Čtvrtek 24. června 2021, svátek má Jan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 24. června 2021 Jan

Energetická samostatnost je chiméra

2. 08. 2016 8:08:08
Pozornost světa (alespoň jeho části) se upřela k nejzápadnější části Kanárských ostrovů – k necelým 280 kilometrům čtverečným souše utopené v oceánu pod názvem El Hierro.

Tento ostrov má jako cíl stát se energeticky naprosto samostatnou jednotkou založenou na energii větru a vody. Je to krásná myšlenka a skvělý tah pro posílení cestovního ruchu. Jen se nesmí posilovat moc, protože pak by to už ostrov prostě „neutáhnul“.

Parcelizace energetiky na soběstačné samostatné jednotky je jedním z „hitů“ posledních let – v české realitě to má podobu vesnice „běžící“ na bioplyn, známý je především projekt Kněžice. El Hierro není nicméně první ostrov, který něco podobného zkouší – populární (a funkční) jsou projekty na skotském ostrově Eigg či na dánském Samso. Jistě není náhodou, že tyto samostatné jednotky jsou postavené na „zelené“ energii, na obnovitelných zdrojích. (Jinými slovy, když si v severních Čechách vyrubají uhlí a na místě ho spálí a přemění na elektřinu, tak to „neplatí“.)

Ale vážněji. Energetický ostrov je jakousi odpovědí na globalizační tendence či přesněji na reálnou globalizaci, která nám neustále kypí před očima. Naše vědomí teprve pokulhává za tím, co se skutečně děje a k čemu nás vedou moderní ekonomické a společenské mechanismy. Ztrácející se pocit bezpečí a potřeba obklopit se něčím uchopitelným vytvářejí nový a zásadně antiglobalizační koncept (což neznamená, že nutně špatný koncept, tak to není myšleno).

V energetice se projevuje snahou o vytváření systémů lokálních soustav založených na soběstačnosti určitého, obvykle nepříliš velkého území. Tato místní energetika je na jedné straně chápána jako cesta k autonomii jednotlivých oblastí, na straně druhé jako způsob snížení ztrát daných využíváním přenosové soustavy. Minimálně deklarovaným cílem je také snížit rizika spojená s rozsáhlými systémy, které podle autorů konceptu lokální soběstačnosti nutně přinášejí křehkost a nerovnováhu a ovšem také zranitelnost (často se v této souvislosti hovoří o zranitelnosti ze strany teroristů).

Mnoho na tom je – dnešní technologické možnosti přenosu energie (ať již elektrické nebo například tepelné) jsou omezené a vždy vedou ke ztrátám dosti významným. Záleží na délce vedení, průřezu vodiče a materiálu (dohromady impedanci) a na protékajícím proudu, ale spokojme se v danou chvíli s tím, že ztráty distribuce tvoří kolem pěti procent hrubé produkce. Nižší hodnoty nejsme v dané chvíli a při známých technologiích a také při zachování přijatelné ceny schopni dosáhnout. Jinými slovy – mohli bychom ztráty snížit, ale stálo by to podstatně více, než kolik by byla hodnota zachráněné produkce. Samozřejmě ztráty jsou velmi silně závislé na délce přepravy – proto lokální samostatnost opravdu sníží podstatným způsobem ztráty z distribuce.

Zda je rozumné, aby nějaký ostrov, region nebo město či obec stavěly svojí autonomii na energetické soběstačnosti, to ponechávám zcela stranou.

Nicméně faktem je, že naše rozsáhlé, propojené a velmi sofistikované energetické soustavy jsou z mnoha hledisek zranitelné a nemusí to být hned teroristé.

Ale ve skutečnosti je možnost autonomních energetických ostrovů (ať již opravdových nebo myšlených) jenom chiméra, nesplnitelná představa, kterou lze realizovat pouze na velmi specifických místech.

Naše opravdu rozsáhlé energetické soustavy totiž nevznikly proto, že si je někdo vymyslel a prosadil, ale protože vznikaly postupně jako průběžná odpověď na rozličné problémy spojené právě s málo rozsáhlými lokálními systémy. Velké soustavy jsou ve svém důsledku stabilnější, bezpečnější, alespoň v tom, že jsou schopné zajistit opravdu nepřetržité, stálé a kvalitativně vyrovnané dodávky. Jistě – technologický pokrok nyní umožňuje takové způsoby produkce, které jsou daleko vstřícnější k využití v relativně omezených oblastech. Ale na principu se nic nemění – ekonomicky a technologicky jsou velké soustavy daleko stabilnější.

Ostrov El Hierro má plochu 278 kilometrů čtverečných a asi 11 tisíc obyvatel. Samso 112 kilometrů čtverečných a asi 4200 obyvatel. Eigg 31 kilometrů čtverečných a žije na něm podstatně méně než sto lidí. A když jsme u toho: Katastrální území Kněžic má necelé 2 tisíce hektarů čili asi 20 kilometrů čtverečných a zhruba 500 obyvatel. Jsou to všechno důležité a zajímavé experimenty. Ale ani jeden z nich nepředstavuje řešení energetické budoucnosti vyspělých zemí. Což nijak neomezuje možnost obdivovat krásně vymyšlený systém ostrova El Hierro s parkem větrných elektráren a přečerpávací vodní elektrárnou Gorona del Viento (podobnou našim Dlouhým stráním).

Jenže je to opravdu spíše „výkřik“ techniky, než cokoliv jiného. Je to experiment, zajímavý pokus, zkouška dovedností. A jako takové jsou podobné projekty naprosto v pořádku. Dokud nepřerostou do „antiglobalizační“ ideologie. Odpor proti „celonárodním“, „celostátním“ nebo „kontinentálním“ systémům je totiž tak nebo onak iracionální. Podobně iracionální, jako jiné pokusy „zastavit svět“ – včetně terorismu nebo izolacionalismu.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 2.8.2016 8:08 | karma článku: 20.32 | přečteno: 680x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Biden sklízí Trumpa protože za rohem je Čína

Průlom po sedmnácti letech! Na dohled je ukončení nejdelšího obchodního sporu mezi USA a EU. Ten se sice týká státní podpory v od běžného spotřebitele odtažité oblasti výroby letadel, ale soužil milovníky vína i motorek.

18.6.2021 v 7:51 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 288 | Diskuse

Luboš Smrčka

Ještě že středověk neznal motorovou pilu

Občas slýchávám, o kolik blíže měli naši předkové k přírodě, jak s ní žili v symbióze a především – jak tu přírodu NENIČILI. Obávám se, že jde o jeden z velkých romantizujících omylů, který utváří naše přemýšlení o světě.

26.5.2021 v 8:12 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 591 | Diskuse

Luboš Smrčka

Počasí není klima, výkyv není trend

Letošní jaro je studené. Kdyby se to stalo před padesáti lety, u tohoto konstatování bychom také s klidem skončili. Prostě je to studenější a docela deštivý začátek přirozeného koloběhu. Tečka. Od jisté doby jde o „politiku“.

18.5.2021 v 8:15 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 569 | Diskuse

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 16.27 | Přečteno: 344 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Progresívně-levicová teorie selhává, lidé přichází o peníze

Aktuálním tématem globálních finančních trhů číslo jedna je inflace. Není divu. Americká inflace je aktuálně nejvyšší od roku 2008!

23.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 44.20 | Přečteno: 8023 | Diskuse

Lenka Rutteová

Kdy sáhnout po refinancování a kdy po konsolidaci? Znamenají vždycky jen úsporu?

Pojďme se dnes podívat na dost podobné pojmy, které patří do oblasti zlevňování půjček a díky nimž se dá na splátkách ušetřit opravdu hodně. Kdy refinancovat a kdy konsolidovat? Asou nějaké situace, kdy se do toho nepouštět?

22.6.2021 v 9:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

František Mikeš

Rozvrat českých financí - přání nebo skutečnost.

S českými financemi určitě není všechno úplně jak na růžovém obláčku, ale mluvit o jejich rozvratu je politikum, které těžko obstojí v konfrontaci s realitou. Jako předvolební heslo snad. Jako seriozní ekonomická úvaha vůbec ne.

21.6.2021 v 16:48 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 275 | Diskuse

Richard Neugebauer

Za kolik procent mého majetku stojí moje čest?

Trestně stíhaní lidé by asi byli schopni obětovat všechny hmotné statky za to, aby si udrželi svobodu. Ale jak je to se ctí? Kolik procent majetku jsem ochoten obětovat za čest?

21.6.2021 v 8:38 | Karma článku: 41.01 | Přečteno: 4319 | Diskuse

Petr Borovec

Proč být radši investorem než filantropem.

Pokud chceš zlepšit svět k lepšímu, kým se staneš? Filantropem, nebo Investorem. Ekonomové mají jasno.

18.6.2021 v 16:20 | Karma článku: 9.67 | Přečteno: 227 | Diskuse
Počet článků 305 Celková karma 18.11 Průměrná čtenost 1397

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz