Je čas zakopat s Ruskem válečnou sekeru

20. 10. 2014 7:29:38
Rubl odchází do zcela tragických nížin, a i když důvěryhodnost prezidenta Vladimíra Putina podle průzkumů mezi obyvatelstvem údajně překonala důvěru v Boha, Ruská federace je na hraně zabřednutí do vleklé finanční a ekonomické krize.

Intervence centrální banky nepomáhají a rubl jenom za září a říjen ztratil vůči dolaru 16,5 procenta, je nyní v kritickém kurzu 41,13 za jeden USD (vůči euru to není o nic lepší). O problém nejde snad ani tolik kvůli inflaci, i když to je pochopitelně velká potíž. Horší je, že to ukazuje obrovský a nepřetržitý odliv kapitálu ze země. To není v ruských podmínkách nic nového, ale tentokrát nejde jenom o oligarchy a nejvyšší vládní či stranické úředníky, kteří sice hovoří o lásce k vlasti, ale kupují nemovitosti v Londýně. Nyní jde o každého, kdo si to může dovolit. Stále více Rusů sice fyzicky žije ve vlastní zemi, svůj majetek ale posílá mimo dosah případného kolapsu. Což je asi stejné, jako volat hoří a přikládat do ohně.

Ruský finanční sektor byl zasažen sankcemi předpokládaným způsobem a možná ještě více, omezení přístupu ke zdrojům na mezinárodních trzích se ukázalo jako rozhodující – i když celkem nenápadná rána. Finanční ekonomika je klíčové místo každého alespoň trochu moderního hospodářství. Vliv ostatních sankcí je marginální a neměly být vůbec zavedeny, ale to je nyní již vedlejší. Stejně jako dopady tak zvaných protisankcí, tedy zákaz dovoz potravin. Jestli Rusové budou pojídat jablka z Polska nebo dovezená přes hory a doly z druhé půlky světa, to má na reálnou ekonomiku (s výjimkou polských sadařů) minimální vliv. Tím se nijak nechci dotknout Madety a exportu sýru niva, jenom konstatuji, že jde o z makroekonomického hlediska (zdůrazňuji), o otázky za desetinnou čárkou.

Proti Moskvě se spojily dvě mocné zbraně a vzniklý koktejl překonal očekávání. Uzavření finančních trhů a nízká cena ropy. Před rokem byla ropa na 110 dolarech za barel, nyní se pohybuje pod devadesáti dolary – nehledě na válku v Sýrii a v severním Iráku. Renesance americké těžby, to je pravý důvod. Ropy je na trzích dost a dost. A to posílá ruskou ekonomiku ke dnu.

Samozřejmě to může někoho těšit. Rusofóbie patří k m ́dním trendů stejně, jako rusofilie. Ale buďme realisty. Moskva vysílá stále výraznější signály, že jí už válčení na východě Ukrajiny nebaví. Dlouhý rozhovor ministra zahraničí Lavrova s českým prezidentem Zemanem možná obsahoval řadu témat, která se ukážou jako vůdčí v dalších týdnech.

Je třeba se dívat na věci v kontextu. Pro Západ včetně nás i Spojených států není hospodářské oslabení Ruska dobrou zprávou. Rusko je již nestabilní dost samo o sobě, pevnost federace sice působí neotřesitelně, ale ono to tak není a nekonečná jižní hranice je jeden problém za druhým. O Gruzii, Arménii a Azerbajdžánu ani nemá smysl mluvit. Dnes sice nemá Rusko společnou hranici ani s Íránem ani s Afghánistánem, mezi nimi leží především obrovská plocha alespoň relativně stabilního a loajálního Kazachstánu, který je ale obrem jenom rozlohou, nikoliv svou skutečnou sílou. Dále na jih jsou však již jenom slabé nárazníkové státy, v mnoha případech spíš potíž a ekonomická přítěž než jasně definovaný stabilní spojenec. Turkmenistán je stát nejpodobnější asi Sýrii před vypuknutím občanské války, Uzbekistán je na tom v podstatě naprosto stejně, Kyrgyzstán je chudý a zmítaný pravidelnými nepokoji, Tádžikistán zažil v devadesátých letech šest let občanské války a ta může v podstatě kdykoliv znovu vypuknout. Všechno jsou to muslimské státy a ve většině z nich operovala či operuje Al-Kajdá.

Potíž s Ruskem je z hlediska Evropana zřetelná a viditelná. Slabé Rusko znamená oslabení Evropy, i když život se silným Ruskem je asi tak pohodlný, jako život s osinou v zadku. V současnosti a v příští dohledné budoucnosti však představuje to, „co je za Ruskem“, daleko větší problém, než Putin v Moskvě. Možná bylo vhodné vymezit Moskvě pomocí sankcí nějaké přesnější mantinely v jeho představě o uspořádání vztahů se západními sousedy. Ale není v zájmu našeho kontinentu a naší evropsko – americké civilizace, abychom Rusko poslali do nějaké dlouhodobé hospodářské krize. Vždycky to byl obr na hliněných nohou, ale je třeba, aby alespoň rámcově na těchto nohou stál. Pokud to takhle půjde s rublem dál, tak jedna z chabých nohou vysadí úplně.

Autor: Luboš Smrčka | pondělí 20.10.2014 7:29 | karma článku: 21.95 | přečteno: 1030x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Brexit v zajetí teorie chaosu a neviditelné ruky trhu

Před pár dny či spíše desítkami hodin byla zveřejněna výzkumná zpráva jedné české banky. Podle té zprávy Brexit hrozí pro Českou republiku ztrátou 55 miliardy nevytvořeného HDP a 40 tisíc pracovních míst. To vyděsí.

7.12.2018 v 10:51 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 358 | Diskuse

Luboš Smrčka

Donald Trump ví, co dělá…

... a dokonce to i funguje. Kdysi jsem popsal v jednom blogu politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa jako destrukční konstruktivismus. Jeho vize je rozbít něco nefunkčního a postavit ze zbytků cosi užitečného.

4.12.2018 v 7:47 | Karma článku: 23.89 | Přečteno: 506 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brzdíme. Tak pozor na smyk

Česká ekonomika brzdí. Ano, nevypadá to tak. Vždyť zatím je všechno v nejlepším pořádku. Já ale také neříkám „česká ekonomika padá“ nebo něco podobného. Já říkám, že brzdí. Prostě už nebude tak „hej“, jako bylo.

22.11.2018 v 8:05 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 787 | Diskuse

Luboš Smrčka

Minimální mzda je zlo. Ale logické

Vláda rozhodla, že minimální mzda pro příští rok by byla stanovena na 13 350 korun. Hospodářská komora téměř povinně protestuje. Odbory (také téměř povinně) říkají, že jejich návrh na 13 700 korun byl lepší.

21.11.2018 v 9:52 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 830 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Josef Sedláček

Mám se stydět já, nebo obsluhující číšník?

Sobotu jsem strávil v Praze. Programem byla prohlídka Národního muzea, oběd v restauraci a návštěva divadelního představení.

16.12.2018 v 8:30 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 1264 | Diskuse

Josef D. Kortan

Jde jen o počty

Jaký je rozdíl mezi čísly 118,2 a 2,2? Odměna milion dolarů za vyřešení. Máme málo doktorů, protože který může, pracuje někde na západě, a máme mnoho pedagogů. Trpaslíci z Cimrmanovy hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký na úřadech.

14.12.2018 v 17:58 | Karma článku: 14.01 | Přečteno: 358 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Občas stát taky nezaklekne

Poslední týden muselo premiéru Andreji Babišovi zvonit v uších permanentně. Nejprve se Evropský soud pro lidská práva odmítnul vůbec zabývat (pro „nepřijatelnost“) Babišovým tvrzením, že není estébák.

14.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 47.10 | Přečteno: 9347 | Diskuse

Jaroslav Haluza

Proč nevyžaduji účtenku s EET?

Reakce na diskuzi k článku "Proč vyžaduji účtenk s EET" od pana Josefa Sedláčka. A proč nám vládnou takoví lidé, které vlastně vůbec nechceme.

13.12.2018 v 23:23 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 889 | Diskuse

Josef Šoltes

Facka pro učitele, zdravotnický personál a další státní zaměstnance

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministryní Maláčovou se zasazuje o to, aby měly všechny děti obědy zadarmo. Což o to, je to jistě chvályhodný počin, nikdo nebude hladovět.

12.12.2018 v 20:00 | Karma článku: 26.96 | Přečteno: 1072 | Diskuse
Počet článků 235 Celková karma 22.67 Průměrná čtenost 1415
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz