Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S lichvou (zase) nezatočíme

11. 11. 2016 9:45:00
Nový zákon o spotřebitelském úvěru, jehož účinnost se blíží (1. 12.), má „zatočit“ s lichvou. Nezatočí. Bohužel. Tento úkol čeká až na příští politickou garnituru.

Lichva je poskytování půjček za podmínek, které se dramaticky odlišují od obvyklé praxe, zvláště za vysoký úrok, dále s neúměrnými smluvními pokutami při problémech dlužníka, bez možnosti soudní ochrany. Častým průvodním znakem lichvy je fakt, že věřitel nijak nebo pouze symbolicky posuzuje schopnost dlužníka splatit půjčenou sumu.

S lichvou měly a mají značné problémy všechny společnosti od úsvitu lidské civilizace. Očekávat rozuzlení od jednoho zákona je tedy naivní. Navíc, když samotný zákon má pár otazníků.

Lichvu nelze v principu zakázat. Tedy přesněji, zakázat ji samozřejmě lze (v principu je trestným činem), ale... Asi tak stejně, jako nemá smysl přijímat zákon na zákaz příliš silného deště nebo zákon zakazující hazard, alkohol, kouření... Tak jako si déšť prosadí svou, tak lidská povaha nutně živí lichvu i gamblerství. Na většinu drog je v naší společnosti uvalena prohibice, jejich výroba a prodej jsou trestné, v podstatě i držení je trestné. A funguje to? Nikoliv. Jen se živí obrovská kriminální činnost a nezdaněná ekonomika.

Tedy lichvu nelze „zakázat“ ve smyslu vymýtit. Co ale lze udělat, to je přiměřená (tvrdá) regulace bránící excesivnímu jednání. Tu měl přinést právě zákon o spotřebitelském úvěru. Nepřinese, nebo spíše ji nepřinese dostatečně důsledně.

Podle nového předpisu musí mít všichni poskytovatelé úvěrů licenci a podléhají kontrole České národní banky. To je v principu v pořádku a správně. V podstatě se tak dostávají do regulatorního rámce všichni, kdo toto podnikání (půjčování peněz, což není nutně lichva - samozřejmě) chtějí provozovat „ve velkém“ a přitom nejde o banky. Tedy ti, kdo chtějí mít reklamu, obsluhovat nové klienty, získávat větší prostor na trhu. Nikdy ale pod regulaci nedostaneme konkrétní jednotlivce (skutečné) lichváře, kteří svůj kšeft rozvíjejí ve svém okolí, ve své čtvrti. Tedy takovou lichvu, která se neopírá o smlouvy a klasické právo, ale která zavádí právo svoje vlastní. V tomto směru přináší zákon jednu výhodu – postupuje dále v kriminalizaci takového „podnikání“ bez ohlášení či povolení. Což alespoň na první pohled dobré. Ve skutečnosti to má také řadu problémů.

Zákon omezí penále vůči dlužníkovi na maximálně 200 tisíc korun. Obvyklé ale budou spíše podstatně nižší sumy úměrné výši úvěru. To je podstatný krok, neboť automatická nulitnost větších sankcí znamená, že pro věřitele bude daleko složitější „násobení“ úvěru. Do současnosti platilo, že bylo snadné „udělat“ (při šikovně napsané smlouvě a třebas dočasné dlužníkově neschopnosti splácet) z deseti tisíc téměř obratem ruky dluh sto tisíc či daleko více. Nyní to bude obtížnější a dlužník bude mít významnou možnost ubránit se skutečným lichvářským praktikám, které se dosud mnohdy snadno maskovaly jako legální podnikání.

Končí totiž také rozhodčí doložky. Tedy stav, kdy se dlužník nemohl kvůli smluvním podmínkám dožadovat soudního rozhodnutí ve své věci. V podstatě se říká, že jakákoliv úvěrová smlouva je soudně přezkoumatelná. Což je velmi dobré (i když lituji české soudy).

Co tedy zákonu chybí? Maximální úroková sazba. Zákonodárcům se nechtělo do této regulace, což je vcelku pochopitelné. Bylo by to silné „nabourání“ smluvní svobody. Na straně druhé je celý tento zákon o smluvní svobodě, lépe řečeno o jejím fatálním omezení. Neboť co vlastně zákon o spotřebitelském úvěru říká? Nic menšího než to, že část populace je schopná (intelektuálně a znalostně) ze své svobodné vůle podepsat vlastní finanční zotročení. A ještě za to poděkovat. Tedy že část populace není dostatečně svéprávná, aby mohla žít v prostředí svobodné smlouvy. Bohužel, praxe ukazuje, že tomu tak skutečně je. Omezení maximální ceny peněz by bylo logickým dokončením celého systému. Bez něj je zde stále velký prostor pro „chytráctví“ a obcházení regulace.

Co je ale podstatné – cenový strop peněz je třeba v budoucnu aplikovat obecně na jakékoliv vztahy nesoucí znaky úvěru, tedy včetně „sousedské výpomoci“ nebo „půjček v rodině“. Protože je třeba říci, co se stane po účinnosti zákona.

Ono to není těžké odhadnout. Přísnější pravidla za prvé sníží počet subjektů, které půjčky poskytují. Nyní je jejich počet odhadován na cca 40 tisíc. Předpoklad je, že jich zbudou desítky nebo maximálně stovky. Dále: V současnosti prakticky každý najde svého věřitele. Lze najít společnosti, které jdou do téměř jakéhokoliv rizika. Ovšem za absurdních podmínek a při absurdní ceně peněz.

Tyto společnosti budou novým zákonem v podstatě odstaveny od legální činnosti. Část poptávky po penězích tak nenajde svojí systémovou nabídku. A obrátí se zcela mimo systém, k nelegálním „úvěrářům“. Čili ke skutečným lichvářům.

Statisticky tedy lichvy (předražených úvěrů poskytovaných za nekorektních a nečestných podmínek) ubude. Zákon vytlačí onu lichvu, kterýá se nyní může maskovat jako naprosto legání činnost. Asi těchto jevů ubude i objektivně. Ale ani zdaleka si nemysleme, že zaniknou.

Proto je nutné definovat cenový strop a je nutné určit ho pro veškeré "úvěrové" praktiky. Neboť to umožní efektivněji zasahovat proti příští (a opravdové) lichvě stojící mimo legální podnikání. Takže i když nový zákon o spotřebitelském úvěru jde správným směrem, i když část populace ochrání před vlastními sebezničujícími rozhodnutími, jinou část naopak pošle směrem k půjčkám nelegálním. Když nebudeme umět tyto nelegální půjčky potírat, situace se zlepší jenom statisticky, nikoliv opravdu. Proto bude třeba zákon po parlamentních volbách v následujícím roce dotvořit. A nejen tento jeden. Musíme totiž dát větší podporu policii a orgánům činným v trestním řízení.

A samozřejmě ještě více dbát na prevenci a finanční gramotnost. I když některým lidem to od sebezničení nepomůže.

Autor: Luboš Smrčka | pátek 11.11.2016 9:45 | karma článku: 23.58 | přečteno: 1845x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Hledání jehly v ruské kupce sena

Prezidenta Miloše Zemana doprovází na ruské cestě největší podnikatelská mise se zástupci 132 společností. Očekává se podpis kontraktů za 20 miliard korun. To jsou jakoby oslnivá čísla. Popravdě ale málo významná.

23.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 10.50 | Přečteno: 384 | Diskuse

Luboš Smrčka

Intervenčním sýčkům sklaplo

Letošní export přesáhne čtyři biliony korun. To je v podstatě jistota plynoucí ze známých dat za deset měsíců. Nezaměstnanost je 3,6 procenta, meziroční inflace necelá tři procenta. Euro je za 25,60 koruny.

22.11.2017 v 8:01 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 572 | Diskuse

Luboš Smrčka

Regulovat máslo? Jen to ne!

Předvolební čas přináší podivuhodné nápady. Jedním z nich je cosi, co bychom mohli nazvat „diskusí“ o regulaci ceny másla. Rozumím, že se nikomu nechce platit 65 korun za čtvrt kila, ale cenová regulace by byla krok do pekla.

20.10.2017 v 9:23 | Karma článku: 21.67 | Přečteno: 1200 | Diskuse

Luboš Smrčka

Nafukování realitní bubliny pokračuje

Poslední data statistického úřadu ukazují, že nafukování realitní bubliny úspěšně pokračuje. Meziroční růst ve druhém čtvrtletí o 13,3 procenta je pumpování cen na plný výkon. Průměr EU? 4,4 procenta.

17.10.2017 v 8:06 | Karma článku: 15.60 | Přečteno: 514 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavel Liprt

Řekni mi zrcadlo, které zboží je v zemi zdejší 25. listopadu nejlevnější?

Je pro vás nakupování příjemnou milenkou a rozzáří se vám oči při „šopování“? Nebo nákupy protrpíte, když to musí být? Či vám naskočí smrtelný pot na čele, dostanete oční tik a dostaví se nechutenství, jakmile spatříte supermarket

25.11.2017 v 10:27 | Karma článku: 6.25 | Přečteno: 106 | Diskuse

Karel Ryšán

Velká gesta a všední život

Jsou témata, kterým se profesionál korektně vyhne. Nejsem profesionál, zato běžně přicházím mezi velmi odlišné skupiny spoluobčanů. Nestačím se divit, jak odlišný je jejich život a jejich názory od toho, co se prodává.

25.11.2017 v 9:28 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 125 | Diskuse

Jiří Turner

Žijeme v tekuté společnosti jako příslušníci protestních hnutí

Konzumní způsob života, kulturní dekadence nebo krize standardních politických stran a vzestup protestních hnutí nejsou jen důsledkem toho, že se přežilo to, co tomu předcházelo . Příčiny je třeba hledat v širších souvislostech.

25.11.2017 v 9:10 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 142 | Diskuse

Jaroslav Herda

K výkupu vepřína v Letech pašíci mlčí

To je pro homo sapiens dobrá zpráva, neboť kdyby tato zvířata, mohla promluvit, mohla by nás uvést do nepříjemných rozpaků.

25.11.2017 v 8:56 | Karma článku: 17.04 | Přečteno: 394 | Diskuse

Jan Kábrt

Mohou být zvířata svobodná?

Každý život probíhá pod rozličnými tlaky. Ve vzdorování některým tlakům se lidé občas vnímají jako svobodné bytosti. Mohou být svobodná i zvířata? (OSaU 1)

25.11.2017 v 7:08 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 135 | Diskuse
Počet článků 202 Celková karma 15.61 Průměrná čtenost 1457
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.