Euro? Nechme ho tak deset let spát
Celkově je otázka eura viděna příliš politicky a zvolání bývalého premiéra je politická deklarace. Zcela opačná, ale v důsledku podobná jako zvolání: „Euro nikdy“. Ve skutečnosti je společná měna otázka spíše pro podnikatele a finančníky, pro ekonomy. Tím vůbec nemám na mysli, že by na ni nemohl mít kdokoliv vlastní názor – pochopitelně je měna jistou částí definice státu a stát je vyjádřením vůle občanů. Tedy rozhodnutí o měně je věcí občanů státu. Nicméně o tom, zda je doba pro společnou měnu vhodná nebo není vhodná, je možné vést dva druhy diskuse. Emoční, která je samozřejmě legitimní, avšak nikoliv relevantní z hlediska pravdy či užitku. A odbornou, která je naopak hledáním pravdy a užitku, ale politicky je méně významná.
V emoční rovině v dané době vyhrává spíše to tvrzení „Euro nikdy“. Popravdě nemá smysl jít proti tomuto výsledku „hlava nehlava“, lepší si je pamatovat, kdo stojí v čele těch, kteří se snaží vytvořit dojem, že bez koruny není česká svrchovanost. Říkají totiž nesmysly. Jakou měnu daný stát používá, nemá ve skutečnosti jakýkoliv dopad na to, nakolik je svrchovaný. Tak zvaná „vlastní ekonomická politika“ (údajně nemožná bez vlastní měny) je mýtus – ve skutečnosti je obvykle nejlepší, když stát má jedinou ekonomickou politiku, a to přiměřené (pokud možno nízké) daně, minimum regulatorních opatření, výkonnou státní správu, vysokou míru vynutitelnosti smlouvy, kvalitní soudnictví… Každý z těchto cílů je mnohonásobně podstatnější než měna, jaká se v dané zemi používá. Protože měna je pouze a jenom prostředek směny. Potřeba nějaké geniální „ekonomické politiky“, která „lidu“ zajistí prosperitu a vysokou životní úroveň, je pověst vytvořená jenom a pouze k tomu, aby byly ospravedlněny přerozdělovací procesy. Stát dělá nejlepší ekonomickou politiku tehdy, pokud nechá své občany v nejvyšší možné míře na pokoji. A jestli mají občané v peněženkách euro nebo koruny, to je v podstatě vedlejší.
Jistou důležitost ale měna samozřejmě má. Země, které nemají svoji měnu směnitelnou za měny jiné, nutně žijí ekonomicky v něčem, co bychom nazvali „vyloučenou lokalitou“. Jestliže je kurz dán úředně, přibývá jedna zásadní regulace, která snižuje celkovou efektivitu ekonomiky. V takové situaci nejsme již hodně dlouho. Naštěstí. Koruna je plně směnitelná, podniky i jednotlivci mohou držet korunu stejně, jako mohou držet i cizí měny (což je nejlepší obrana proti kurzovému riziku), v tomto směru žijeme v prostředí široké (téměř neomezené) svobody. Je to svoboda tak rozsáhlá, že dokonce snižuje potřebu měny společné s největšími obchodními partnery. Protože svobodná směna snižuje i sama o sobě transakční náklady a rizika spojená s vlastní měnou. Přesto by z hlediska podnikatelských aktivit bylo euro dalším přínosem. To, co je nyní nízké (relativně), by přestalo existovat zcela.
Stejně není pro euro dobrá chvíle ani z ekonomického pohledu. Ve skutečnosti ho můžeme samozřejmě přijmout třeba zítra. Otázka je v udržitelnosti našeho vývoje. Mezi českým ekonomickým prostředím a těmi skutečně výkonnými zeměmi eurozóny je stále obrovský institucionální rozdíl, je zde obrovský rozdíl v efektivitě práce institucí, můžeme říci státu. Potíž s eurem není v tom, že ho nechce Josef Novák z Babovřesk nebo že by s ním neměly umět žít české podniky (ty by to zvládly hravě a měly by z toho naopak užitek ony i jejich zaměstnanci). Potíž s eurem je v nízké kvalitě českého státu a jeho nedobré efektivitě. Nejde ani zdaleka jen o samotnou vládu. Jde o celkovou institucionální kvalitu. A ta je nedostatečná.
Všechny země, pro které je euro problém, trpí podobnými příznaky, s jakými žije český stát. Málo efektivní státní správa, málo efektivní soudní systém, nízká vymahatelnost smlouvy, nejasné kompetence, konstitucionální nejasnosti… Dost možná má ten Josef Novák z Babovřesk podstatně více rozumu, než si mnozí myslí, protože on podvědomě cítí, že ten, kdo na euro nemá, není český podnikatel nebo česká ekonomika, ale české právní prostředí a český stát.
Pokud budou podnikány správné a dostatečně rychlé kroky k nápravě, tak možná za deset let budeme na euro skutečně připraveni. Pak konkurenceschopné nebudou jen průmyslové firmy a jiné podnikatelské subjekty, zaměstnanci a živnostníci (což jsou skupiny konkurenceschopné již nyní), ale také české institucionální prostředí.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x