Sobota 19. června 2021, svátek má Leoš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 19. června 2021 Leoš

Nejde o Ukrajinu. Otázka zní: Je Rusko nebezpečné?

17. 09. 2014 11:54:39
Hloupí lidé se baví hodiny o historii a spravedlnosti, což je pouhá ztráta času. Je naprosto jedno, zda byl Bandera takový nebo onaký, fašista nebo antikomunista, dnešek to v podstatě neovlivňuje. Naivní lidé se zase nechávají zaujmout detaily a nevidí klíčové věci. Ve skutečnosti z našeho pohledu (omlouvám za jistou dávku cynismu) není zase tak podstatné, zda ve sporu o východ Ukrajiny mají více pravdy na Rudém náměstí nebo na Majdanu. Důležitá je odpověď na jedinou otázku. Je Rusko nebezpečné a bude pokračovat v expanzi?

Česká politika se utápí v tom, zda se přikloní ke Kyjevu nebo k Moskvě. Političtí exoti, jako je třeba poslanec Stanislav Huml nebo vyměňovač stran a vyměšovač myšlenek Jiří Vyvadil, se snaží agitovat pro Moskvu. Ekonomický exot profesor Zelený tvrdí, že bez Ruska nebudeme mít nikdy hospodářský růst. (Na což se dá říci v jednom šiku s otcem národa Palackým jediné: „Rostli jsme před Putinem, porosteme i po něm“)

Proti tomu je zde „ochrana demokracie“ prezentovaná bývalým ministrem zahraničí Schwarzenbergem a částí opozice. Těžko říci, jakou demokracii chránit ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskem, což obojí jsou země zcela nesporně vzdálené principům demokracie podobně, jako Uganda či Pobřeží slonoviny.

Vládní strany se plácají mezi oběma extrémy a premiér Sobotka s ministrem zahraničí jsou zároveň proti přítomnosti Ruska na Ukrajině a zároveň proti sankcím, přičemž ale není jasné, jak by cíle vystrnadění Ruska z Ukrajiny chtěli dosáhnout jinak, než alespoň zmíněným prostředkem.

V kostce lze říci, že krize na Ukrajině odhalila vážný problém české politiky. Jsme v oblasti zahraniční zcela bezpohlavními bytostmi, které (zdá se) doufají v intelektuální sebeoplodnění. Avšak zázraky se nedějí a naše stanovisko je asi takové, že Moskvě potvrzujeme naší tradiční měkkost a lehkou demenci, což z nás dělá potenciální cíl dalšího podrývání. Pro Brusel jsme zase nečitelní, Poláky a další východoevropské země, které tradičně „patří do ruské sféry vlivu“, jak by to s laskavým pochopením pro velmocenské choutky řekl takový exposlanec Vyvadil, jenom podrážíme.

Nikde neběží základní diskuse o klíčové otázce: Považujeme Rusko za nebezpečný stát ve stádiu expanze? Pokud si oficiálně odpovíme „Ne“, pak bychom měli odvolat náš souhlas se sankcemi a začít posílat na východ Ukrajiny humanitární pomoc. Měli bychom diplomaticky podporovat Rusko a kritizovat pobaltské státy či Polsko za zbytečnou eskalaci vášní. Ale pak to dělejme důsledně, ať má tato politika nějaký užitek někam směřuje. Ve skutečnosti je asi toto stanovisko ČSSD i ANO a další politické reprezentace. Je to postoj legitimní, jenom škoda, že ho vláda nemá odvahu formulovat jasně, protože by pak bylo možné o něm alespoň diskutovat. O nynější bezpohlavnosti totiž v podstatě mluvit ani nejde, tak je rozplizlá.

Jestliže si ale odpovíme „Ano“ a řekneme si, že Rusko je nebezpečný agresor, pak je tu těžká otázka číslo dvě. Kde se zastaví, pokud se mu nepostavíme nyní? Bude pokračovat do Estonska, Litvy a Lotyšska? Převezme ruské minority v Kazachstánu případně Uzbekistánu? Připojí zpět do „vlasti“ Bělorusko a Moldávii? Co Bulharsko a Rumunsko, Slovensko či Polsko, Finsko... A Česká republika? Jestli zni naše odpověď na otázku nebezpečnosti Ruska „Ano“, potom je třeba konat rychle a rázně, a ekonomické sankce nemohou stačit. Protože zkušenosti říkají, že každý agresor, který postupuje bez zásadního odporu, pokračuje stále dál.

