Tři znaky pravé lumpenkavárny

17. 12. 2014 11:30:13
Pražská intelektuální kavárna přejmenovaná na lumpenkavárnu je pojem nejasný, nezřetelný a neuchopitelný, což je viditelné na první pohled každému, kdo kavárny navštěvuje. Ostatně, už jenom proto, že každá je jiná. Jako takový je tedy v seriozní diskusi naprosto nepoužitelný, jde – pochopitelně – o politickou nálepku. Měřeno množstvím použití pojmu za poslední měsíce jistě o úspěšnou politickou nálepku.

Vrcholem úspěchu je marketingové využití a nápisy na dveřích „Vítejte v lumpenkavárně“.

Nicméně pokud bychom snad opravdu chtěli definovat nějaké znaky, které z části osazenstev pražských intelektuálních kaváren vytvářejí lumpenkavárnu, pak bych jich několik navrhnul.

Za prvé.

Příslušník lumpenkavárny na jedné straně odmítá (pro příklad) těžbu z břidlic jako ekologicky nebezpečnou a odporující trvale udržitelnému rozvoji (povětšinou zároveň o principu těžby nic neví a svoje podezření o nebezpečnosti odvozuje z videí na youtube případně z dobrozdání ekologických organizací). Na straně druhé však ten stejný člověk požaduje tvrdé kroky proti Putinovu Rusku, odříznutí Kremlu od společenství svobodných zemí a energetickou bezpečnost pro Českou republiku, přilehlé okolí i EU. Aniž bych se stavěl do pozice ďábelsky chytrého energetického analytika, musím nicméně konstatovat, že zastávání obou tezí najednou je znakem určité schizofrenie. Žena nemůže být napůl těhotná a nežijeme ve světě myšlenkových experimentů plných mrtvých/živých Schrödingerových koček. Ano, mnohdy máme na výběr z řady potenciálních řešení jedné situace, můžeme si dát k snídani koláč nebo volská oka, s nedostatkem peněz a času se ale výběr zmenšuje až na minimum či nic. Lumpenkavárna žije v myšlenkovém experimentu mnoha dostupných řešení, neboť odmítá akceptovat nedostatek prostředků a omezenost zdrojů. Pro lumpenkavárnu je myšlenkový model víc než skutečnost.

Za druhé.

Příslušník lumpenkavárny bude do nekonečnosti hovořit o nedělitelnosti lidských práv a jejich universálnosti. Aniž by kdy v ruce měl Deklaraci nezávislosti, bude hovořit o svobodě a právu každého na tento výdobytek. Podepíše jakoukoliv petici, která se bude tvářit jako akt boje za svobodu kohokoliv, v kterékoliv zemi a kdekoliv na světě. Bude opakovat po Johnu Stuartu Millovi, že „Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“. Jenže on bude vždy tím druhým a to tak dlouho, až jeho rozpínavá svoboda udusí svobodu všech okolo. A pokud mu to nebude stačit, vytasí veřejný zájem, za který prohlásí své priority a své postoje.

Za třetí.

Zasloužilý kavárenský povaleč (což nesouvisí s prací v běžném smyslu slova) hlásící se k lumpenkavárně umře ochotně za demokracii na barikádě frází a floskulí, bude ji bránit do posledního slova, ale v principu bude vždy elitář. Nicméně rozdíl mezi demokracií (vláda lidu) a republikou (věc veřejná alias vláda zákona) mu zůstane vždy skryt za vlastním egem. Bude horovat za demokracii, ale nikdy se nepodřídí většině, neboť většinu považuje za hloupou a nevzdělanou (což může být i pravda – ale o to tady nejde). Proto bude vždy do všeho mluvit, bude „ostře protestovat“ nebo se „jednoznačně stavět za...“ Ale nikdy se nesníží k tomu, aby se pokusil prosadit svoje názory ve volbě, protože protest považuje za oprávněný a vznešený, reálnou politiku za nízkou a nehodnou lumpenkavárny. Má rád občanskou společnost, protože je jiná než reálná politika, považuje ji za „více demokracie“. Ne však proto, že by měla vytvářet zkušenější většinu a tedy lepší rozhodování ve volbách, ale protože menšině (jakkoliv líné) umožňuje permanentní revizi politického výsledku. Proto je proti jakékoliv diskriminaci, pokud to není diskriminace většiny. Neboť většina je hloupá a diskriminaci si zaslouží.

Ve skutečnosti potkávám lidi zralé pro lumpenkavárnu všude a vidím je na všech myslitelných stranách. Lumpenkavárna je totiž jenom jedna z mnoha odrůd oportunismu. Oportunisté všeho ražení jsou opravdový mor. Zhusta se vyskytují v pivnicích stejně jako ve vinárnách, ve městech stejně jako na vesnicích.

Autor: Luboš Smrčka | středa 17.12.2014 11:30 | karma článku: 33.83 | přečteno: 3090x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Utěšený růst ve stínu nejistoty

Mezinárodní měnový fond odhaduje pro příštích několik let růst světového HDP na zhruba 3,7 procenta (ročně). To je krásné číslo. Podstatně vyšší (asi trojnásobně) než roční růst počtu pozemšťanů.

18.12.2018 v 8:04 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 251 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brexit v zajetí teorie chaosu a neviditelné ruky trhu

Před pár dny či spíše desítkami hodin byla zveřejněna výzkumná zpráva jedné české banky. Podle té zprávy Brexit hrozí pro Českou republiku ztrátou 55 miliardy nevytvořeného HDP a 40 tisíc pracovních míst. To vyděsí.

7.12.2018 v 10:51 | Karma článku: 15.85 | Přečteno: 370 | Diskuse

Luboš Smrčka

Donald Trump ví, co dělá…

... a dokonce to i funguje. Kdysi jsem popsal v jednom blogu politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa jako destrukční konstruktivismus. Jeho vize je rozbít něco nefunkčního a postavit ze zbytků cosi užitečného.

4.12.2018 v 7:47 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 510 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brzdíme. Tak pozor na smyk

Česká ekonomika brzdí. Ano, nevypadá to tak. Vždyť zatím je všechno v nejlepším pořádku. Já ale také neříkám „česká ekonomika padá“ nebo něco podobného. Já říkám, že brzdí. Prostě už nebude tak „hej“, jako bylo.

22.11.2018 v 8:05 | Karma článku: 21.49 | Přečteno: 790 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Bohm Vladimir

Blížící se ekonomická krize je pomoc od přírody, aneb jak nám pomůže od nadbytku

Vývoj moderního člověka pokračuje neustálým egoistickým vývojem za uspokojením materiálních tužeb. Ekonomika je zaměřena na produkci nadbytku za účelem zisku.

18.12.2018 v 20:18 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 561 | Diskuse

Libor Čermák

Jak by měla, či spíš, jak by neměla vypadat ideální morální autorita?

Výročí smrti Václava Havla vyvolalo v mnohých nostalgii po nějaké morální autoritě. A tak bych se chtěl zamyslet, jak se má taková ideální morální autorita současnosti chovat, aby byla za morální autoritu považována širšími masy.

18.12.2018 v 20:05 | Karma článku: 22.47 | Přečteno: 317 |

Karel Trčálek

Václav Havel pro mne neznamenal a neznamená vůbec nic (když nepočítám koloběžku)

Na Andreje Babiše po letech prasklo, že spolupracoval s tajnou policií. Vsadil bych se, že nebýt velkého skartování u nás, tak by V. Havel dopadl podobně.

18.12.2018 v 18:35 | Karma článku: 29.74 | Přečteno: 1333 | Diskuse

František Kšír

Jak jsem se stal imunní vůči nesmyslným pokutám.

Čas od času nás řidiče zastaví policie a snaží se nám vnutit jejich představu o spáchání přestupku.

18.12.2018 v 16:29 | Karma článku: 35.41 | Přečteno: 2252 | Diskuse

Simona Podlipská

Také jsem se napálila na podvodný eshop, ale ...peníze jsou zpět. Jak? čtěte návod

V ČR jsou nyní stovky lidí, co se napálili na podvodné eshopy. Někteří jen však polamentovali na sociálních sítích, ale přitom je to dost jednoduché dostat své peníze zpět, ale nikdo jak vidím zájem nemá. Já ano. Zde je návod .

18.12.2018 v 16:24 | Karma článku: 33.26 | Přečteno: 2399 | Diskuse
Počet článků 236 Celková karma 20.36 Průměrná čtenost 1411
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz