Nejde o Ukrajinu. Otázka zní: Je Rusko nebezpečné?

17. 09. 2014 11:54:39
Hloupí lidé se baví hodiny o historii a spravedlnosti, což je pouhá ztráta času. Je naprosto jedno, zda byl Bandera takový nebo onaký, fašista nebo antikomunista, dnešek to v podstatě neovlivňuje. Naivní lidé se zase nechávají zaujmout detaily a nevidí klíčové věci. Ve skutečnosti z našeho pohledu (omlouvám za jistou dávku cynismu) není zase tak podstatné, zda ve sporu o východ Ukrajiny mají více pravdy na Rudém náměstí nebo na Majdanu. Důležitá je odpověď na jedinou otázku. Je Rusko nebezpečné a bude pokračovat v expanzi?

Česká politika se utápí v tom, zda se přikloní ke Kyjevu nebo k Moskvě. Političtí exoti, jako je třeba poslanec Stanislav Huml nebo vyměňovač stran a vyměšovač myšlenek Jiří Vyvadil, se snaží agitovat pro Moskvu. Ekonomický exot profesor Zelený tvrdí, že bez Ruska nebudeme mít nikdy hospodářský růst. (Na což se dá říci v jednom šiku s otcem národa Palackým jediné: „Rostli jsme před Putinem, porosteme i po něm“)

Proti tomu je zde „ochrana demokracie“ prezentovaná bývalým ministrem zahraničí Schwarzenbergem a částí opozice. Těžko říci, jakou demokracii chránit ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskem, což obojí jsou země zcela nesporně vzdálené principům demokracie podobně, jako Uganda či Pobřeží slonoviny.

Vládní strany se plácají mezi oběma extrémy a premiér Sobotka s ministrem zahraničí jsou zároveň proti přítomnosti Ruska na Ukrajině a zároveň proti sankcím, přičemž ale není jasné, jak by cíle vystrnadění Ruska z Ukrajiny chtěli dosáhnout jinak, než alespoň zmíněným prostředkem.

V kostce lze říci, že krize na Ukrajině odhalila vážný problém české politiky. Jsme v oblasti zahraniční zcela bezpohlavními bytostmi, které (zdá se) doufají v intelektuální sebeoplodnění. Avšak zázraky se nedějí a naše stanovisko je asi takové, že Moskvě potvrzujeme naší tradiční měkkost a lehkou demenci, což z nás dělá potenciální cíl dalšího podrývání. Pro Brusel jsme zase nečitelní, Poláky a další východoevropské země, které tradičně „patří do ruské sféry vlivu“, jak by to s laskavým pochopením pro velmocenské choutky řekl takový exposlanec Vyvadil, jenom podrážíme.

Nikde neběží základní diskuse o klíčové otázce: Považujeme Rusko za nebezpečný stát ve stádiu expanze? Pokud si oficiálně odpovíme „Ne“, pak bychom měli odvolat náš souhlas se sankcemi a začít posílat na východ Ukrajiny humanitární pomoc. Měli bychom diplomaticky podporovat Rusko a kritizovat pobaltské státy či Polsko za zbytečnou eskalaci vášní. Ale pak to dělejme důsledně, ať má tato politika nějaký užitek někam směřuje. Ve skutečnosti je asi toto stanovisko ČSSD i ANO a další politické reprezentace. Je to postoj legitimní, jenom škoda, že ho vláda nemá odvahu formulovat jasně, protože by pak bylo možné o něm alespoň diskutovat. O nynější bezpohlavnosti totiž v podstatě mluvit ani nejde, tak je rozplizlá.

Jestliže si ale odpovíme „Ano“ a řekneme si, že Rusko je nebezpečný agresor, pak je tu těžká otázka číslo dvě. Kde se zastaví, pokud se mu nepostavíme nyní? Bude pokračovat do Estonska, Litvy a Lotyšska? Převezme ruské minority v Kazachstánu případně Uzbekistánu? Připojí zpět do „vlasti“ Bělorusko a Moldávii? Co Bulharsko a Rumunsko, Slovensko či Polsko, Finsko... A Česká republika? Jestli zni naše odpověď na otázku nebezpečnosti Ruska „Ano“, potom je třeba konat rychle a rázně, a ekonomické sankce nemohou stačit. Protože zkušenosti říkají, že každý agresor, který postupuje bez zásadního odporu, pokračuje stále dál.

Je to těžká volba. Naše historická zkušenost s Ruskem je velmi špatná. Ale na druhé straně platí, že historie není matka budoucnosti, matkou budoucnosti jsou jenom a pouze nynější rozhodnutí a nynější kroky. Historie je vzhledem k budoucnosti jenom soubor emocí. Potíž je v tom, že není možné být a nebýt těhotná zároveň, stejně není možné mít současně pochopení pro Rusko v právu a zároveň Rusko nebezpečné. Je buď jedním, je tedy buď přítelem, nebo je tím druhým, čili agresorem. Není nic mezi.

A nás, stejně jako Evropskou unii a Spojené státy a celou euroatlantickou civilizaci čeká rozhodnutí, zda je Rusko kamarád v boji s islámským terorismem nebo nebezpečný predátor na lovu.

Autor: Luboš Smrčka | středa 17.9.2014 11:54 | karma článku: 19.60 | přečteno: 834x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Utěšený růst ve stínu nejistoty

Mezinárodní měnový fond odhaduje pro příštích několik let růst světového HDP na zhruba 3,7 procenta (ročně). To je krásné číslo. Podstatně vyšší (asi trojnásobně) než roční růst počtu pozemšťanů.

18.12.2018 v 8:04 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 251 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brexit v zajetí teorie chaosu a neviditelné ruky trhu

Před pár dny či spíše desítkami hodin byla zveřejněna výzkumná zpráva jedné české banky. Podle té zprávy Brexit hrozí pro Českou republiku ztrátou 55 miliardy nevytvořeného HDP a 40 tisíc pracovních míst. To vyděsí.

7.12.2018 v 10:51 | Karma článku: 15.85 | Přečteno: 370 | Diskuse

Luboš Smrčka

Donald Trump ví, co dělá…

... a dokonce to i funguje. Kdysi jsem popsal v jednom blogu politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa jako destrukční konstruktivismus. Jeho vize je rozbít něco nefunkčního a postavit ze zbytků cosi užitečného.

4.12.2018 v 7:47 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 510 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brzdíme. Tak pozor na smyk

Česká ekonomika brzdí. Ano, nevypadá to tak. Vždyť zatím je všechno v nejlepším pořádku. Já ale také neříkám „česká ekonomika padá“ nebo něco podobného. Já říkám, že brzdí. Prostě už nebude tak „hej“, jako bylo.

22.11.2018 v 8:05 | Karma článku: 21.49 | Přečteno: 790 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Josef Karlický

Služebníček či nezávislý profesionál? Vláda chce státní službu vrátit do rukou politiků

Už zítra budou senátoři projednávat vládní novelu služebního zákona. Jejím přijetím by služební zákon přišel o svůj původní smysl, politici by totiž získali účinné páky na nejvyšší státní úředníky.

18.12.2018 v 19:38 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 150 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Vlažné premiérovo rozhodnutí

Šéf australské vlády Scott Morrison není ani katolík, ani tradiční protestant, ale člen křesťanské denominace, k níž mám velice blízko. Je letničním křesťanem. Přesto s ním v otázce Jeruzaléma ne zcela souhlasím.

18.12.2018 v 18:25 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 270 | Diskuse

Michael Pálka

Od prezidenta ke Štrasburku..

Myslím, že co se týká naší vnitřní politiky se nenudíme, nabírá tak říkajíc grády pro naše pobavení. A naši europoslanci se probírají z letargie a zimního spánku ve Štrasburku díky premiérovi a dotacím.

18.12.2018 v 16:14 | Karma článku: 10.47 | Přečteno: 258 | Diskuse

Karel Stýblo

Dál-nic-e.

Ani nemusím být psycholog, abych rozpoznal, že lidé řídí automobil tak jako žijí. Zjednodušeně řečeno – stav na silnicích je nastaveným zrcadlem života. Všeobecná neúcta k právu a pohrdání pravidly se stalo normou.

18.12.2018 v 12:38 | Karma článku: 21.03 | Přečteno: 651 | Diskuse

Ladislav Cihlář

Štětinové, Molčákové a jim podobní, škodí naši zemi. Jsou vůbec Češi?

škodit naší republice mohou jedinci, skupiny vědomě, nevědomě. Naší politici by však měli mít v sobě jednoznačně zakódováno, že nikdy neuškodí naší zemi, obzvláště v cizině

18.12.2018 v 12:21 | Karma článku: 37.40 | Přečteno: 1371 | Diskuse
Počet článků 236 Celková karma 20.31 Průměrná čtenost 1411
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz