Posaďme se na zem a važme si toho, co máme

14. 06. 2017 8:33:19
Samozřejmě největší oblibu mají katastrofická vyjádření. Kdo napíše, že svět se hroutí, vyhrává. Přinejmenším v žebříčcích popularity nebo čtenosti. Je to zvláštní, že jen málokdo chce slyšet, že věci vlastně vcelku fungují.

Tak třeba. Před pár lety bylo strašně populární tvrdit, že země zvané BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) jsou ekonomickou budoucností světa a převálcují Evropu i Spojené státy. Tak se na to podívejme nyní. Brazílie slaví „konec“ nejdelší krize v dějinách země a jednoprocentní růst ekonomiky oproti předchozímu čtvrtletí je brán jako něco úžasného. I když meziročně je to pořád pokles. A my? Rosteme meziročně skoro o tři procenta. Slaví tady někdo? Nikoliv, všichni nadšeně remcají a těší se, až na jejich slova dojde. Rusko se pomalu vzpamatovává z urputné krize a bude trvat ještě minimálně tři nebo spíše pět let, než se dostane na ekonomickou úroveň před pádem cen ropy. Indie znovu potvrdila, že je ekonomickým tygrem, který má jedinou chybu – zadní nohy jsou beznadějně uvízlé v bahně. Jižní Afrika prochází dlouhodobou stagnací (poslední rok s růstem nad dvěma procenty byl 2012, nezaměstnanost dosahuje dlouhodobě úrovně nad 25 procent, inflace neklesá pod šest procent) a Čína válčí s největším zadlužením své ekonomiky v dějinách, přičemž ekonomický růst se nebezpečně snižuje k úrovni růstu počtu obyvatel.

Kolikrát jsme slyšeli o tom, že euro je mrtvé, dolar je mrtvý a také, že koruna bude nekonečně poškozena intervencemi České národní banky? Že euro a dolar budou na pozici vůdčích světových měn nahrazeny zlatým rublem a jüanem? Stalo se něco z toho skutečností? Namátkou: Za poslední dva roky posílilo euro z úrovně sedmi jüanů na 7,6 až 7,7 jüanu (a dolar ze 6,2 na 6,8 jüanu). O rublu darmo mluvit – ale ten se alespoň v poslední době vzpamatovává. A koruna se po konci intervencí chová velmi slušně, když bez nějakých dramat posiluje z 27 na úroveň kolem 26,3 koruny za euro. A co na to říkají věrozvěsti tragických konců? Povětšinou nic.

Česká ekonomika a stejně tak ekonomika evropská mají před sebou velké problémy, o tom asi nemůže být spor. Míra regulačních opatření je nebývalá a nutně se musí výhledově projevit. Přičemž u nás doma je v dané době asi větší než kdy jindy od pádu komunistického režimu (ostatně pohled na žebříčky podnikatelské svobody je alarmující). K příkladům není třeba vážit dlouhou cestu – pokud jenom stavební povolení pro novou továrnu v průmyslové zóně trvá rok a půl a celková doba povolovacího řízení je pětiletá (zdůrazňuji, že v průmyslové zóně!), pokud povolování nového developerského projektu v hlavním městě trvá pět i více let, tak to jsou skutečné pokusy o destrukci ekonomického růstu.

Evropskou ekonomiku a konec konců hospodářství všech vyspělých států postihne nejspíše během roku 2019 stagnace. Musí k ní dojít nutně v rámci hospodářského cyklu, je to logika věci. Tímto konstatováním se nehodlám zařadit do zástupu věrozvěstů katastrofy, to vůbec ne. Půjde o normální, zcela standardní vychýlení cyklu, které bude umocněno nedořešeným dluhovým problémem jihu Evropy, strukturálními problémy americké ekonomiky a řadou dalších aspektů, ale nepůjde o žádnou strašlivou tragédii nedozírných následků.

A hlavně se na to můžeme vcelku připravit (i když v naší situaci téměř neustálé politické krize je to samozřejmě zvláště složité). Potřebujeme k tomu významnou reformu a zjednodušení státní správy, snížení míry regulací, snížení administrativní zátěže na všech úrovních. To není nic, co by se nedalo uskutečnit. Naopak. V podstatě se stačí v klidu posadit na zem a podívat se kolem sebe, co brzdí podnikavost obyvatel, co brzdí investice, co brzdí náš rozvoj. Je třeba si vážit toho, co máme a přičinit se o to, abychom to rozmnožili. Našim problémem není „moloch EU“ (jakkoliv někdy život s Unií není žádná švanda), ani „hordy na hranicích“. Většina (dokonce drtivá většina) toho, co brzdí rozvoj naší země, se nerodí v cizině. Naprostou většinu si totiž děláme sami... Důkaz? Stačí se koukat na zprávy.

Autor: Luboš Smrčka | středa 14.6.2017 8:33 | karma článku: 22.55 | přečteno: 704x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Brexit v zajetí teorie chaosu a neviditelné ruky trhu

Před pár dny či spíše desítkami hodin byla zveřejněna výzkumná zpráva jedné české banky. Podle té zprávy Brexit hrozí pro Českou republiku ztrátou 55 miliardy nevytvořeného HDP a 40 tisíc pracovních míst. To vyděsí.

7.12.2018 v 10:51 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 358 | Diskuse

Luboš Smrčka

Donald Trump ví, co dělá…

... a dokonce to i funguje. Kdysi jsem popsal v jednom blogu politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa jako destrukční konstruktivismus. Jeho vize je rozbít něco nefunkčního a postavit ze zbytků cosi užitečného.

4.12.2018 v 7:47 | Karma článku: 23.89 | Přečteno: 506 | Diskuse

Luboš Smrčka

Brzdíme. Tak pozor na smyk

Česká ekonomika brzdí. Ano, nevypadá to tak. Vždyť zatím je všechno v nejlepším pořádku. Já ale také neříkám „česká ekonomika padá“ nebo něco podobného. Já říkám, že brzdí. Prostě už nebude tak „hej“, jako bylo.

22.11.2018 v 8:05 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 787 | Diskuse

Luboš Smrčka

Minimální mzda je zlo. Ale logické

Vláda rozhodla, že minimální mzda pro příští rok by byla stanovena na 13 350 korun. Hospodářská komora téměř povinně protestuje. Odbory (také téměř povinně) říkají, že jejich návrh na 13 700 korun byl lepší.

21.11.2018 v 9:52 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 830 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Josef Sedláček

Mám se stydět já, nebo obsluhující číšník?

Sobotu jsem strávil v Praze. Programem byla prohlídka Národního muzea, oběd v restauraci a návštěva divadelního představení.

16.12.2018 v 8:30 | Karma článku: 23.19 | Přečteno: 1367 | Diskuse

Josef D. Kortan

Jde jen o počty

Jaký je rozdíl mezi čísly 118,2 a 2,2? Odměna milion dolarů za vyřešení. Máme málo doktorů, protože který může, pracuje někde na západě, a máme mnoho pedagogů. Trpaslíci z Cimrmanovy hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký na úřadech.

14.12.2018 v 17:58 | Karma článku: 14.02 | Přečteno: 360 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Občas stát taky nezaklekne

Poslední týden muselo premiéru Andreji Babišovi zvonit v uších permanentně. Nejprve se Evropský soud pro lidská práva odmítnul vůbec zabývat (pro „nepřijatelnost“) Babišovým tvrzením, že není estébák.

14.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 47.11 | Přečteno: 9419 | Diskuse

Jaroslav Haluza

Proč nevyžaduji účtenku s EET?

Reakce na diskuzi k článku "Proč vyžaduji účtenk s EET" od pana Josefa Sedláčka. A proč nám vládnou takoví lidé, které vlastně vůbec nechceme.

13.12.2018 v 23:23 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 891 | Diskuse

Josef Šoltes

Facka pro učitele, zdravotnický personál a další státní zaměstnance

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministryní Maláčovou se zasazuje o to, aby měly všechny děti obědy zadarmo. Což o to, je to jistě chvályhodný počin, nikdo nebude hladovět.

12.12.2018 v 20:00 | Karma článku: 26.96 | Přečteno: 1073 | Diskuse
Počet článků 235 Celková karma 22.67 Průměrná čtenost 1415
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz