Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejde o Ukrajinu. Otázka zní: Je Rusko nebezpečné?

17. 09. 2014 11:54:39
Hloupí lidé se baví hodiny o historii a spravedlnosti, což je pouhá ztráta času. Je naprosto jedno, zda byl Bandera takový nebo onaký, fašista nebo antikomunista, dnešek to v podstatě neovlivňuje. Naivní lidé se zase nechávají zaujmout detaily a nevidí klíčové věci. Ve skutečnosti z našeho pohledu (omlouvám za jistou dávku cynismu) není zase tak podstatné, zda ve sporu o východ Ukrajiny mají více pravdy na Rudém náměstí nebo na Majdanu. Důležitá je odpověď na jedinou otázku. Je Rusko nebezpečné a bude pokračovat v expanzi?

Česká politika se utápí v tom, zda se přikloní ke Kyjevu nebo k Moskvě. Političtí exoti, jako je třeba poslanec Stanislav Huml nebo vyměňovač stran a vyměšovač myšlenek Jiří Vyvadil, se snaží agitovat pro Moskvu. Ekonomický exot profesor Zelený tvrdí, že bez Ruska nebudeme mít nikdy hospodářský růst. (Na což se dá říci v jednom šiku s otcem národa Palackým jediné: „Rostli jsme před Putinem, porosteme i po něm“)

Proti tomu je zde „ochrana demokracie“ prezentovaná bývalým ministrem zahraničí Schwarzenbergem a částí opozice. Těžko říci, jakou demokracii chránit ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskem, což obojí jsou země zcela nesporně vzdálené principům demokracie podobně, jako Uganda či Pobřeží slonoviny.

Vládní strany se plácají mezi oběma extrémy a premiér Sobotka s ministrem zahraničí jsou zároveň proti přítomnosti Ruska na Ukrajině a zároveň proti sankcím, přičemž ale není jasné, jak by cíle vystrnadění Ruska z Ukrajiny chtěli dosáhnout jinak, než alespoň zmíněným prostředkem.

V kostce lze říci, že krize na Ukrajině odhalila vážný problém české politiky. Jsme v oblasti zahraniční zcela bezpohlavními bytostmi, které (zdá se) doufají v intelektuální sebeoplodnění. Avšak zázraky se nedějí a naše stanovisko je asi takové, že Moskvě potvrzujeme naší tradiční měkkost a lehkou demenci, což z nás dělá potenciální cíl dalšího podrývání. Pro Brusel jsme zase nečitelní, Poláky a další východoevropské země, které tradičně „patří do ruské sféry vlivu“, jak by to s laskavým pochopením pro velmocenské choutky řekl takový exposlanec Vyvadil, jenom podrážíme.

Nikde neběží základní diskuse o klíčové otázce: Považujeme Rusko za nebezpečný stát ve stádiu expanze? Pokud si oficiálně odpovíme „Ne“, pak bychom měli odvolat náš souhlas se sankcemi a začít posílat na východ Ukrajiny humanitární pomoc. Měli bychom diplomaticky podporovat Rusko a kritizovat pobaltské státy či Polsko za zbytečnou eskalaci vášní. Ale pak to dělejme důsledně, ať má tato politika nějaký užitek někam směřuje. Ve skutečnosti je asi toto stanovisko ČSSD i ANO a další politické reprezentace. Je to postoj legitimní, jenom škoda, že ho vláda nemá odvahu formulovat jasně, protože by pak bylo možné o něm alespoň diskutovat. O nynější bezpohlavnosti totiž v podstatě mluvit ani nejde, tak je rozplizlá.

Jestliže si ale odpovíme „Ano“ a řekneme si, že Rusko je nebezpečný agresor, pak je tu těžká otázka číslo dvě. Kde se zastaví, pokud se mu nepostavíme nyní? Bude pokračovat do Estonska, Litvy a Lotyšska? Převezme ruské minority v Kazachstánu případně Uzbekistánu? Připojí zpět do „vlasti“ Bělorusko a Moldávii? Co Bulharsko a Rumunsko, Slovensko či Polsko, Finsko... A Česká republika? Jestli zni naše odpověď na otázku nebezpečnosti Ruska „Ano“, potom je třeba konat rychle a rázně, a ekonomické sankce nemohou stačit. Protože zkušenosti říkají, že každý agresor, který postupuje bez zásadního odporu, pokračuje stále dál.

