zlatou žílu nebo házení peněz do kanálu? To ukáže budoucnost. Není to cesta k uložení všech peněz, ale ani není třeba se bát zaspekulovat si.

8.12.2017 v 18:15 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 898 | Diskuse
Počet článků 205 Celková karma 14.69 Průměrná čtenost 1442
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.