Kvóty a práva jsou dvě různé věci

26. 08. 2014 12:52:36
Jednou za čas se vždycky objeví politické téma „kvóty“. Naposledy – což je ještě v čerstvé paměti – s tím přišli ministři za sociální demokracii. Podle nich by na kandidátních listinách politických stran mělo být 40 procent žen, jinak dostanou tyto strany nižší státní příspěvek.

Je to hodně viditelný nápad, ale pouze jeden z mohutné přehršle. V řadě zemí EU jsou ženy povinně dosazovány do řídících rad firem (kterým popravdě dosti často poklesne tržní kapitalizace), stále častěji tento „boj za rovnoprávnost“ dostává rozměry kafkovského románu, kde se už nikdo neptá žen, co vlastně chtějí.

Ve skutečnosti nejlépe věci fungují, pokud se o nich mluví, diskutuje, pokud se posouvají vlastní dynamikou a pokud se mění přirozeně. Podle posledního průzkumu tvoří v nejvýznamnějších českých firmách ženy 30,07 procenta manažerů. V roce 2009 to bylo 22,22 procenta. Což je celkem slušný posun. Bez kvót.

Mám v zásobě další čísla. V zemi je nyní 290 tisíc podnikatelek. Oproti roku 1994 je to dvojnásobek a ženy tvoří v této kategorii více než 33 procent. Jinými slovy je každý třetí podnikatel v zemi žena. Průzkumy říkají, že tyto dámy jsou spokojenější se svým životem než ženy – zaměstnankyně. Není divu, když si o svých věcech mohou rozhodovat samy. Podnikavost žen se také projevuje bez kvót. Což je pro někoho možná šokující.

Takových dat je možné sesbírat více. Ukazují přirozenou vlastnost společnosti v demokratickém prostředí, totiž nalézání přirozené rovnováhy.

Ale jsou tu i další čísla, která jsou vážná. Vidíme značné rozdíly mezi platy žen a mužů ve stejném postavení – tady jde o více než patnáct procent. A podstatně větší je rozdíl absolutní, kde jsme na hladině rozdílu skoro třicet procent (to je údaj bez rozlišení postavení, prostě průměrná mzda zaměstnankyň vůči zaměstnancům – mužům). Zajímavý je vývoj. Na začátku pracovního života je průměrný plat dosahovaný muži dvacet procent nad ženami, ve středním věku mezi 35 a 45 léty dosáhne rozdíl skoro padesáti procent, aby se na sklonku profesní kariéry dostal zase na dvacet. Co to ukazuje? Především vliv mateřství. Což je na jednu stranu objektivní skutečnost, kterou ani super genderově vyrovnaná společnost nemůže nikdy eliminovat (pouze výměnou za vyhynutí druhu, což je ale cena poměrně vysoká, řekl bych), na stranu druhou ale nelze tento výkyv přejít pokrčením ramen.

Zjevně je tu velký prostor pro vytváření vhodných možností, které ženám umožní lepší kompromis mezi dětmi a kariérou. Ale – a to je hodně důležité ale – demograficky nás nedrží nad vodou úspěšné manažerky nebo dravé prodejkyně, které nemají žádné nebo mají jedno dítě ve čtyřiceti letech. Demograficky nás (pokud odmyslíme poněkud nepřizpůsobivé skupiny obyvatel) drží nad vodou konzervativní matky se zástupem capartů. Z národohospodářského hlediska by musela být ona manažerka opravdu absolutní génius, aby byl její vliv na HDP i s tím jedním dítětem pozitivnější, než vliv rodiny se třemi a více dětmi (samozřejmě je tu řeč o dlouhém horizontu třeba čtyřiceti nebo padesáti let). Militantní feministky a genderové aktivistky jsou podobně hloupé, jako machističtí muži: obě skupiny berou ženám právo na vlastní rozhodování. Žena má stejné právo jít po své kariéře jako husa po flusu a stejné právo mít mnoho dětí a věnovat se rodině. A jako ekonom pouze na okraj dodávám, že druhá možnost je dlouhodobě národohospodářsky lepší.