Je to těžká volba. Naše historická zkušenost s Ruskem je velmi špatná. Ale na druhé straně platí, že historie není matka budoucnosti, matkou budoucnosti jsou jenom a pouze nynější rozhodnutí a nynější kroky. Historie je vzhledem k budoucnosti jenom soubor emocí. Potíž je v tom, že není možné být a nebýt těhotná zároveň, stejně není možné mít současně pochopení pro Rusko v právu a zároveň Rusko nebezpečné. Je buď jedním, je tedy buď přítelem, nebo je tím druhým, čili agresorem. Není nic mezi.

A nás, stejně jako Evropskou unii a Spojené státy a celou euroatlantickou civilizaci čeká rozhodnutí, zda je Rusko kamarád v boji s islámským terorismem nebo nebezpečný predátor na lovu.

Autor: Luboš Smrčka | středa 17.9.2014 11:54 | karma článku: 19.60 | přečteno: 814x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Pražská schizofrenie jako obecný ekonomický problém

Pamatuji doby, není to zase tak moc dávno, v podstatě ani ne deset let, kdy při každé změně pozemku na stavební parcelu začal v Praze (i jinde) křik: Jdou na ruku developerům! Hanba! Byly to krásné doby.

15.12.2017 v 7:47 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 256 | Diskuse

Luboš Smrčka

Euro? Nechme ho tak deset let spát

Končící premiér Bohuslav Sobotka se přihlásil k rychlejší cestě k euru. I když společnou evropskou měnu principiálně odmítám vidět jako politický problém, není to dobrý nápad. A to z dobrých ekonomických důvodů.

14.12.2017 v 7:44 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 375 | Diskuse

Luboš Smrčka

Cena zdraví a života v korunách

Ekonomie má některé zvláštní zákruty. Jednou z nich je vyčíslování ceny lidského života v příslušné měně. V této oblasti (obvykle laické veřejnosti ukryté) souvisí s právem. Protože u soudu se mnohdy rozhoduje o této „ceně“.

5.12.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 370 | Diskuse

Luboš Smrčka

Hledání jehly v ruské kupce sena

Prezidenta Miloše Zemana doprovází na ruské cestě největší podnikatelská mise se zástupci 132 společností. Očekává se podpis kontraktů za 20 miliard korun. To jsou jakoby oslnivá čísla. Popravdě ale málo významná.

23.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 435 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jana Plamínková

Poučení z volby Karla S.

Před pěti lety jsem chtěla za prezidenta Karla Schwarzenberga. Volila jsem ho v prvním i druhém kole, propagovala a drobně finančně podpořila. Nevědomky a docela určitě nechtěně jsem tak pomohla zvolit prezidentem Miloše Zemana.

15.12.2017 v 21:59 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 90 | Diskuse

Josef Prouza

Boření mýtů nebo boření metoo?

Hromady obviněných producentů, politiků, herců, moderátorů, návrhářů. Nemravné řeči vedli, osahávali, i líbali! Ukájeli se a teď se kají, ale nedokají. Mám pro vás jedno historické srovnání. Možná vás bude mrazit, jak přesně sedí.

15.12.2017 v 21:40 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 88 | Diskuse

Milan Hulík

Politika: Takové absurdní drama by Havel nenapsal…

Právní a historický čas je rozdílný. Právní odpouští – historický nezapomíná. Někdy srovnání s historií neobstojí, jindy sedí.

15.12.2017 v 20:33 | Karma článku: 14.93 | Přečteno: 235 | Diskuse

Petra Havelková

Drzá holka Xenija Sobčaková se otázala Putina, proč nedovolí kandidovat Navalnému

Pro Xeniji Sobčakovou, dceru bývalého petrohradského starosty, díky němuž se mladý, ambiciózní ale neznámý V.V. Putin dostal k moci, měl současný prezident vždy slabost, dokud nezačala zlobit.

15.12.2017 v 20:26 | Karma článku: 6.22 | Přečteno: 142 | Diskuse

Jan Ziegler

Ruský Sputnik usvědčen z brutální lži

Je třeba poděkovat webu Echo24.cz, který na tuto skutečnost upozornil. Bylo to typické ruské fake news. Z bezvýznamné akce několika desítek lidí na podporu Koněvovy sochy udělal ruský server stotisícovou demonstraci.

15.12.2017 v 17:49 | Karma článku: 27.73 | Přečteno: 1081 | Diskuse
Počet článků 205 Celková karma 14.69 Průměrná čtenost 1442
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.