Molotovův koktejl dneška: Kaviár, sekt a rating
Je to daleko spíše součást rozsáhlejší strategické hry, do níž patří šíření představ o přechodu na „novou měnu podloženou zlatem“, případně módní vize, že suroviny se budou obchodovat přímo za zlato, čímž bude „dolar sesazen ze svého trůnu“. Zvláště vtipná je varianta, jak se Čína zbaví „bilionů dolarů“ ze svých rezerv a srazí na kolena americkou ekonomiku. Většina těchto a podobných idejí je z ekonomického pohledu v podstatě nesmyslná a jde o naprosté fantasmagorie.
Jen velmi zběžně k možnosti, že by Čína chtěla zničit USA hromadným prodejem vládních bondů. Již jenom situace, v níž by se chtěl Peking zbavit amerických dluhopisů v nominálním objemu stovek miliard amerických dolarů a zároveň za ně nechtěl přijmout americké dolary, by znamenal problém blízký kvadratuře kruhu. Navíc Amerika na kolenou (kdyby se tedy něco podobného podařilo) by se přenesla velmi rychle do čínské ekonomiky a vedla by k hluboké krizi hraničící pravděpodobně s kolapsem. Čína sice hromadí díky přebytku v obchodní bilanci celé hory dolarů, ale to neznamená, že se tím hromadí ekonomická převaha. Ale roste tím vzájemná provázanost a závislost jedné země na druhé.
Kdyby třeba někdo chtěl vytvořit měnu založenou na zlatě, těžko to může udělat v ekonomikách jako je ruská a čínská, protože míra regulace je neřešitelně vysoká. To je zcela klíčové, protože zlatý standard může efektivně fungovat pouze v systémech alespoň relativně blízkých volnému trhu, ve světě zdravých veřejných financí a především v situaci soukromé emise peněz. A tak dále.
S onou rusko-čínskou ratingovou agenturou je to v podstatě velmi podobné. Agentur si mohu založit tolik, kolik mne napadne. A mohu udělit nigerijským vládním dluhopisům rating třeba AAA+++, ale lze pochybovat o tom, že tím jakkoliv ovlivním náhled investorů na tyto papíry. Zatím se má agentura zabývat pouze oceněním rizik společných rusko-čínských projektů, až získá reputaci, mohla by se rozvinout a hodnotit i další aktiva, říkají zakladatelé. Jenže ve skutečnosti není jasné ani to, co by s takovým ratingem společných projektů Čína a Rusko dělali. Rating slouží především pro banky a trhy jako orientační mechanismus. Jenže ani banky a ani trhy nepřijmou rating udělený někým tam obskurním, jako by byla „nepolitická“ agentura založená ruskou a čínskou vládou. Což obě země jistě velmi dobře vědí a žádný plán – alespoň vážně myšlený – neexistuje. Podpisy dohod jsou jenom divadlo.
Ve skutečnosti jde o něco naprosto jiného. V našem světě některé věci fungují s překvapivými efekty. Už jsem v několika diskusích v Čechách i například v Británii zahlédl „odborníky“, kteří za prvé mluvili o oné agentuře, jako by už existovala, za druhé ji dávali do spojitosti s celkovým úpadkem Ameriky, ale i vyspělých zemí, za třetí celou věc označovali za start světové hospodářské revoluce a tak dále. Totéž se dělo před pár měsíci, když byl internet plný údajné a prý dynamicky připravované moskevské měny založené na zlatém standardu.
Jsou to takové moderní informační Molotovovy koktejly. Jde pouze o veřejné mínění a o šíření představy, že svět klasických demokracií a tržní ekonomiky končí a bude nahrazen moudrými osvícenými vládci a směsí rigidní státní regulace s omezeným a soustavně „umravňovaným“ privátním sektorem.
Ve skutečnosti samozřejmě nelze vyloučit, že naše křesťansko-židovská euro atlantická civilizace je na konci své životnosti a budeme v příštích desetiletích „převálcováni“ civilizací například islámskou. Ale určitě k tomu nedojde kvůli nízké výkonnosti demokratického systému a volného trhu. Dojde k tomu ze zcela opačného důvodu, protože pro dobré bydlo budeme líní mít děti a líní chránit tradiční evropské hodnoty.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x