Milan Štěch - hrdý nástupce Marie Antoinetty
Milan Štěch ale svoje slova o osobách samostatně výdělečně činných před pár dny skutečně pronesl. Možná je nemyslel tak dramaticky, jak byla interpretována. Ale je známo, že co jednou opustí pusu, to žije svým vlastním životem. Autor výroku už na něj nemá vliv. Tak to na světě prostě chodí.
Nechci se pitvat v politických souvislostech onoho prohlášení – ostatně se na to vrhli komentátoři, analytici, politologové, opoziční i koaliční politikové a samozřejmě humoristé. Zvláště ti poslední si situaci s gustem užili.
Zajímavé jsou ale spíše a hlavně některé ekonomické souvislosti výroku.
Předseda Senátu Milan Štěch prohlásil, že by bylo možné vytlačit část živnostníků do takové situace, že by pověsili svoje podnikání na hřebíček a nabídli svou práci průmyslovým podnikům. Jak známo – těm se nedostává poměrně zoufale kvalifikovaných (a dokonce i nekvalifikovaných) pracovníků. Oním způsobem, jak dosáhnout nápravy, by mělo být zvýšení minimálních odvodů sociálního a zdravotního pojištění pro živnostníky. Aby je to podnikání přestalo bavit.
V podstatě současně přišel jiný člen sociální demokracie – Vladimír Špidla – s tvrzením, že automatizace a robotizace v příštích relativně nedlouhých letech povede v průmyslu ke zrušení asi poloviny pracovních míst.
Jde o zajímavý střet dvou konstruktů. První říká, že stát by měl provozovat jakousi specifickou politiku směřující k zajištění pracovních sil pro průmysl. Druhý říká, že stát nemůže nečinně přihlížet zničení poloviny pracovních míst v průmyslu. Samozřejmě platí, že obě tyto konstrukce se pohybují v rozličných časových rovinách. Jedna je „teď právě“ a druhá v nějaké „budoucnosti“. Ale to zase tolik nevadí, ten rozdíl mezi nimi není žádná historická epocha nebo půl století, jde o sotva nějaký ten rok.
Podstatnější je však princip „Paradoxu Štěch-Špidla“. Protože ten je skutečně zábavný – jak možnost nahnat živnostníky do náruče korporací, tak i děs z robotizace nejsou racionální. Jakkoliv mohou vypadat velmi sofistikovaně.
Stát má samozřejmě právo zvýšit platby sociálního a zdravotního pojištění pro živnostníky, ale je-li takové rozhodnutí vedeno snahou uvolnit pracovní sílu pro průmysl, pak je to naprosto zrůdné. Navíc platí, že jestli je skutečně racionálním cílem levice podpořit růst mezd (jak všechny strany z této části spektra zdůrazňují), pak situace nedostatku pracovních sil je k tomu vhodná. Zabývat se představou, jak chybějící pracovní silu vytvořit, je z tohoto pohledu kontraproduktivní.
Co se ďábelského dopadu robotizace a automatizace týká, skutečně je velmi pravděpodobné, že již během příštích deseti let zanikne v průmyslu významné procento současných míst a během dvaceti až třiceti let opravdu zmizí desítky procent těch postů, které známe nyní. Ale není jasné, proč by to měl být tak nutně problém. Z historického pohledu to není zase tak dávno, co na uživení podstatně menšího počtu lidí na naší planetě muselo pracovat šedesát a více procent populace. Proti množství lidí přímo v prvovýrobě byl počet pracovníků ve zpracování potravin a v distribuci velmi nízký. Nyní se zemědělstvím a souvisejícími obory (jako třeba rybářství) zabývají asi dvě procenta obyvatel planety. Zato potravinářský průmysl, velkoobchod a maloobchod, to jsou oblasti s obrovským množstvím pracovníků, řádově násobným oproti přímým zemědělcům. Lze předpokládat, že i v průmyslu dojde k určitým změnám v rozložení pracovních sil a nepůjde jenom o zánik zaměstnaneckých míst. Minimálně částečně to bude spíše restrukturalizace než likvidace.
Pokud by stát měl nějak své občany připravovat na robotizaci a automatizaci a s tím související změnu pracovního trhu, pak nejlepší, co se dá dělat, je investovat do školství a co nejkvalitnějšího všeobecného vzdělání. My dnes nemáme tušení, zda za dvacet let bude v průmyslu existovat poptávka po jeřábnících, soustružnících nebo valcířích. Dost možná, že ne. Ale určitě bude poptávka po všeobecně vzdělaných lidech se schopností řešit samostatně úkoly a především se schopností vnímat, analyzovat a následně také racionálně používat informace a dovednosti.
Milan Štěch projevil svým výrokem o nahnání živnostníků do zaměstnaneckých poměrů sociální schopnost na úrovni onoho bonmotu o chlebu a koláčích, který je připisován francouzské královně. Ani boj s robotizací (obrazně řečeno) a pokusy o složité únikové manévry před automatizací nepůsobí příliš jistě. Stejně jako znechucování těch, kteří se iniciativně živí na vlastní triko, tak i plánování řešení dopadů robotizace v příštích třiceti nebo padesáti letech na počet pracovních míst je nonsens.
Přesně toto si ekonomika umí vyřešit. Pokud se jí budeme do práce plést pouze velmi sporadicky, pak bych se o nová pracovní místa skutečně nebál. Hlavně, aby absolventi škol neměli úzkou specializaci, ale aby byli především celkově schopní řešit problémy, reagovat na situace a zvládat je.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x