Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Teror jako ekonomický problém

7. 07. 2017 8:08:31
Vypálená prodejna Porsche v Hamburku je stejný akt terorismu, jako útok sebevražedného atentátníka třeba v Londýně či v Paříži. Že jde o teror proti majetku a nikoliv proti životu? To je rozdíl v míře, nikoliv v principu.

Když se hovoří o terorismu, obvykle nám v našich časech naskočí sebevražedný atentátník blouznící o islámském státu. Pozor na tuto zjednodušující představu. Je to jenom jedna z mnoha forem násilí, které směřuje proti moderní euroatlantické společnosti a kultuře. Kdybychom se vrátili o pětatřicet či pětačtyřicet let do historie, při slově terorismus by nám naskočily Rudé brigády, hanebný palestinský útok na izraelské sportovce v Mnichově, IRA, dopisové bomby nebo Frakce Rudé armády. A před dvaceti lety Timothy McVeight a Oklahoma City.

Útok teroristů proti prodejně luxusních automobilů může možná u někoho v podstatě vzbudit sympatie. A dost možná, že takových lidí přibývá. Proč? Připusťme si, že Winston Churchill měl pravdu, když poznamenal: „Demokracie je nejhorší způsob vlády, s výjimkou všech ostatních způsobů, které jsme vyzkoušeli.“ Vždycky se najde někdo, kdo má chuť otestovat, zda opravdu platí, že kdyby komunisté vládli na Sahaře, byl by písek na příděl. Což je věta také připisovaná Churchillovi (i když není doloženo, že ji skutečně použil). Nicméně krátká návštěva Venezuely dokazuje, že je to věta stoprocentně pravdivá.

Terorismus vycházející z komunistických, anarchistických či fašistických idejí je stejně hanebný, jako terorismus náboženský. A naopak terorismus náboženský je stejným útokem na konstituci a vládu práva, jako terorismus komunistů z Rudých brigád či Frakce Rudé armády nebo McVeightova bomba u federální budovy. Neexistuje v tom v podstatě žádný rozdíl a vždy jde o jediné. Teror má většině vnutit vůli menšiny. A opravdu není zase tak podstatné, zda tou vůlí je mnohoženství a prosazení jediného náboženství nebo nadřazenost jedné rasy nebo nadřazenost jedné třídy a princip „všem stejně“. Nebo ještě hůře má teror za cíl odstranit vládu práva a nahradit ji zvůlí úzké skupiny.

Prazáklad všech teroristických hnutí je totiž popření svobody myslet a konat v rámci zákonů, ale dle svého přesvědčení a naturelu. A v důsledku pak především popření svobod ekonomických. To platí ve skutečnosti stejně o anarchistech jako o islámských fundamentalistech. Jenom to jedni říkají otevřeně a jiní dopředu staví svaté texty. Ale nakonec vždycky nutně dojde na vlastnictví a ekonomiku. Islámský stát a ostatně i řada islámských režimů ve světě omezil vlastnictví „bezvěrců“, omezil jejich podnikání a ekonomické svobody. Konec konců i fašisté svoje tažení proti Židům nikoliv náhodou začali zákazem jejich podnikání. Útoky Rudých brigád směřovaly proti představitelům podnikatelských kruhů a bankéřům. Poslední žhářský útok v Hamburku si vybral automobily luxusní značky jako symbol úspěchu. A tak dále.

Podstatou terorismu je vždycky vlastně závist, nenávist k úspěchu, nenávist k bohatství. Jakkoliv se halí do slov o spravedlnosti a jakkoliv to třeba někteří konkrétní lidé v rámci svého zrůdného myšlení mohou „myslet dobře“, nakonec dojde na to elementární v lidské povaze.

Útok v Hamburku ukazuje, že nepřítel není jenom „před branami“ demokracií a nepřichází s islámským nábožensky laděným terorismem. Stejný nepřítel je i uvnitř našich společností a jeho cíl je naprosto stejný – zničit systém založený na vládě práva a na demokracii. Pokud tedy někdo vyjadřuje ochotu pochopit teror v podobě žhářskéhu útoku v Hamburku, tak i když by s tím třeba do krve nesouhlasil, vyjadřuje tak i ochotu chápat terorismus islamistů.

Autor: Luboš Smrčka | pátek 7.7.2017 8:08 | karma článku: 32.66 | přečteno: 1621x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Hledání jehly v ruské kupce sena

Prezidenta Miloše Zemana doprovází na ruské cestě největší podnikatelská mise se zástupci 132 společností. Očekává se podpis kontraktů za 20 miliard korun. To jsou jakoby oslnivá čísla. Popravdě ale málo významná.

23.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 10.50 | Přečteno: 384 | Diskuse

Luboš Smrčka

Intervenčním sýčkům sklaplo

Letošní export přesáhne čtyři biliony korun. To je v podstatě jistota plynoucí ze známých dat za deset měsíců. Nezaměstnanost je 3,6 procenta, meziroční inflace necelá tři procenta. Euro je za 25,60 koruny.

22.11.2017 v 8:01 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 572 | Diskuse

Luboš Smrčka

Regulovat máslo? Jen to ne!

Předvolební čas přináší podivuhodné nápady. Jedním z nich je cosi, co bychom mohli nazvat „diskusí“ o regulaci ceny másla. Rozumím, že se nikomu nechce platit 65 korun za čtvrt kila, ale cenová regulace by byla krok do pekla.

20.10.2017 v 9:23 | Karma článku: 21.67 | Přečteno: 1200 | Diskuse

Luboš Smrčka

Nafukování realitní bubliny pokračuje

Poslední data statistického úřadu ukazují, že nafukování realitní bubliny úspěšně pokračuje. Meziroční růst ve druhém čtvrtletí o 13,3 procenta je pumpování cen na plný výkon. Průměr EU? 4,4 procenta.

17.10.2017 v 8:06 | Karma článku: 15.60 | Přečteno: 514 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavel Liprt

Řekni mi zrcadlo, které zboží je v zemi zdejší 25. listopadu nejlevnější?

Je pro vás nakupování příjemnou milenkou a rozzáří se vám oči při „šopování“? Nebo nákupy protrpíte, když to musí být? Či vám naskočí smrtelný pot na čele, dostanete oční tik a dostaví se nechutenství, jakmile spatříte supermarket

25.11.2017 v 10:27 | Karma článku: 6.25 | Přečteno: 106 | Diskuse

Karel Ryšán

Velká gesta a všední život

Jsou témata, kterým se profesionál korektně vyhne. Nejsem profesionál, zato běžně přicházím mezi velmi odlišné skupiny spoluobčanů. Nestačím se divit, jak odlišný je jejich život a jejich názory od toho, co se prodává.

25.11.2017 v 9:28 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 125 | Diskuse

Jiří Turner

Žijeme v tekuté společnosti jako příslušníci protestních hnutí

Konzumní způsob života, kulturní dekadence nebo krize standardních politických stran a vzestup protestních hnutí nejsou jen důsledkem toho, že se přežilo to, co tomu předcházelo . Příčiny je třeba hledat v širších souvislostech.

25.11.2017 v 9:10 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 142 | Diskuse

Jaroslav Herda

K výkupu vepřína v Letech pašíci mlčí

To je pro homo sapiens dobrá zpráva, neboť kdyby tato zvířata, mohla promluvit, mohla by nás uvést do nepříjemných rozpaků.

25.11.2017 v 8:56 | Karma článku: 17.04 | Přečteno: 394 | Diskuse

Jan Kábrt

Mohou být zvířata svobodná?

Každý život probíhá pod rozličnými tlaky. Ve vzdorování některým tlakům se lidé občas vnímají jako svobodné bytosti. Mohou být svobodná i zvířata? (OSaU 1)

25.11.2017 v 7:08 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 135 | Diskuse
Počet článků 202 Celková karma 15.61 Průměrná čtenost 1457
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.