Neděle 20. června 2021, svátek má Květa
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 20. června 2021 Květa

Poslední dny Miroslava Singera

24. 05. 2016 8:27:40
Guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi se rychle krátí jeho čas. V červenci tohoto roku odejde z bankovní rady ČNB a samozřejmě i z funkce nejvyššího strážce měny v zemi. Jaká tedy byla „Singerova éra“?

Miroslav Singer nastoupil do Bankovní rady v únoru 2005, od té chvíle byl viceguvernérem. Od července 2010 je guvernérem. Posledních šest let byl tedy člověkem, jeho názor hrál možná klíčovou roli v rozhodnutích ovlivňujících českou korunu. Po celých téměř dvanáct let patřil mezi skupinu, v jejíž kompetenci bylo a je tato rozhodnutí činit.

Tedy čím se vyznačuje „Singerova éra“?

Za prvé: Singer posílil vždy přítomný trend rezervovaného přístupu k otázce eura. Nikdy se nesnížil k mediálnímu zjednodušení v této věci, k přímočarému ideologickému odmítání společné měny, ale nikdy také nepodléhal přehnanému optimismu nebo i jen euro-optimismu. Ostatně Bankovní rada v této záležitosti vždy představovala určitý maják varující bárky před vjezdem do úžiny. Do úžiny, kterou za dobrého počasí zvládne projet i poloslepý lodivod, avšak za bouří jde o životu nebezpečný tanec mezi útesy. Postoj ČNB k euru se v Singerově éře postupně formuloval do polohy jistého konzervatismu, který však nelze označit jako zaslepený nebo ideologický.

Za druhé: Česká národní banka během tohoto tuctu roků postupně přebírala od vlády více aktivity v oblasti hospodářské politiky, stávala se výraznějším hráčem v makroekonomické oblasti. S tím, jak státu ubýval prostor pro zásahy do ekonomiky prostřednictvím schodku rozpočtu, banka začala používat poněkud extenzivnější výklad svého ústavního poslání. Vedle nesporně pozitivního vlivu kroků ČNB na ekonomický růst to mělo ještě jeden dopad – z dříve téměř nedotknutelné instituce, jejíž podpora u veřejnosti byla prakticky absolutní a o jejíž odbornosti se diskuse ani nevedla, neboť si jí nikdo nedovolil zpochybnit, se stal pro část veřejnosti výrazný veřejný nepřítel. Tento trend začal být hodně vidět po zahájení intervencí k oslabení koruny, ale ve skutečnosti započal ještě dříve. Jenže hlasy o „selhání při regulaci bankovního sektoru v devadesátých letech“ nebo „šlápnutí na brzdu v roce 1997“ veřejnost neakceptovala a nevzala je za své. Zato tvrzení, že „oslabení koruny připravilo lidi o úspory“ získalo daleko větší ohlas.

Je to ironie osudu. Politika jednoduchého přidělování bankovních licencí a zároveň tolerování bankovního socialismu a následného „sešlápnutí brzdy“ byly a jsou diskutabilní, zde je možné vyslovit racionální kritiku. To platí především o bankovním socialismu, který udržovala vláda po celá devadesátá léta a který rozmetal až Miloš Zeman. Většina argumentů používaných proti oslabení koruny je však absurdních a z hlediska ekonomiky zcela nesmyslných. Což mírou vrchovatou platí o „znehodnocení úspor“.

Za třetí: Miroslav Singer se během svého mandátu, zvláště druhého „guvernérského“ období, utkával s naprosto opačným problémem, než jeho předchůdci. Ti povětšinou „krotili“ inflaci. Singer byl postaven před opačný problém – jak zkrotit deflaci? Zatímco v rovině teorie je zvládnutí inflačních nebezpečí jasné a jde o problém s aplikací, současná podoba deflace je novinka, u které zatím chybí důsledné teoretické zpracování problému. Zvláště ve spojení s nebývalou mocí finančních trhů a s tím, že vlády mají vlivem vysokého zadlužení malý manévrovací prostor v oblasti veřejných financí.

Singer zanechá svému nástupci stav, který bychom mohli nazvat „probíhající bitvou“. Oslabení koruny, jehož druhé výročí se pomalu blíží, bylo silné a odvážné rozhodnutí. Nyní můžeme říci, že z hlediska podpory růstu bylo nesporně velmi úspěšné. Z hlediska boje s deflací ale nelze říci, že by úspěch byl zjevný a neoddiskutovatelný. A samozřejmě zde zůstává problém – každá intervence musí jednoho dne skončit. A je tu problém měkkého přistání.

Nástupcem Miroslava Singera bude Jiří Rusnok. Z hlediska kontinuity, odbornosti i důvěryhodnosti jde o dobrou volbu. Jiří Rusnok dal jednoznačně najevo, že bude stejně alergický na pokusy ovlivňovat ČNB, jako byli jeho předchůdci a že si do toho „nenechá kecat“ ani z Hradu ani ze Strakovy akademie a už vůbec ne z internetu. Ať již od přemoudřelých analytiků nebo od „hlasu lidu“.

Vzato celkem bylo „Singerovo období“ velmi úspěšné a ČNB se během něj stala tím, čím měla být dávno – jedním z tvůrců hospodářské politiky země. Zároveň ale platí, že to, co skutečně rozhodne o většinovém hodnocení této éry, se teprve stane. A že to již nebude záviset na Miroslavu Singerovi samotném, ale daleko více na Jiřím Rusnokovi.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 24.5.2016 8:27 | karma článku: 18.39 | přečteno: 1286x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Biden sklízí Trumpa protože za rohem je Čína

Průlom po sedmnácti letech! Na dohled je ukončení nejdelšího obchodního sporu mezi USA a EU. Ten se sice týká státní podpory v od běžného spotřebitele odtažité oblasti výroby letadel, ale soužil milovníky vína i motorek.

18.6.2021 v 7:51 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 258 | Diskuse

Luboš Smrčka

Ještě že středověk neznal motorovou pilu

Občas slýchávám, o kolik blíže měli naši předkové k přírodě, jak s ní žili v symbióze a především – jak tu přírodu NENIČILI. Obávám se, že jde o jeden z velkých romantizujících omylů, který utváří naše přemýšlení o světě.

26.5.2021 v 8:12 | Karma článku: 27.32 | Přečteno: 588 | Diskuse

Luboš Smrčka

Počasí není klima, výkyv není trend

Letošní jaro je studené. Kdyby se to stalo před padesáti lety, u tohoto konstatování bychom také s klidem skončili. Prostě je to studenější a docela deštivý začátek přirozeného koloběhu. Tečka. Od jisté doby jde o „politiku“.

18.5.2021 v 8:15 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 568 | Diskuse

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 16.27 | Přečteno: 344 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Petr Borovec

Proč být radši investorem než filantropem.

Pokud chceš zlepšit svět k lepšímu, kým se staneš? Filantropem, nebo Investorem. Ekonomové mají jasno.

18.6.2021 v 16:20 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 175 | Diskuse

Luboš Smrčka

Biden sklízí Trumpa protože za rohem je Čína

Průlom po sedmnácti letech! Na dohled je ukončení nejdelšího obchodního sporu mezi USA a EU. Ten se sice týká státní podpory v od běžného spotřebitele odtažité oblasti výroby letadel, ale soužil milovníky vína i motorek.

18.6.2021 v 7:51 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 258 | Diskuse

Richard Neugebauer

Inflace je zlo a příliš nízká nezaměstnanost je katastrofa

Zdánlivě se nic hrozného neděje. Mladé trápí drahé byty v Praze, staří se poněkud uklidnili rostoucími důchody, "záslužné profese" se konečně dočkaly prémií ... ale časovaná bomba tiká ....

17.6.2021 v 8:20 | Karma článku: 19.84 | Přečteno: 434 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Vládní i opoziční populismus nezná mezí

Už koncem července 2020 premiér Andrej Babiš navrhl zvýšení valorizace důchodů o 60 korun. Spoluvládní ČSSD v tom viděla příležitost.

16.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 45.32 | Přečteno: 9630 | Diskuse

Lukas Baloga

Vývoj „korona" farmaceutických firem

Farmaceutické společnosti, které dokázaly nejrychleji vyvinout vakcínu na koronavirus, vytěžily nejvíce z recese, ze které se pomalu vzpamatováváme.

14.6.2021 v 11:04 | Karma článku: 7.51 | Přečteno: 317 | Diskuse
Počet článků 305 Celková karma 17.82 Průměrná čtenost 1397

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz