Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko a Saudská Arábie vehnáni si do náruče

12. 09. 2016 9:04:46
Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou udělá.

V kostce oč jde: Letošek je pro těžaře ještě větší noční můra než loňský rok. V prvních měsících byla ropa dokonce pod třiceti dolary za barel, nyní je lehce nad 45 dolary. To všechno je zoufale málo. Ekonomika ropných států je obvykle postavena na cenách kolem 80 dolarů (někteří spoléhali na 100 dolarů a více). Výsledky jsou nejlépe vidět ve Venezuele, která stojí reálně na pokraji hladu a hovořit o tamním hospodářství jako o „rozvráceném“ je eufemismus – žádné skutečné hospodářství totiž neexistuje. Což pochopitelně souvisí i s téměř dvaceti lety socialistických experimentů, ale „budovat komunismus“ s ropou za sto dolarů alespoň nějak lze. S ropou za třicet dolarů to prostě možné není.

Potíže Ruska jsou vcelku známé, problémy Saudské Arábie možná méně, protože „petrodolarový polštář“ královské rodiny je podstatně více naplněný, ale přesto se země dostává do složité situace. Jak Rusko, tak i Saudská Arábie ale těží na maximum. To je výsledek jejich snahy o vzájemné vytlačování z trhů. Velmi podobně se chovají i ostatní, výsledkem je obrovský převis nabídky nad poptávkou. A to jsme v období velmi slušného celosvětového ekonomického růstu.

Moskva již více než rok vyzývá ostatní velké producenty k omezení těžby s cílem „posílit trh“, což jinými slovy znamená vrátit ropu alespoň na sedmdesát nebo osmdesát dolarů za barel. Nyní se zdá, že Rijád na tyto výzvy začal reagovat s daleko větším pochopením. Obě země se „dohodly, že se dohodnou“. Z běžného pohledu vypadá snaha Rusů velmi nesympaticky, ale je vlastně naprosto pochopitelná. Reálná cena (při zohlednění inflace) je totiž i při ceně kolem 45 dolarů za barel nižší, než byla cena ropy od jomkipurské války (napadení Izraele Egyptem a Sýrií v říjnu 1973) a v celých následných sedmdesátých i osmdesátých letech. Pouze devadesáté roky znamenaly povětšinou nižší skutečné příjmy. V první dekádě našeho století a pak i v první polovině tohoto desetiletí byly reálné příjmy ropných zemí dvoj- až trojnásobné oproti současnosti.

Přinejmenším každého, kdo si libuje v cestování autem, ale ještě spíše úplně každého (protože cena ropy je jedna z klíčových veličin světového hospodářství) by mělo zajímat, k čemu případná dohoda o omezení těžby povede. Slovo „případná“ je na místě – zatím je na světě pouze společný výbor.

V první linii to nevypadá na nic dobrého – dražší benzín, letenky a další tisíce produktů asi nejsou lákavé.

V linii druhé se ale otevírají zajímavé výhledy. Tržní cena ropy je jeden konec provazu – druhým jsou investice do odvětví. Nízké ceny v devadesátých letech znamenaly útlum zájmu investorů o těžbu ropy. Výsledek byl jasný – produkce přestala odpovídat poptávce. Zažili jsme také další čas katastrofických předpovědí, kdy dojde ropa. A pak raketový růst ceny. S tím přišli investoři a nové technologie. Po nutné době na uskutečnění projektů začala produkce prudce růst a cena se poslušně podívala dolů. Je to v podstatě naprosto standardní fungování tržních podmínek – samozřejmě v případě ropy hrají krátkodobou roli lokální války, embarga a další dopady světové politiky, ale ve střednědobém a především delším – třeba pětiletém – horizontu jde vždy o míru investic. I kdyby došlo k nějaké velké válce v prostoru arabských zemí, pořád platí, že cenu ropy ovlivní na rok, dva nebo pět. Ale nikoliv dlouhodobě.

Snaha Ruska vytvořit spojenectví s cílem omezit těžbu povede k růstu světové ceny (pokud bude úspěšná). V podstatě jistě se není třeba obávat toho, že by se ceny utrhly ze řetězu. Aktuální přebytek kapacit je vpravdě obrovský (děkujme investorům do břidlic a stovek nových nalezišť, děkujme inovativním inženýrům, kteří přišli s levnějšími a realizovatelnými těžebními postupy i pro oblasti, které byly ještě před deseti lety naprosto neřešitelné, děkujme faktu, že nyní lze těžit i již jednou „vytěžené“ vrty – ještě nedávno jsme byli schopni získat pouhou třetinu naleziště). Nicméně utažení těžebních kohoutků v Rusku a v arabském světě přinese nové investice do celého odvětví.

A s nimi dorazí další posunutí hranice „těžitelnosti“ a tedy i hranice „vyčerpání zásob“. Vzato s nadhledem by vyspělé země (kam i přes nemalou snahu klesnout k rozvojovým státům nějakým zázrakem patříme) měly Rusku a Saudské Arábii i dalším ropným mocnostem přát jejich šedesát, sedmdesát nebo osmdesát dolarů za barel. Zdá se totiž, že právě tam je jakási aktuální hladina „trvale udržitelné těžby“.

Autor: Luboš Smrčka | pondělí 12.9.2016 9:04 | karma článku: 19.06 | přečteno: 592x


Další články blogera

Luboš Smrčka

Za chvíli bude třeba mít forenzní všechno

Existují oblíbené příklady podvodů s ekonomickými daty či statistikami, které vedly k problémům. Jedním z těch všeobecně známých je kreativní přístup Řecka k výsledkům vlastní země před vstupem do eurozóny.

18.5.2018 v 7:39 | Karma článku: 13.58 | Přečteno: 295 | Diskuse

Luboš Smrčka

Stále stejná klimatická chyba

Einsteinova definice šílenství říká, že to je stav, kdy jedinec opakuje stále stejné jednání, ale očekává odlišný výsledek. Přesně takto se chováme ve vztahu ke klimatickým změnám.

10.4.2018 v 8:54 | Karma článku: 21.89 | Přečteno: 498 | Diskuse

Luboš Smrčka

Aby nevznikla mýlka… Euro za nic nemůže

Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus přispěl svým komentářem na iDnes před několika dny do diskuse probíhající delší dobu, totiž jak euro zavinilo nebo nezavinilo deindustrializaci Itálie, Španělska či Řecka...

22.3.2018 v 7:59 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 493 | Diskuse

Luboš Smrčka

Kryptorubl, petro… Zůstalo jen ticho

Před nedlouhou dobou se objevily dvě zajímavé zprávy. Rusko potvrdilo, že se zabývá konstrukcí vlastní kryptoměny. A venezuelský diktátor Maduro vyjevil světu svůj plán na vytvoření kryptoměny petro.

20.3.2018 v 7:40 | Karma článku: 14.21 | Přečteno: 327 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Tak trochu návrat socíku

Piráti odstartovali svou volební kampaň. A hned od počátku nás nenechali na pochybách, jaké téma hodlají vařit.

25.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 45.59 | Přečteno: 7013 | Diskuse

Tomáš Flaška

Neschopnost a arogance státu

Zase jsem se nestačil divit. Zákony platí pro soukromníky a stát ne? Kdo má jít příkladem v dodržování zákonů, když ne státní organizace?

24.5.2018 v 11:15 | Karma článku: 32.57 | Přečteno: 1190 | Diskuse

Josef Barta

Neumíš počítat? Nevadí, na Ministerstvu práce a sociálních věcí tě rádi vemou !

Doby, kdy museli ministerští úředníci ovládat i počty jsou pryč. Na MPSV nezvládají základní početní úkony a dokonce sčítají i „hrušky s jabkama“. Za co platí úředníky daňoví poplatníci? Kdo ví ???

23.5.2018 v 15:15 | Karma článku: 24.93 | Přečteno: 943 | Diskuse

Hana Šťastná

Kde do práce není Čech

“Už jsme skoro tady. U koho se máme hlásit?” ptaly se provozního Tomáše po telefonu studentky, přihlášené na brigádu do kuchyně. Dostaly od něj pokyn dostavit se pro instrukce přímo do restaurace.

23.5.2018 v 6:07 | Karma článku: 21.64 | Přečteno: 1120 | Diskuse

Mikulas Splitek

Čas neběží vždy stejně

V šedesátých letech minulého století si matematik Benoit Mandelbrot povšiml toho, co zkušení obchodníci dávno věděli, totiž že čas na burze neběží vždy stejně.

21.5.2018 v 11:02 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 1138 | Diskuse
Počet článků 215 Celková karma 17.16 Průměrná čtenost 1406
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.