Pátek 14. května 2021, svátek má Bonifác
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 14. května 2021 Bonifác

Jak moc se přehříváme?

1. 08. 2017 8:08:29
Dusno, horko, pálící slunce. Je takové vedro, že už se přehřívá i česká ekonomika. Data jsou pravidelně nad odhady a poslední revize předchozích údajů o HDP ukazují, že jsme rostli ještě rychleji, než se zdálo.

A poslední revize odhadů budoucnosti zase říkají, že ta je ještě růžovější, než jsme odhadovali minule.

To všechno je vlastně výborné. Jinými slovy platí, že ekonomika šlape tak, že lépe (přesnější by bylo rychleji) už ani šlapat nemůže. A to je právě ten problém. Kola se točí více, než jakou rychlostí by jet měla. Každá ekonomika v každou dobu má svůj potenciál daný předchozími investicemi a řadou dalších okolností. Hodně špatné je, když se skutečný výkon pohybuje hluboko pod potenciálem. A prakticky stejně špatné je, když se realita dostane nad „nejvyšší provozní rychlost“. Což je situace, ve které nyní podle řady indikátorů jsme.

Opravdu bych nechtěl, aby si z toho někdo vzal představu, že se hospodářství třeba tak za měsíc nebo tři zhroutí, rozpadne nebo jinak děsivě havaruje. Tak to vůbec nemyslím. Pokud ale skutečný výkon ekonomiky přesahuje potenciál, znamená to nutně postupné, třeba z počátku málo viditelné, rozevírání nůžek mezi ekonomickými parametry. Je dobré si to zkusit představit takto: ekonomický potenciál je jakási celková produkční schopnost dané ekonomiky a je daná množstvím dostupné práce, dostupnými zdroji a objemem minulých investic (velmi, skutečně velmi zjednodušeně množstvím a kvalitou strojů) plus dosahovanou produktivitou práce. Velký význam má kvalita institucionálního prostředí. Tento potenciál není samozřejmě statický, má nějaký středně a dlouhodobý vývoj. A pak tu máme dosažený produkt v daném období, tedy krátkodobý vývoj skutečně vytvořených hodnot. A my jsme se dostali do situace, kdy již poměrně značnou dobu roste okamžitý produkt o poznání rychleji než ekonomický potenciál.

Což samozřejmě nejde donekonečna. A co je horší, ukazuje to na skutečnost, že český růst je přinejmenším z významné části založen na něčem, co pamětníci osmdesátých let znají jako „extenzivní růst“, čili růst, který si vyžaduje více práce, více surovin, více prostoru, hal a tak dále. Konec konců celé osmdesáté roky v komunistickém Československu byly ve znamení hledání intenzivního růstu. Jak známo, marně.

A my se nyní po dlouhém čtvrtstoletí dostáváme do téměř stejné situace. Reformátoři z páté a šesté Štrogualovy vlády a z poslední Adamcovy vlády neměli v rigidním komunistickém systému žádnou šanci dosáhnout při svém hledání úspěchu. Stejně museli většinou řešit potíže s nedostatkem dámských vložek, toaletního papíru nebo tenisových míčků. My jsme na tom naštěstí o poznání lépe.

Alespoň teoreticky.

Na okraj: Všímáte si, že i když volby budou za tři měsíce, vůbec se nezdá, že by měly nějaké nosné ekonomické téma?

Ale zpět k věci. Takovou nenápadnou, ale naprosto nejúčinnější metodou, jakou může demokratický stát v tržním prostředí dlouhodobě ovlivňovat růst ekonomického potenciálu, je institucionální kvalita. Zase si to lze představit na jednoduchém příkladu. Řadu měst ovládla nyní móda „smart city“. Spočívá v tom, že se politici snaží dokázat, jak chytrá jsou tato města, když na stanice hromadné dopravy zavádějí „wi-fi zdarma“ a do laviček instalují nabíječky na mobilní telefony. Nehledě na to, že je třeba s Miltonem Friedmanem opakovat, že „oběd zadarmo neexistuje“, na zastávkách s wi-fi nebo lavičkách se zástrčkou není nic chytrého. Chytrá je ale možnost založit firmu za deset minut vzdáleným přístupem z domova nebo daňové přiznání podané přímo elektronicky přístupem na stránky finančního úřadu a to pokud možno včetně kroků souvisejících se zdravotním a sociálním pojištěním.

Na „wi-fi zdarma“ by se dalo přesně ukázat, jak neefektivní celý tento pokroucený přístup je. Kdybychom měli v naší zemi opravdu fungující tržní prostředí pěti nebo třeba sedmi operátorů a nikoliv oligopol tři operátorů, ceny datových balíčků by byly na takové úrovni, že nějaké zastávky s wi-fi nebudou nikoho zajímat.

A přesně stejně je to s tím potenciálním produktem české ekonomiky. Diskutujeme usilovně o tom, jak zajistit více dělníků z Ukrajiny a případně z jiných zemí, protože je český průmysl skutečně potřebuje (extenzivní růst si vyžaduje novou a novou pracovní sílu), ale v kvalitě a efektivitě institucionálního systému naší země jsme dlouhé roky neudělali skoro nic.

Samozřejmě je to složitější – hodně záleží na nastavení daňového systému, na tom, jak tento systém podporuje investice, jak jsou nastaveny odpisy, jaké jsou podmínky „daňového štítu“ (úroky z cizího kapitálu jsou daňově uznatelný náklad) a na mnoha a mnoha dalších věcech. Mimo jiné a možná nejvíce na kvalitě vzdělávacího systému. Nynější přehřívání české ekonomiky (na které bude muset národní banka v nejbližší době reagovat růstem referenčních sazeb, čili zdražením peněz) nicméně ukazuje, že ve všech těch výše jmenovaných oblastech bylo v minulých letech učiněno příliš málo.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 1.8.2017 8:08 | karma článku: 15.61 | přečteno: 522x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 314 | Diskuse

Luboš Smrčka

SuperLiga? SuperPrůšvih! Aneb očima ekonoma

Světové fotbalové prostředí přestalo na pár dnů řešit, kdo v Čechách nahradí Peltu, a skočilo po revoluční myšlence dvanácti velkoklubů a jejich SuperLize. Nebudu posté popisovat podstatu. Jiní to udělali lépe.

21.4.2021 v 12:56 | Karma článku: 15.74 | Přečteno: 328 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč je politická korektnost zhouba

Politická korektnost je jeden z nesmírných omylů naší doby. A také jeden z velkých ekonomických problémů. Politická korektnost v podstatě (mimo jiné) znamená, že některé informace jsou tabu, nelze je zjistit.

8.3.2021 v 8:38 | Karma článku: 31.47 | Přečteno: 841 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč má Ivermektin zpoždění a proč nepoužíváme léky na „první dobrou“

Dnes už názvy Contergan či Kevadon něco říkají jen odborníkům a fandům historie farmaceutického průmyslu. A také těm několika málo z desítek tisíc postižených dětí, kterým se podařilo dosáhnout více než šedesáti let věku.

3.3.2021 v 10:37 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 990 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Martin Faltýn

Když někdo neřekne celou pravdu, uvádí v omyl nebo přímo lže?

ČT24 dnes snaživě informovala o nových celních pravidlech od července pro zásilky ze zemí mimo EU. To by bylo chvályhodné, kdyby nezamlčela dva poměrně podstatné detaily. Záměrně?

13.5.2021 v 16:08 | Karma článku: 24.25 | Přečteno: 718 | Diskuse

Petr Borovec

Umělí problém roku 2021.

Bonusový článek. O tom co víme dnes a jaký jsou předpoklady vývoje situace. O problému, který byl uměle a zbytečně vytvořený a bude stát spoustu cílů lidi a způsobí utrpení.

13.5.2021 v 10:35 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 900 | Diskuse

Karel Trčálek

Hnusná levice jde proti lidem

Levice je největším nepřítelem lidstva, protože levičáci se svojí nenávistí vůči penězům, to nejsou žádní lidé, to jsou prostě lidské zrůdy

12.5.2021 v 19:33 | Karma článku: 15.64 | Přečteno: 387 | Diskuse

Lenka Rutteová

Chyby, co vám zbytečně prodraží půjčky - aneb čemu se vždycky vyhnout

Půjčku dnes má kde kdo. A spousta lidí si nové zadlužení plánuje. Ale zatímco TV či mobil si pečlivě vybíráme dle spousty parametrů a potrpíme si na poměr ceny a výkonu, u půjček na to zapomínáme. Děláme však i další drahé chyby.

12.5.2021 v 9:26 | Karma článku: 4.47 | Přečteno: 171 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Levice proti lidem

(Skoro) všichni víme, že vlády i centrální banky pumpují pod tlakem peníze do ekonomiky. (Někteří) víme, že se do značné míry jedná o nekryté, tedy „vytištěné“ peníze.

12.5.2021 v 8:00 | Karma článku: 46.62 | Přečteno: 12876 | Diskuse
Počet článků 302 Celková karma 20.89 Průměrná čtenost 1405

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz