Krize na Krymu zakrývá některé domácí události. K jedné takové patří žádost Ústředí muslimských obcí o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv. Pokud v procesu uspěje, budou moci muslimové vykonávat řadu činností, která zatím jako církev vykonávat nemohou. Například zřizovat školy, nemocnice a muslimští duchovní budou mít právo oddávat.
Jsme demokratická země, tedy v případě, že Ústředí muslimských obcí splní podmínky dané zákonem, bude muset ministerstvo vnitra oprávnění přiznat. Což je dobře, o takové věci nemají úředníci rozhodovat bez pravidel. Avšak v tomto konkrétním případě bude dobré, pokud ministerstvo velmi pečlivě prozkoumá ono „splnění podmínek“.
Muslimové byli jako církev zaregistrováni před deseti lety, takže jim uplynula tato „garanční doba“. Avšak za ten čas se kolem Ústředí muslimských obcí objevilo několik velmi kontroverzních okamžiků, které je třeba brát v potaz. Existují věrohodné doklady a velmi věrohodná svědectví o tom, že během bohoslužeb v mešitách v Praze a v Brně bylo několikrát kazateli obhajováno násilí na jednotlivcích, byl obhajován terorismus „ve jménu víry“ a proběhla řada dalších událostí, jejichž podstata se neshoduje se zvyklostmi v naší zemi. Samozřejmě to můžeme nazvat i pouhým krajním zneužitím liberálností, s jakou k církevním aktivitám přistupuje české právo. Přičemž tato liberálnost je pochopitelně plně na místě, její extenzivní využití, které vidíme u muslimů, však v pořádku jistě není.
Pokud se muslimům podaří sehnat více než deset tisíc podpisů, které by dokázaly, že islám vyznává minimálně takové množství lidí (jedno promile obyvatel země), pak zřejmě oprávnění k výkonu zvláštních práv pro muslimy nic nezabrání - i když někteří představitelé této obce vystupují nepřátelsky k naší civilizaci a odmítavě k našim hodnotám, ve skutečnosti to není reálně důvod pro neudělení oprávnění. Svobody, kterých si užíváme, musíme poskytovat i těm, kteří se nám je chystají sebrat.
Nicméně by bylo dobré, kdyby ministerstvo vnitra klidně přistoupilo i na soudní přelíčení, aby Ústředí muslimských obcí donutilo k tomu přijít a obhajovat svoje kroky před nezávislým soudem. Velmi pravděpodobně ministerstvo prohraje a utratí peníze daňových poplatníků v právní bitvě, která bude v podstatě rozhodnuta dopředu. Ale takový proces by umožnil otevřít veřejně řadu případů, kdy došlo ze strany muslimů k verbálním útokům na samotnou podstatu naší civilizace. Přispělo by to ke společenské diskusi nad problematikami náboženství, víry, odpovědnosti a občanských svobod.
Možná se někdo těší, že muslimové neseženou asi deset a půl tisíce podpisů. Ale pokud bude věc vyřešena takto, pak to znamená jenom odklad. Dříve nebo později se povede ty podpisy shromáždit.
Islám je expanzivní náboženství, které posunuje svoje hranice. Je celkem pochopitelné, když se nám to nelíbí, ale ve skutečnosti s tím těžko něco dělat a pokud s tím něco dělat, tak jistě to není možné činit prostřednictvím odpírání nějakých oprávnění v případě, že jsou splněny podmínky pro jejich udělení. To ale neznamená, že bychom vůči islámu či spíše vůči islamistům neměli být nanejvýše opatrní.
