Čtvrtek 24. června 2021, svátek má Jan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 24. června 2021 Jan

Koruna skutečně není kryta naprosto ničím

19. 04. 2017 8:08:08
Intervence ČNB skončily, s korunou se nestalo nic dramatického, trošku nám posílila, ale zase ne moc. A ukazuje se, že spoustě lidí pořád vrtá hlavou, jak je to s těmi dvěma biliony korun, co ČNB emitovala „ze vzduchu".

Je to taková záhada, že to lidem do hlavy nejde. A mnoho ekonomů jim na náladě nepřidává, když trousí s výrazně vztyčeným varovným prstem taková moudra, jako že „peníze nejsou kryté vůbec ničím“ nebo „za dva biliony nákladů jsme si koupili nízké mzdy“. A tváří se přitom, jako by sdělovali lidu naprosté šokující novinky nebo výsledky dlouhých let mravenčí badatelské práce. A přitom jsou to takové banality či nesmysly.

Jistě. Peníze nejsou kryté ničím. Nikdy nebyly. Ani zlaté dukáty nebyly kryté ničím jiným než vcelku racionální důvěrou, že jsou zlaté, a vcelku iracionální důvěrou, že zlato nikdy neztratí svou cenu. V dějinách lidstvo používalo jako platidla všechno možné od mušlí až po potištěný papír. Všechny metody kromě směnného obchodu byly naprosto vždycky založeny na důvěře a ničem jiném. Jediná opravdu racionální směna je jedna kráva za dvě prasata. Tečka.

Jako bych to slyšel: Zlato je ale přece věčné. Není. Ve skutečnosti je zlato vcelku na nic, nebýt mobilních telefonů a pár dalších technických vychytávek, tak je zlato prvek na draka. Ano, jistě. Lidstvo se rozhodlo, že zrovna do zlata vloží svůj majetkový chtíč, ale pořád je to jenom dohoda, věc důvěry. Lid sní o měně podložené (kryté) zlatem. Nemálo ekonomů přitakává. Je to součást utopické vize, že lze vybudovat krásnou světlou a naprosto stabilní budoucnost. V takovém světě by prý nebyla inflace, hospodářské cykly by zmizely a přišel by soustavný růst. A svět by byl bez dluhů. Nějak tak to píší hvězdičky ekonomického showbyznysu.

Je úžasné, jak se hlásáním podobných blábolů lze domoci popularity. Vzato důsledně. Co se zlata jako krytí měny týká: Dokonce i za doby, kdy zlato bylo přímo obsaženo v mincích, existovala inflace. Existovala i deflace. Za doby válek, epidemií, přírodních katastrof nastávala inflace, zboží zdražovalo, protože produkce nestačila, nebo se nedala převážet. Naopak za časů pozitivních přicházela deflace, protože produkce rostla. S růstem produktivity práce přicházela deflace, s růstem množství zlata v oběhu (nová naleziště, nové technologie těžby) nastávala inflace. Krytí měny zlatem není v principu zajištění stability měny. (A to už ani nemluvě o tom, že mince přicházejí stěrem o hmotnost, což byl skutečně velký problém a mince „stará“ byla přijímaná se značnou nedůvěrou. Nebo naopak – hospodářské potíže vedly panovníky k šizení mincí, takže jeden stejný „nový“ dukát nebyl vůbec stejný „starý“ dukát, protože ten platil více.)

Zajímavý je příběh bitcoinu a podobných elektronických měn. Ty nejsou kryté naprosto ničím, kromě základního ujištění, že algoritmus jejich existence zaručuje konečný objem emise. Tyto měny by tedy z principu měly být v podstatě vždy deflační – alespoň pokud poroste celková produkce. Tak si ale představme, že produkce (ve hmotném vyjádření) opravdu poroste, ale měny bude opravdu konečné množství a nikdy nepřibude další. Je to nemožné. Nikoliv v rozměru třeba generace, ale v delším úseku to prostě nejde, neboť v podstatě není možná nekonečná deflace.

Vraťme se na zem. Představa „krytí“ měny vychází z jakéhosi poblázněného nápisu na starých komunistických penězích, že tyto „státovky jsou kryty zlatem a ostatními aktivy Státní banky československé“. Směšné. Shrňme to: Peníze nebyly, nejsou a nikdy nebudou „kryté“. Skutečnost, že někdy byly ze zlata či stříbra a později je bylo možné vyměnit v garantovaném poměru za zlato, je irelevantní. Neboť hodnota zlata je v důsledku dána stejnou důvěrou v to, že toto zlato někdo bude chtít a vezme si ho místo jeho pšenice, vepřů a vína.

Také se nyní s oblibou říká, že zastropování kurzu koruny na tři a půl roku vedlo k nízkým mzdám a k nasměrování ekonomiky směrem k montovnám. Je to úžasná vize teoretiků o zásadním a téměř mytickém vlivu kurzu na ekonomiku. Kurz vliv má, to jistě. Třeba hluboká strukturální krize let 1997 až 1999 byla mimo jiné způsobena absurdním trváním na tezi o kurzu jako „kotvě ekonomiky“. Ale daleko větší vliv měly bankovní socialismus a fatální nevymahatelnost práva.

Pětiprocentní odlišení kurzu od „tržní hladiny“ není strukturální problém. A to zvláště, když celou dobu bylo jasné, že nejde o nekonečný, ale velmi omezený čas (protože tři a půl roku jsou z hlediska ekonomiky okamžik). Za tu dobu nevznikly žádné zásadní „strukturální“ změny, dokonce nebyly ani nasměrovány. Daleko podstatnější jsou takové věci, jako daňové sazby a nastavení daňového štítu, vymahatelnost práva, rigidita pracovního práva, existence a případně úroveň minimální mzdy, odpisová politika, kvalita insolvenčního práva a insolvenčního soudnictví a tak dále. Každý z těchto jednotlivých aspektů strčí svým vlivem kurz do kapsy.

Takže za prvé: Koruna skutečně není kryta naprosto ničím. To se ví, není to žádný šok. Existuje jenom a pouze díky tomu, že důvěřujeme dohodě. Já prodám své služby či práci, někdo jiný mně prodá zase svoje zboží. A zúřadujeme to přes koruny. A za druhé: Kurz koruny není základní pákou ekonomiky. Jeho pohyb nahoru nebo dolů o pět nebo deset procent znamená nepříjemnosti nebo radost pro spekulanty nebo investory ve velkém, ale na reálnou ekonomiku nemá nějaký naprosto zásadní a zlomový dopad.

A konečně: Ty dva biliony nikam nezmizely. Místo nich jsou na kontech České národní banky miliardy eur. Něco kolem 74 nebo 75 miliard.

Autor: Luboš Smrčka | středa 19.4.2017 8:08 | karma článku: 34.62 | přečteno: 6400x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Biden sklízí Trumpa protože za rohem je Čína

Průlom po sedmnácti letech! Na dohled je ukončení nejdelšího obchodního sporu mezi USA a EU. Ten se sice týká státní podpory v od běžného spotřebitele odtažité oblasti výroby letadel, ale soužil milovníky vína i motorek.

18.6.2021 v 7:51 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 288 | Diskuse

Luboš Smrčka

Ještě že středověk neznal motorovou pilu

Občas slýchávám, o kolik blíže měli naši předkové k přírodě, jak s ní žili v symbióze a především – jak tu přírodu NENIČILI. Obávám se, že jde o jeden z velkých romantizujících omylů, který utváří naše přemýšlení o světě.

26.5.2021 v 8:12 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 591 | Diskuse

Luboš Smrčka

Počasí není klima, výkyv není trend

Letošní jaro je studené. Kdyby se to stalo před padesáti lety, u tohoto konstatování bychom také s klidem skončili. Prostě je to studenější a docela deštivý začátek přirozeného koloběhu. Tečka. Od jisté doby jde o „politiku“.

18.5.2021 v 8:15 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 569 | Diskuse

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 16.27 | Přečteno: 344 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Progresívně-levicová teorie selhává, lidé přichází o peníze

Aktuálním tématem globálních finančních trhů číslo jedna je inflace. Není divu. Americká inflace je aktuálně nejvyšší od roku 2008!

23.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 44.22 | Přečteno: 8097 | Diskuse

Lenka Rutteová

Kdy sáhnout po refinancování a kdy po konsolidaci? Znamenají vždycky jen úsporu?

Pojďme se dnes podívat na dost podobné pojmy, které patří do oblasti zlevňování půjček a díky nimž se dá na splátkách ušetřit opravdu hodně. Kdy refinancovat a kdy konsolidovat? Asou nějaké situace, kdy se do toho nepouštět?

22.6.2021 v 9:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

František Mikeš

Rozvrat českých financí - přání nebo skutečnost.

S českými financemi určitě není všechno úplně jak na růžovém obláčku, ale mluvit o jejich rozvratu je politikum, které těžko obstojí v konfrontaci s realitou. Jako předvolební heslo snad. Jako seriozní ekonomická úvaha vůbec ne.

21.6.2021 v 16:48 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 276 | Diskuse

Richard Neugebauer

Za kolik procent mého majetku stojí moje čest?

Trestně stíhaní lidé by asi byli schopni obětovat všechny hmotné statky za to, aby si udrželi svobodu. Ale jak je to se ctí? Kolik procent majetku jsem ochoten obětovat za čest?

21.6.2021 v 8:38 | Karma článku: 41.01 | Přečteno: 4319 | Diskuse

Petr Borovec

Proč být radši investorem než filantropem.

Pokud chceš zlepšit svět k lepšímu, kým se staneš? Filantropem, nebo Investorem. Ekonomové mají jasno.

18.6.2021 v 16:20 | Karma článku: 9.68 | Přečteno: 227 | Diskuse
Počet článků 305 Celková karma 18.11 Průměrná čtenost 1397

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz