Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Válka s Turkem

6. 04. 2017 8:18:18
Vášně kolem bitvy s Turkem trochu utichly a je čas podívat se na turecký problém střízlivýma očima. Ono totiž na dnešním Turecku je toho trochu víc než se může zdát z poněkud nabubřených slov, která nám posílá Ankara.

Samozřejmě je Recep Tayyip Erdoğan nebezpečný. Směřuje k systému, který již nebude ani prezidentskou republikou a kde význam parlamentu klesne blízko k nule a vláda bude mít v podstatě charakter převodové skříně prezidentových přání. V takovém systému je představa udržení demokracie absurdní. Ale to je – popravdě – spíše věc Turků. Jaké si to udělají, takové to budou mít. A zatím se zdá, že radostně směřují do diktatury. A je třeba se ptát, co to bude znamenat pro Evropu, blízkovýchodní region a samozřejmě také pro NATO. To všechno je třeba posoudit opravdu s chladnou hlavou a také s ohledem na obchodní výměnu a budoucí vztahy.

Což samozřejmě není vůbec jednoduché. Nicméně je skvělé, že Nizozemci, Němci i Rakušané a další evropské národy odmítly prostřednictvím svých vlád vcelku jednoznačně představu, že by po jejich území jezdili turečtí politici a dělali kampaň týkající se Turecka. Fascinující je přitom drzost oné samozřejmosti, s jakou to turecký prezident Erdoğan požadoval.

Slovní ekvilibristika znějící z Ankary pochopitelně ve skutečnosti nemíří do hlavních měst evropských zemí, ta je nasměrována k domácímu tureckému publiku a do jisté míry odezní, až Erdoğan zvítězí ve svém s velkou pravděpodobností zmanipulovaném referendu. Ostatně zmanipulovaný byl zřejmě i onen „zbabraný“ vojenský převrat. Podstatné je, co se bude dít potom.

Ankara se pokusí jednat s Evropskou unií jako rovný s rovným, což je vzhledem k síle tureckého hospodářství trochu směšné, ale jenom na první pohled. Ekonomická situace Turecka se nezačne zlepšovat, spíše naopak. A proto bude Erdoğan pokračovat v tom, co se nyní ukázalo jako zajímavá nátlaková zbraň proti evropským demokraciím – totiž ve využívání turecké menšiny způsobem, který lze směle nazvat „pátou kolonou“. Pak dojde na lámání chleba.

Nebude to žádný měkký bochník, ale pěkně ztvrdlý kus těsta. V Německu žijí možná až 4 miliony etnických Turků, z nichž mnoho má dokonce občanství obou zemí a kolem 1,6 milionu jsou občané Turecka. V Bulharsku je jich asi 750 tisíc, ve Francii půl milionu, v Nizozemsku 400 tisíc, v Rakousku 250 tisíc a tak dále. Nejsou to žádné ohromné počty, ale zároveň je to skutečně hodně lidí. Hodně lidí, o jejichž loajalitě „k Evropě“ lze pochybovat.

Tento problém není možné „nechat být“. Turecko bude chtít další hospodářské bonusy a bude si je vynucovat. Přijde s velmi asertivní zahraniční politikou, která zcela jistě bude obsahovat přímo nevyřčené, ale jasné požadavky, reminiscence na Osmanskou říši a posilování představy jakéhosi „Velkého Turecka“. Erdoğan potřebuje posílit image Vůdce. Pak přijde chvíle, kdy Evropa bude nucena udělat to, co evropská diplomacie živelně nesnáší, totiž zaujmout jasný a nezpochybnitelný postoj. Včetně tak nepopulárních a problematických opatření, jako vyhoštění Erdoğanových aktivistů a vyslovení toho, co se některým Evropanům příčí: Pokud nejste loajální k zemi, ve které žijete, odejděte zpět do své vlasti. Především je třeba zastavit financování některých náboženských a ideologických aktivit na území EU ze strany Turecka.

Turecký problém je třeba vyřešit dříve, než skutečně vypukne. Z naší strany by tam měl být jasný signál směrem k EU, že cokoliv, co by připomínalo pokračování rozhovorů v rámci asociační dohody, z hlediska ČR naprosto nepřichází do úvahy. Je třeba jasně říci, že další rozvíjení obchodních vztahů není samozřejmost a že EU je připravena v této oblasti udělat i kroky zpět. Je třeba jasně říci, že Evropa má zájem na stabilním Turecku, ale určitě nikoliv na rozpínavém Turecku jako hlasateli islámu. Je nutné dát Erdoğanovu Turecku jasné hranice tolerance. Neplést se do jeho vnitřních věcí, ale také seknout ihned, jakmile tyto vnitřní věci „přelezou“ tureckou hranici. A znovu – dokud to půjde, držet hospodářské vztahy. Ale také se je nebát obětovat.

A samozřejmě je tu problém s NATO. Těžko si představit, že Turci s Erdoğanem v čele budou nadále plnohodnotným členem Aliance. Je tu problém s obrovskou zásobárnou uprchlíků na tureckém území, což bude možná vyžadovat nasazení nemalých sil na zemi i na moři nutných k tomu, aby se tyto masy nedaly do pohybu. Erdoğan má karty, se kterými může Evropu vydírat, ale vydíraný se nemusí nechat vydírat.

Vztah a postoj k Turecku bude v příštích měsících klíčový pro to, zda evropská zahraniční politika (pokud cosi takového vůbec funguje) získá po předchozích neustálých neúspěších alespoň nějaký statut „existujícího pojmu“, nebo zda i nadále půjde spíše o hadr na podlahu. A tentokrát by byl neúspěch velmi vážný, protože nyní je problém skutečně u bran EU – nikoliv stovky nebo tisíce kilometrů daleko.

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 6.4.2017 8:18 | karma článku: 24.30 | přečteno: 650x


Další články blogera

Luboš Smrčka

Za chvíli bude třeba mít forenzní všechno

Existují oblíbené příklady podvodů s ekonomickými daty či statistikami, které vedly k problémům. Jedním z těch všeobecně známých je kreativní přístup Řecka k výsledkům vlastní země před vstupem do eurozóny.

18.5.2018 v 7:39 | Karma článku: 13.58 | Přečteno: 295 | Diskuse

Luboš Smrčka

Stále stejná klimatická chyba

Einsteinova definice šílenství říká, že to je stav, kdy jedinec opakuje stále stejné jednání, ale očekává odlišný výsledek. Přesně takto se chováme ve vztahu ke klimatickým změnám.

10.4.2018 v 8:54 | Karma článku: 21.89 | Přečteno: 498 | Diskuse

Luboš Smrčka

Aby nevznikla mýlka… Euro za nic nemůže

Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus přispěl svým komentářem na iDnes před několika dny do diskuse probíhající delší dobu, totiž jak euro zavinilo nebo nezavinilo deindustrializaci Itálie, Španělska či Řecka...

22.3.2018 v 7:59 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 493 | Diskuse

Luboš Smrčka

Kryptorubl, petro… Zůstalo jen ticho

Před nedlouhou dobou se objevily dvě zajímavé zprávy. Rusko potvrdilo, že se zabývá konstrukcí vlastní kryptoměny. A venezuelský diktátor Maduro vyjevil světu svůj plán na vytvoření kryptoměny petro.

20.3.2018 v 7:40 | Karma článku: 14.21 | Přečteno: 327 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Zdeňka Ortová

Koho GDPR v žádném případě neochrání?

Velikost čepice mám 60, boty nosím čtyřicítky, když je oblečení šikovně šité, vejdu se i do XXL a narodila jsem se.

26.5.2018 v 19:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 81 | Diskuse

Jiří Míka

Bývalý agent KGB: infiltrovali jsme americké univerzity

Yuri Bezmenov, ex-agent KGB, už v roce 1984 hovořil o taktice rozložit Západ myšlenkou boje za lidská práva. Cílem je prý kolaps společnosti, aby mohla být nastolena normalizace. Bojovníci za lidská práva mají být pak popraveni.

26.5.2018 v 19:02 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 83 | Diskuse

Karel Ábelovský

Produkt doby, hledání pravdy ... a čtyři evangelia (5)

... slíbil jsem sám sobě jakési shrnutí, závěr, tedy dřív než jsem napsal tuto "sérii" článků; a tak tím spíš, že se mnozí, možná jen v duchu ptali, o čem prý to vlastně jako má být? A jen jeden veřejně, resp. tedy v diskuzi.

26.5.2018 v 13:15 | Karma článku: 6.50 | Přečteno: 99 | Diskuse

Jitka Přikrylová

Jak využít lodě neziskovek vozících obohacení z Afriky? Dobře.

Tisíce mladých mužů z černého kontinentu jsou léta námořní taxislužbou neziskovek převáženi do Evropy. Zdá se, že některým to pořád ještě přijde normální. Když to jde jedním směrem, proč by to nešlo opačně?

26.5.2018 v 12:12 | Karma článku: 37.84 | Přečteno: 963 | Diskuse

Petr Bajnar

Velký Bratr nás stále vidí

Je tomu již téměř dvacet let, co se na internetu poprvé objevily zprávy o americkém projektu „ Echelon“ umožňující sledovat elektronickou komunikaci kdekoliv na světě.

26.5.2018 v 12:05 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 203 | Diskuse
Počet článků 215 Celková karma 17.16 Průměrná čtenost 1406
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.