Je to těžká volba. Naše historická zkušenost s Ruskem je velmi špatná. Ale na druhé straně platí, že historie není matka budoucnosti, matkou budoucnosti jsou jenom a pouze nynější rozhodnutí a nynější kroky. Historie je vzhledem k budoucnosti jenom soubor emocí. Potíž je v tom, že není možné být a nebýt těhotná zároveň, stejně není možné mít současně pochopení pro Rusko v právu a zároveň Rusko nebezpečné. Je buď jedním, je tedy buď přítelem, nebo je tím druhým, čili agresorem. Není nic mezi.

A nás, stejně jako Evropskou unii a Spojené státy a celou euroatlantickou civilizaci čeká rozhodnutí, zda je Rusko kamarád v boji s islámským terorismem nebo nebezpečný predátor na lovu.

Autor: Luboš Smrčka | středa 17.9.2014 11:54 | karma článku: 20.05 | přečteno: 834x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Biden sklízí Trumpa protože za rohem je Čína

Průlom po sedmnácti letech! Na dohled je ukončení nejdelšího obchodního sporu mezi USA a EU. Ten se sice týká státní podpory v od běžného spotřebitele odtažité oblasti výroby letadel, ale soužil milovníky vína i motorek.

18.6.2021 v 7:51 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 221 | Diskuse

Luboš Smrčka

Ještě že středověk neznal motorovou pilu

Občas slýchávám, o kolik blíže měli naši předkové k přírodě, jak s ní žili v symbióze a především – jak tu přírodu NENIČILI. Obávám se, že jde o jeden z velkých romantizujících omylů, který utváří naše přemýšlení o světě.

26.5.2021 v 8:12 | Karma článku: 27.32 | Přečteno: 584 | Diskuse

Luboš Smrčka

Počasí není klima, výkyv není trend

Letošní jaro je studené. Kdyby se to stalo před padesáti lety, u tohoto konstatování bychom také s klidem skončili. Prostě je to studenější a docela deštivý začátek přirozeného koloběhu. Tečka. Od jisté doby jde o „politiku“.

18.5.2021 v 8:15 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 568 | Diskuse

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 16.27 | Přečteno: 344 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Lubomír Stejskal

Několik poznámek k židovskému osadnictví

Je to zvláštní paradox. Věci, které jsou naprosto samozřejmé, se obtížně obhajují a vysvětlují. Zejména, trvá-li většina sveřepě na opaku: že samozřejmé nejsou. Příkladem jsou židovské osady v Judeji a Samaří (na Západním břehu).

18.6.2021 v 18:20 | Karma článku: 13.85 | Přečteno: 180 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Skončí Babišovo (o)vládnutí?

Dovolím si udělat svou analýzu Babišova vládnutí, resp. politického působení. Plusem je, že rozetnul penězovody ke dvěma kdysi velkým stranám, ale zároveň mínusem, že je přesunul k sobě.

18.6.2021 v 12:48 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 285 | Diskuse

Alena Křehotová

Podzim budu mít fakt hustej - hlavně skrzevá volby

Ještě furt nejsem rozhodnutá skrzevá očkování. Od jara jsem si myslela, že do vakcíny od Moderny, kterou mi bodne moje obvoďačka, bych šla. Myslím si to stále, má to ovšem pár háčků - netuším, jestli moje obvoďačka očkuje a už

18.6.2021 v 10:26 | Karma článku: 15.20 | Přečteno: 313 | Diskuse

Jan Bartoň

Vondra o Klausovi k jeho kulatému jubileu

Místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra napsal komentář k osmdesátinám Václava Klause, zakladatele ODS, českého premiéra a poté i prezidenta.

18.6.2021 v 9:00 | Karma článku: 26.45 | Přečteno: 742 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Několik poznámek k článku Kateřiny Konečné na jejím blogu

Europoslankyně Kateřina Konečná je dáma. Ovšem dáma komunistická. Tedy soudružka. A soudružky a soudruzi, jak známo, si rádi upravují historii k obrazu svému. Podle vzoru okupace rovná se bratrská pomoc.

17.6.2021 v 20:59 | Karma článku: 29.79 | Přečteno: 800 | Diskuse
Počet článků 305 Celková karma 17.58 Průměrná čtenost 1396

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz