Jen připomínám: Máme se skvěle

9. 06. 2015 12:26:39
Když člověk poslouchá lidi po hospodách nebo čte noviny, dost často musí mít nutně pocit, že jsme na tom tragicky. Tak jenom nesměle připomínám: Máme se skvěle.

Ujasněme si to na číslech. Co se týká hrubého domácího produktu na hlavu (obyvatele), jsme podle CIA FactBook na devětapadesátém místě (z 230 zemí). Když ale odečteme státy – nestáty jako ostrov Man nebo třeba Jersey, posouváme se s přehledem do středu čtvrté desítky s 28,4 tisíci dolarů na obyvatele. Podle OSN je Česká republika na osmadvacátém místě co se týká „indexu lidského rozvoje“, což můžeme považovat také za „kvalitu života“ (nejde jenom o ekonomiku, ale i sociální aspekty, zdraví či kriminalitu). Podle podobně koncipovaného žebříčku společnosti Deloitte jsme dokonce dvaadvacátí. Charakteristické přitom je, že v anketě, kterou k informaci o tomto výsledku připojil server TN.cz spojený s televizí NOVA, tři čtvrtiny respondentů vyjádřily nespokojenost s kvalitou života v České republice. Na což lze říci jenom jedno: mnoha Čechům by prospěl několikatýdenní výsadek do takových radostných oblastí, jako Jemen nebo Středoafrická republika.

Samozřejmě samotná nespokojenost není nic špatného. Touha být lepší je naprosto v pořádku. Napnutá správným směrem vede ke zlepšování. Jenom jestli to ale není spíš koukání po těch, kdo mají více a užírání se závistí. Nicméně to ať si každý přebere sám.

Ve skutečnosti se ale máme výborně. Dokonce i ti, kteří trpí nouzí nebo nedostatkem, jsou na tom stále podstatně lépe, než nějakých osmdesát nebo více procent lidstva. Příliš jednoduše zapomínáme na to, že žijeme na kontinentě, kde jsou války po dlouhá desetiletí velmi výjimečné, kde se dostane zdravotní péče v podstatě každému, kde chudoba neznamená dlouhodobé hladovění, kde většina lidí (nikoliv všichni, ale jistě většina) má velký prostor pro rozvinutí svých schopností a dovedností... Pokaždé, než vyslovíme něco radikálního, měli bychom si to pětkrát zopakovat.

Ale podle odpovědí z oné ankety (aniž bych ji chápal jako nějak reprezentativní) se zdá, že štěstí nám to stejně nepřináší. Jistě, je to do značné míry banální konstatování. Ale banalita může být – bohužel – hluboce pravdivá. S prázdným žaludkem se štěstí hledá těžko, ale zdá se, že s plným to nejde o mnoho lépe. Kdo jenom chvíli poslouchá český veřejný prostor poslední doby, musí nutně přemýšlet o tom, jestli se mnoho lidí soustavně nepřejídá a zda jim to nezatemňuje mozek.

Národy Evropy jsou zhýčkané a vinu za svoje problémy kladou na politiky. Zato úspěchy a doby prosperity jsou vždy tak nějak výsledkem drobné práce. Ostatně vždycky platilo, že úspěch má mnoho otců, ale neúspěch je sirotek. Nicméně o to zde tolik nejde. To hlavní je jinde, totiž v základním rozporu demokratické politiky uvnitř blahobytných států. Právě onen blahobyt se stává natolik silnou a dominantní kartou, že nutně vytahuje nahoru politiky stále méně a méně odpovědné. Podívejme se dnes napříč Evropou. Zvláště neúspěšní volí populisty – Řekové či Maďaři jsou toho příkladem. Populismus různých forem posilu a Strany pečených holubů do huby získávají na významu.

I přesto žijeme (nesporně) v nejlepší době na (téměř) nejlepším místě. Stejně ale dopřáváme stále větší pozornost banalitám a zbytečnostem, stále menší pozornost zato dostávají věci opravdu podstatné. Máme se skvěle a měli bychom to daleko více oceňovat a každý podle svého naturelu za to také děkovat. Určitě by to bylo minimálně vkusnější, než to neustálé nadávání na poměry.

P.S. Před pár dny zemřel Ludvík Vaculík. A tak jsem si řekl, že do svých nejbližších blogů budu dávat úryvky z jednoho jeho fejetonu, který napsal snad v roce 1988, ale který mi připadá současný, až hrůza. Jmenuje se „Čí je svět?“ Začíná přímočarou myšlenkou, zda jsou si opravdu všichni lidé rovni. A zde jeden jeho kus, skoro závěr, který neberte – prosím – jako výraz elitářství, ale jako ozvěnu jistého zoufalství, které sdílím. A samozřejmě je to hlavně geniální tečka za úvahou, kterou jsem nepoměrně méně zkušeným perem načrtl výše, tedy i já říkám, že svět je plný lidí, kteří svůj svět odmítají přijmout:

„Velice často si říkám, kam se poděli všichni ti lidé, co ve starší Evropě byli čeledíny, kočími, služkami a pradlenami, nádeníky a bez řemesla, tuláky, pasáky dobytka, ale také kramáři, ponocní, posluhovači, písaři a potulní zpěváci? Měli ve společenské stavbě své místo - dobré, horší, špatné, ale přesné. Myslím si, nevím, zda to není jen vliv mé špatné četby dobré literatury, že tito lidé většinou měli svůj obraz světa, který byl úplný. Zmenšený, ale úplný. A že ho přijali. Měli tedy svou sociologii, filozofii, dokonce kosmogonii, zařadili se do ní, ba snad v ní i panovali. Kočí přece měl být nač hrdý - na dobré koně a pěkně vystrojený vůz. Kam se lidé tohoto vybavení dostali dnes? Nevíme, nepoznáváme je. Ale svět je plný lidí, kteří svůj svět odmítají přijmout. Velký svět, jenž se k nim všemi způsoby dere, nechápou, s malým se nespokojí. Tito nádeníci továren, pradlenky módního a kosmetického salónu, posluhové úřadů se chytají všeho, co je zdánlivě přeřazuje výš - motorů, elektroniky, politických stran, drog a zbraní. Ale svět jim naopak uniká, a nám také.“

Autor: Luboš Smrčka | úterý 9.6.2015 12:26 | karma článku: 23.42 | přečteno: 1162x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Brexit v zajetí teorie chaosu a neviditelné ruky trhu

Před pár dny či spíše desítkami hodin byla zveřejněna výzkumná zpráva jedné české banky. Podle té zprávy Brexit hrozí pro Českou republiku ztrátou 55 miliardy nevytvořeného HDP a 40 tisíc pracovních míst. To vyděsí.

7.12.2018 v 10:51 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 359 | Diskuse

Luboš Smrčka

Donald Trump ví, co dělá…

... a dokonce to i funguje. Kdysi jsem popsal v jednom blogu politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa jako destrukční konstruktivismus. Jeho vize je rozbít něco nefunkčního a postavit ze zbytků cosi užitečného.

4.12.2018 v 7:47 | Karma článku: 23.89 | Přečteno: 506 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brzdíme. Tak pozor na smyk

Česká ekonomika brzdí. Ano, nevypadá to tak. Vždyť zatím je všechno v nejlepším pořádku. Já ale také neříkám „česká ekonomika padá“ nebo něco podobného. Já říkám, že brzdí. Prostě už nebude tak „hej“, jako bylo.

22.11.2018 v 8:05 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 787 | Diskuse

Luboš Smrčka

Minimální mzda je zlo. Ale logické

Vláda rozhodla, že minimální mzda pro příští rok by byla stanovena na 13 350 korun. Hospodářská komora téměř povinně protestuje. Odbory (také téměř povinně) říkají, že jejich návrh na 13 700 korun byl lepší.

21.11.2018 v 9:52 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 830 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Přemysl Čech

O tom, proč se musely zrušit žárovky.

Když jsem na podzim na Facebooku zveřejnil tento "rádoby FTÍPEK", tak jsem vůbec netušil, jakou zažehnu smršť.. Obrázek dosáhl 825 sdílení, ale protože tu mám přátele, co jsou odpůrci té sociální sítě, tak i pro ně zde..

16.12.2018 v 14:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jiří Turner

Někomu se při vylovení slova „migrace“ zatmí před očima, někomu i v mozku

Snažil jsem se pod svým posledním článkem poctivě vést diskusi. Bylo to docela těžké, protože diskutující nereagovali na obsah článku, ale chtěli konfrontovat to, co si sami myslí o migraci s tím, co si myslí, že si myslím já.

16.12.2018 v 11:57 | Karma článku: 13.58 | Přečteno: 608 | Diskuse

Josef D. Kortan

Špatná zpráva

Parlament si schválil zvýšení platů jen o 9%. Důchod se může zvýšit až o 8 000 korun. Plat poslance jen o 6 500.

16.12.2018 v 10:29 | Karma článku: 23.01 | Přečteno: 645 | Diskuse

Pavel Kalabis

Před sto lety jsme dostali do vínku "nebát se a nekrást".

Společnost stojí na ideálech, na kterých vznikla. O myšlence TGM z titulku bych chtěl stručně pojednat. Stručně a obecně, případná aplikace do konkrétního společenského rámce, která se zjevně nabízí, je ponechána na čtenáři.

16.12.2018 v 9:49 | Karma článku: 9.41 | Přečteno: 148 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Jak oznámit dítěti, že nenaděluje Ježíšek?

Za jednu z nejtěžších rodičovských povinností považuji oznámit malému děcku, že není Ježíšek. Myslím, že je to mnohem složitější než o deset let později vysvětlování rizika pohlavních chorob.

16.12.2018 v 5:45 | Karma článku: 15.60 | Přečteno: 374 | Diskuse
Počet článků 235 Celková karma 22.67 Průměrná čtenost 1415
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz