Albánie by měla být vyloučena z kvalifikace
Chystá se opakování zápasu Srbsko versus Albánie na neutrální půdě. To je výsměch evropské civilizaci, která je – alespoň teoreticky – založena mimo jiné na rovných právech. Pokud za stejný prohřešek má přijít stejný trest, pak minimem by byla kontumace v neprospěch Albánie. Ale věc je složitější a politicky tak zabarvená, že Albánci mají pocítit naprosto jasně, že tuhle hru s nimi v Evropě nikdo nebude hrát. Což platí o hře fotbal stejně, jako o Velké Albánii.
V podstatě asi skoro každý ví, že během nedávného utkání v Bělehradě vlétl nad hřiště dron se zavěšenou vlajkou Velké Albánie, což mimo jiné – kromě Albánie nynější a Kosova – znamená také kusy Řecka, Makedonie, Černé Hory… Jasná šovinistická provokace. Je jedno, zda jí zorganizovaly oficiální albánské kruhy, což vůbec nelze vyloučit, nebo zda šlo o „pomýlení“ nějakých radikálů. Ale pokud nebudeme přistupovat k věci tak, že zde existuje odpovědnost federací za vlastní fanoušky (i když fyzicky nikoliv přítomné na stadionu), pak nemá fotbal v podstatě žádnou možnost obrany před podobným naprosto nepřijatelným jednáním.
Když před lety něco v principu podobného udělali během zápasu s Itálií Srbové, prohráli kontumačně 3:0. Tentokrát ale nešlo o napadení (ideové) pouze vůči Srbsku, ale i vůči dalším zemím a o provokaci týkající se půlky Balkánu. Proto by měl následovat trest citelnější. Vyřazení z kvalifikace by ukázalo Albánii, že se s podobnými věcmi musí vyrovnat. Jakým způsobem, to je její věc. Nebo že se musí smířit s tím, že do evropského kontextu nepatří a patřit nebude. Včetně práva hrát s Evropany podivnou hru zvanou fotbal.
Co nyní sklízíme? Samé chyby z minula a fotbalová federace přidává další. Kosovo nemělo být uznáno jako samostatný stát, což přiživilo albánské nacionalisty jako nic jiného. Prostě nemělo. Určitě nikoliv v dané době. Brusel se ukazuje dlouhodobě neschopný reagovat odpovídajícím způsobem na bujení protievropských trendů všeho druhu a zoufalá neschopnost odkázat některé nacionalisty do vhodných mantinelů je jednou z tradičních chyb zahraniční politiky Unie. Jistě – fotbal tady není od toho, aby řešil nedostatky politiků, jenže když evropští lídři na jedné straně hovoří o této hře jako o společenském fenoménu mimořádného významu (a dávají mu obrovskou podporu), pak nezbývá, aby k němu také stejně přistupovali. Jako tradičně neuměli svojí vůli nijak vyjádřit. Možná proto, že vlastně ani žádnou nemají. Fotbalová federace zase neměla vůbec připustit, aby se Srbsko a Albánie sešly v jedné skupině. Stejně, jak v ní nejsou Arménie a Azerbajdžán či Španělsko s Gibraltarem.
Samozřejmě ani Srbsko nesmí vyváznout. Uzavření stadionu na nějaký další zápas či raději do konce kvalifikace se jeví jako nejmenší adekvátní trest. Minimálně kvůli nezvládnutí následné situace, vběhnutí fanoušků na hřiště, pokusy o inzultace albánských hráčů ze strany diváků i pořadatelů, vždyť to všechno jsou důvody pro trest již samy o sobě. Fakta jsou jasná a hovoří proti Albánii, proti její účasti v evropské kvalifikaci, hovoří i proti Srbsku a jeho snížené schopnosti pořádat problematická utkání.
Vyloučení Albánie by bylo možná kruté vůči hráčům i rozumným fanouškům, ale to je jiná věc. Smutná, leč jiná.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x