Pátek 14. května 2021, svátek má Bonifác
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 14. května 2021 Bonifác

Rusko a Saudská Arábie vehnáni si do náruče

12. 09. 2016 9:04:46
Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou udělá.

V kostce oč jde: Letošek je pro těžaře ještě větší noční můra než loňský rok. V prvních měsících byla ropa dokonce pod třiceti dolary za barel, nyní je lehce nad 45 dolary. To všechno je zoufale málo. Ekonomika ropných států je obvykle postavena na cenách kolem 80 dolarů (někteří spoléhali na 100 dolarů a více). Výsledky jsou nejlépe vidět ve Venezuele, která stojí reálně na pokraji hladu a hovořit o tamním hospodářství jako o „rozvráceném“ je eufemismus – žádné skutečné hospodářství totiž neexistuje. Což pochopitelně souvisí i s téměř dvaceti lety socialistických experimentů, ale „budovat komunismus“ s ropou za sto dolarů alespoň nějak lze. S ropou za třicet dolarů to prostě možné není.

Potíže Ruska jsou vcelku známé, problémy Saudské Arábie možná méně, protože „petrodolarový polštář“ královské rodiny je podstatně více naplněný, ale přesto se země dostává do složité situace. Jak Rusko, tak i Saudská Arábie ale těží na maximum. To je výsledek jejich snahy o vzájemné vytlačování z trhů. Velmi podobně se chovají i ostatní, výsledkem je obrovský převis nabídky nad poptávkou. A to jsme v období velmi slušného celosvětového ekonomického růstu.

Moskva již více než rok vyzývá ostatní velké producenty k omezení těžby s cílem „posílit trh“, což jinými slovy znamená vrátit ropu alespoň na sedmdesát nebo osmdesát dolarů za barel. Nyní se zdá, že Rijád na tyto výzvy začal reagovat s daleko větším pochopením. Obě země se „dohodly, že se dohodnou“. Z běžného pohledu vypadá snaha Rusů velmi nesympaticky, ale je vlastně naprosto pochopitelná. Reálná cena (při zohlednění inflace) je totiž i při ceně kolem 45 dolarů za barel nižší, než byla cena ropy od jomkipurské války (napadení Izraele Egyptem a Sýrií v říjnu 1973) a v celých následných sedmdesátých i osmdesátých letech. Pouze devadesáté roky znamenaly povětšinou nižší skutečné příjmy. V první dekádě našeho století a pak i v první polovině tohoto desetiletí byly reálné příjmy ropných zemí dvoj- až trojnásobné oproti současnosti.

Přinejmenším každého, kdo si libuje v cestování autem, ale ještě spíše úplně každého (protože cena ropy je jedna z klíčových veličin světového hospodářství) by mělo zajímat, k čemu případná dohoda o omezení těžby povede. Slovo „případná“ je na místě – zatím je na světě pouze společný výbor.

V první linii to nevypadá na nic dobrého – dražší benzín, letenky a další tisíce produktů asi nejsou lákavé.

V linii druhé se ale otevírají zajímavé výhledy. Tržní cena ropy je jeden konec provazu – druhým jsou investice do odvětví. Nízké ceny v devadesátých letech znamenaly útlum zájmu investorů o těžbu ropy. Výsledek byl jasný – produkce přestala odpovídat poptávce. Zažili jsme také další čas katastrofických předpovědí, kdy dojde ropa. A pak raketový růst ceny. S tím přišli investoři a nové technologie. Po nutné době na uskutečnění projektů začala produkce prudce růst a cena se poslušně podívala dolů. Je to v podstatě naprosto standardní fungování tržních podmínek – samozřejmě v případě ropy hrají krátkodobou roli lokální války, embarga a další dopady světové politiky, ale ve střednědobém a především delším – třeba pětiletém – horizontu jde vždy o míru investic. I kdyby došlo k nějaké velké válce v prostoru arabských zemí, pořád platí, že cenu ropy ovlivní na rok, dva nebo pět. Ale nikoliv dlouhodobě.

Snaha Ruska vytvořit spojenectví s cílem omezit těžbu povede k růstu světové ceny (pokud bude úspěšná). V podstatě jistě se není třeba obávat toho, že by se ceny utrhly ze řetězu. Aktuální přebytek kapacit je vpravdě obrovský (děkujme investorům do břidlic a stovek nových nalezišť, děkujme inovativním inženýrům, kteří přišli s levnějšími a realizovatelnými těžebními postupy i pro oblasti, které byly ještě před deseti lety naprosto neřešitelné, děkujme faktu, že nyní lze těžit i již jednou „vytěžené“ vrty – ještě nedávno jsme byli schopni získat pouhou třetinu naleziště). Nicméně utažení těžebních kohoutků v Rusku a v arabském světě přinese nové investice do celého odvětví.

A s nimi dorazí další posunutí hranice „těžitelnosti“ a tedy i hranice „vyčerpání zásob“. Vzato s nadhledem by vyspělé země (kam i přes nemalou snahu klesnout k rozvojovým státům nějakým zázrakem patříme) měly Rusku a Saudské Arábii i dalším ropným mocnostem přát jejich šedesát, sedmdesát nebo osmdesát dolarů za barel. Zdá se totiž, že právě tam je jakási aktuální hladina „trvale udržitelné těžby“.

Autor: Luboš Smrčka | pondělí 12.9.2016 9:04 | karma článku: 19.49 | přečteno: 609x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 314 | Diskuse

Luboš Smrčka

SuperLiga? SuperPrůšvih! Aneb očima ekonoma

Světové fotbalové prostředí přestalo na pár dnů řešit, kdo v Čechách nahradí Peltu, a skočilo po revoluční myšlence dvanácti velkoklubů a jejich SuperLize. Nebudu posté popisovat podstatu. Jiní to udělali lépe.

21.4.2021 v 12:56 | Karma článku: 15.74 | Přečteno: 328 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč je politická korektnost zhouba

Politická korektnost je jeden z nesmírných omylů naší doby. A také jeden z velkých ekonomických problémů. Politická korektnost v podstatě (mimo jiné) znamená, že některé informace jsou tabu, nelze je zjistit.

8.3.2021 v 8:38 | Karma článku: 31.47 | Přečteno: 841 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč má Ivermektin zpoždění a proč nepoužíváme léky na „první dobrou“

Dnes už názvy Contergan či Kevadon něco říkají jen odborníkům a fandům historie farmaceutického průmyslu. A také těm několika málo z desítek tisíc postižených dětí, kterým se podařilo dosáhnout více než šedesáti let věku.

3.3.2021 v 10:37 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 990 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Martin Faltýn

Když někdo neřekne celou pravdu, uvádí v omyl nebo přímo lže?

ČT24 dnes snaživě informovala o nových celních pravidlech od července pro zásilky ze zemí mimo EU. To by bylo chvályhodné, kdyby nezamlčela dva poměrně podstatné detaily. Záměrně?

13.5.2021 v 16:08 | Karma článku: 24.09 | Přečteno: 696 | Diskuse

Petr Borovec

Umělí problém roku 2021.

Bonusový článek. O tom co víme dnes a jaký jsou předpoklady vývoje situace. O problému, který byl uměle a zbytečně vytvořený a bude stát spoustu cílů lidi a způsobí utrpení.

13.5.2021 v 10:35 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 894 | Diskuse

Karel Trčálek

Hnusná levice jde proti lidem

Levice je největším nepřítelem lidstva, protože levičáci se svojí nenávistí vůči penězům, to nejsou žádní lidé, to jsou prostě lidské zrůdy

12.5.2021 v 19:33 | Karma článku: 15.64 | Přečteno: 387 | Diskuse

Lenka Rutteová

Chyby, co vám zbytečně prodraží půjčky - aneb čemu se vždycky vyhnout

Půjčku dnes má kde kdo. A spousta lidí si nové zadlužení plánuje. Ale zatímco TV či mobil si pečlivě vybíráme dle spousty parametrů a potrpíme si na poměr ceny a výkonu, u půjček na to zapomínáme. Děláme však i další drahé chyby.

12.5.2021 v 9:26 | Karma článku: 4.47 | Přečteno: 171 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Levice proti lidem

(Skoro) všichni víme, že vlády i centrální banky pumpují pod tlakem peníze do ekonomiky. (Někteří) víme, že se do značné míry jedná o nekryté, tedy „vytištěné“ peníze.

12.5.2021 v 8:00 | Karma článku: 46.61 | Přečteno: 12850 | Diskuse
Počet článků 302 Celková karma 20.89 Průměrná čtenost 1405

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz