Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Domácí produkt, lehké děvy a tvrdé drogy…

5. 06. 2014 7:15:03
Je to tradiční otázka – patří do výpočtu hrubého domácího produktu také šedá ekonomika a výdělky z kriminální činnosti? Existují určité argumenty, proč ano. Pokud je HDP objemem roční přidané hodnoty v určitém regionu nebo v zemi, pak samozřejmě služby prostitutek nebo prodej drog do systému patří. Má to však i řadu problémů...

Kdysi to udělala Itálie. Započítala do svého HDP (zjednodušeně řečeno) obrat mafie. Jediné, čeho tím Italové dosáhli v rovině hmatatelných výsledků, byl požadavek Evropské unie na vyšší příspěvek do společné kasy, protože ten se počítá jako díl z HDP a v dané době někdy před dvaceti či dokonce více lety byl systém nastavený podstatně jednodušeji. Dneska již není problém šedou (nezdaněnou) ekonomiku a ani kriminální obrat do oficiálních čísel o HDP započítávat bez těchto v podstatě humorných dopadů. Italský pokus vylepšit obraz země započítáním mafie mezi ekonomické subjekty přitom nebyl jenom nějakým výkřikem a zábleskem preciznosti. Měl především snížit poměr dluhu k národnímu produktu. Což by zlevnilo peníze pro vládu. Investoři však na špek neskočili, to jenom evropský byrokrat se o svůj podíl přihlásil.

Od té doby uplynula již pořádná doba a mezinárodní doporučované standardy zahrnují nyní mezi složkami, které mají být propočítány a zahrnuty do HDP, opravdu právě prostituci, drogový trh (především kokain), pašovaný alkohol a tabák. Ale otázka po smysluplnosti takového kroku stále zůstává, i když efekt „italské pravdomluvnosti“ již nehrozí.

Britové se nyní rozhodli následovat některé jiné státy a postupně do svých statistik dopočítat právě prostituci a drogový trh, takže kromě tradičního nezdaněného trhu s tabákem a s alkoholem bude konečné číslo o objemu domácí ekonomiky zase o něco reálnější. Se vším všudy se zvýší o nějakých 33 nebo 35 miliard liber, z toho na prostituci a kokain připadne asi deset miliard a to všechno ve stavu roku 2009 (neboť za tento rok jsou nyní propočty zpětně dělány).

Ve skutečnosti je započítávání nezdaněné ekonomiky poměrně zbytečné a z hlediska srovnávání zemí i z hlediska hospodářské politiky má spíše matoucí smysl. A to hned z několika důvodů. Za prvé klíčovým faktem jak šedé tak i kriminální ekonomiky je, že zde není zdanění. Tedy tato ekonomika nepřispívá nijak do veřejných financí. Kdyby nějaký politik chtěl operovat s tím, že míra zdanění je vlastně nižší než udávají statistiky „předmafiánské“, je to poněkud zavádějící. On by stát tuto oblast velmi rád zdanil a hned by to udělal, kdyby věděl, jak na to. Pro poměr vládního nebo státního dluhu k HDP také nemá „mafiánské“ pojetí smysl. Jaký význam má dalších deset nebo třicet nebo pětatřicet miliard liber (či třeba 300 miliard korun – to je vedlejší) pro možnost dluh umořovat? Nulovou, právě proto, že z této ekonomické činnosti nejsou pro stát žádné skutečné výnosy, tedy nijak se nezlepšuje jeho schopnost platit závazky. A tak dále.

Ve skutečnosti jsou hrátky s oním domácím produktem „s mafií nebo bez mafie“ vlastně bezvýznamné a jediný jejich smysl je, že se během nich statistici alespoň pokusí odhadnout obrat různých odvětví ekonomiky, která nejsou zrovna standardizovaná. Z národohospodářského hlediska to je zajímavá, ale jen těžko použitelná vědomost. Nicméně znalost obratu prostituce nás – když nic jiného – vede k úvaze, zda se tuto oblast nepokusit zdanit. A podobně u drog. Nebylo by jednodušší je legalizovat, zdanit a znechucovat konzumentům místo jejich kriminalizace raději skrze vědomí, že svou spotřebou přispívají státu, politikům, establishmentu a dalším nesnášeným skupinám? Podobně platí, že pokud víme, o kolik přicházíme na tabákové dani, je to alespoň motivace ke snaze o omezení tohoto byznysu. Včetně úvah, zda je správnou cestou nekonečný růst spotřební daně, který v určitém měřítku vede k větší lákavosti pašování těchto produktů a k obcházení daně.

Nicméně je zvláštní, že Evropa si s oblibou hraje s těmito intelektuálními zapeklitostmi, jako je vliv drog a prostituce na HDP, ale pouze velmi neochotně se dívá na skutečně podstatné problémy. Třeba na nemalé potíže se správou daně z přidané hodnoty v kontinentálním rozměru. Přitom úniky na DPH jsou pro veřejné rozpočty velmi pravděpodobně daleko podstatnější, než celý byznys s láskou za peníze.

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 5.6.2014 7:15 | karma článku: 10.40 | přečteno: 545x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Pražská schizofrenie jako obecný ekonomický problém

Pamatuji doby, není to zase tak moc dávno, v podstatě ani ne deset let, kdy při každé změně pozemku na stavební parcelu začal v Praze (i jinde) křik: Jdou na ruku developerům! Hanba! Byly to krásné doby.

15.12.2017 v 7:47 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 257 | Diskuse

Luboš Smrčka

Euro? Nechme ho tak deset let spát

Končící premiér Bohuslav Sobotka se přihlásil k rychlejší cestě k euru. I když společnou evropskou měnu principiálně odmítám vidět jako politický problém, není to dobrý nápad. A to z dobrých ekonomických důvodů.

14.12.2017 v 7:44 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 375 | Diskuse

Luboš Smrčka

Cena zdraví a života v korunách

Ekonomie má některé zvláštní zákruty. Jednou z nich je vyčíslování ceny lidského života v příslušné měně. V této oblasti (obvykle laické veřejnosti ukryté) souvisí s právem. Protože u soudu se mnohdy rozhoduje o této „ceně“.

5.12.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 370 | Diskuse

Luboš Smrčka

Hledání jehly v ruské kupce sena

Prezidenta Miloše Zemana doprovází na ruské cestě největší podnikatelská mise se zástupci 132 společností. Očekává se podpis kontraktů za 20 miliard korun. To jsou jakoby oslnivá čísla. Popravdě ale málo významná.

23.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 435 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Vyhazov z EU

Pan vyučený knihkupec, který nebyl schopen dokončit pro chabé studijní výsledky ani gymnázium, jinak také bývalý šéf Europarlamentu, toho času předseda německé SPD známý i pod jménem Martin Schulz, uráží suverénní evropské státy.

15.12.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.37 | Přečteno: 8623 | Diskuse

Luboš Smrčka

Pražská schizofrenie jako obecný ekonomický problém

Pamatuji doby, není to zase tak moc dávno, v podstatě ani ne deset let, kdy při každé změně pozemku na stavební parcelu začal v Praze (i jinde) křik: Jdou na ruku developerům! Hanba! Byly to krásné doby.

15.12.2017 v 7:47 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 256 | Diskuse

Luboš Smrčka

Euro? Nechme ho tak deset let spát

Končící premiér Bohuslav Sobotka se přihlásil k rychlejší cestě k euru. I když společnou evropskou měnu principiálně odmítám vidět jako politický problém, není to dobrý nápad. A to z dobrých ekonomických důvodů.

14.12.2017 v 7:44 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 375 | Diskuse

Pavel Ďuran

Přeplatky a nedoplatky

Ouřada je pán, občan pouhý kmán. Neboli dlužím-li úředníkovi já, vyžaduje úhradu hned. Když nezaplatím, jsem penalizován.

14.12.2017 v 7:30 | Karma článku: 26.60 | Přečteno: 652 | Diskuse

Pavel Kamas

Je Bitcoin bublina?

Bitcoin je poslední dobou téma skloňováno nejen ve sdělovacích prostředcích. Jedná se o zlatou žílu nebo házení peněz do kanálu? To ukáže budoucnost. Není to cesta k uložení všech peněz, ale ani není třeba se bát zaspekulovat si.

8.12.2017 v 18:15 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 898 | Diskuse
Počet článků 205 Celková karma 14.69 Průměrná čtenost 1442
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.