Je tu ještě jeden aspekt věci. Aby se některé kvóty obhájily i jinými argumenty, než samotnou nutností rovnosti (což je argument nekonečně prázdný), přicházejí „znalci“ a „odborníci na genderové otázky“ s tvrzením, že ženy v politice a managementech musí být, protože v sobě geneticky nesou klid a odpor k riziku. Nehledě na absurditu postupu, kdy snaha o vymazání důsledků rodových odlišností je obhajována argumentem založeným na existenci rodových odlišností, je to ve skutečnosti nesmysl. Akcionáři Hewlett-Packard dodnes s láskou vzpomínají na klidnou a nerizikovou éru Carly Fioriony, díky které mají na krku společnost Compaq a po více než deseti letech ještě stále podstatně nižší tržní kapitalizaci, než před příchodem této manažerky.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 26.8.2014 12:52 | karma článku: 13.77 | přečteno: 382x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Brexit v zajetí teorie chaosu a neviditelné ruky trhu

Před pár dny či spíše desítkami hodin byla zveřejněna výzkumná zpráva jedné české banky. Podle té zprávy Brexit hrozí pro Českou republiku ztrátou 55 miliardy nevytvořeného HDP a 40 tisíc pracovních míst. To vyděsí.

7.12.2018 v 10:51 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 359 | Diskuse

Luboš Smrčka

Donald Trump ví, co dělá…

... a dokonce to i funguje. Kdysi jsem popsal v jednom blogu politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa jako destrukční konstruktivismus. Jeho vize je rozbít něco nefunkčního a postavit ze zbytků cosi užitečného.

4.12.2018 v 7:47 | Karma článku: 23.89 | Přečteno: 506 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brzdíme. Tak pozor na smyk

Česká ekonomika brzdí. Ano, nevypadá to tak. Vždyť zatím je všechno v nejlepším pořádku. Já ale také neříkám „česká ekonomika padá“ nebo něco podobného. Já říkám, že brzdí. Prostě už nebude tak „hej“, jako bylo.

22.11.2018 v 8:05 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 787 | Diskuse

Luboš Smrčka

Minimální mzda je zlo. Ale logické

Vláda rozhodla, že minimální mzda pro příští rok by byla stanovena na 13 350 korun. Hospodářská komora téměř povinně protestuje. Odbory (také téměř povinně) říkají, že jejich návrh na 13 700 korun byl lepší.

21.11.2018 v 9:52 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 830 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Josef Sedláček

Mám se stydět já, nebo obsluhující číšník?

Sobotu jsem strávil v Praze. Programem byla prohlídka Národního muzea, oběd v restauraci a návštěva divadelního představení.

16.12.2018 v 8:30 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 1412 | Diskuse

Josef D. Kortan

Jde jen o počty

Jaký je rozdíl mezi čísly 118,2 a 2,2? Odměna milion dolarů za vyřešení. Máme málo doktorů, protože který může, pracuje někde na západě, a máme mnoho pedagogů. Trpaslíci z Cimrmanovy hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký na úřadech.

14.12.2018 v 17:58 | Karma článku: 14.02 | Přečteno: 360 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Občas stát taky nezaklekne

Poslední týden muselo premiéru Andreji Babišovi zvonit v uších permanentně. Nejprve se Evropský soud pro lidská práva odmítnul vůbec zabývat (pro „nepřijatelnost“) Babišovým tvrzením, že není estébák.

14.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 47.13 | Přečteno: 9448 | Diskuse

Jaroslav Haluza

Proč nevyžaduji účtenku s EET?

Reakce na diskuzi k článku "Proč vyžaduji účtenk s EET" od pana Josefa Sedláčka. A proč nám vládnou takoví lidé, které vlastně vůbec nechceme.

13.12.2018 v 23:23 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 891 | Diskuse

Josef Šoltes

Facka pro učitele, zdravotnický personál a další státní zaměstnance

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministryní Maláčovou se zasazuje o to, aby měly všechny děti obědy zadarmo. Což o to, je to jistě chvályhodný počin, nikdo nebude hladovět.

12.12.2018 v 20:00 | Karma článku: 26.96 | Přečteno: 1074 | Diskuse
Počet článků 235 Celková karma 22.67 Průměrná čtenost 1415
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz