Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Referendum? Jistě. Ale…

21. 12. 2017 8:02:09
Poněkud exotické uskupení SPD-TO předložilo (znovu) zákon o referendu. Podle svého programu chce strana „široké referendum (...) o zásadních otázkách týkajících se budoucnosti země.“ A v tom je ten háček.

Přímá demokracie projevená prostřednictvím referend je skvělá věc. Je to správná věc. Jenže referenda nemohou být omezena na „zásadní otázky“. Chtít, aby občané rozhodovali jednou za dvacet let o euru, vstoupení nebo vystoupení z EU nebo NATO a o podobných zcela klíčových věcech je stejné, jako očekávat bezchybné zdolání sjezdovky Streif (Hahnenkamm) od lyžaře, kterého pustíme na svah právě a jenom jednou za těch dvacet let.

Návrh ústavního zákona, se kterým přišlo SPD-TO, v podstatě není špatný. není ani nijak geniální. Lze tam třeba velmi zásadně diskutovat o mnohých detailech, které by měly být lépe popsány nebo které návrh naprosto neobsahuje.

Například pokud iniciativa podle Článku 3 návrhu předkládá ke schválení zákon (což tento text nevylučuje, ale ani neupravuje), chybí zde zcela definice požadavků a formální podoby návrhu. (Nejde o samotnou otázku, ta je jasná, totiž Přijetí: Ano/Ne. Jde však o náležitosti samotného legislativního předpisu, který je posuzován.) Přičemž bez toho, aby občané zastupovaní iniciativou mohli předložit zákon jako celek, ztrácí obecné referendum značnou část svého významu. Pokud bychom si za vzor chtěli brát Švýcarsko, pak v případě zákona prosazovaného referendem chybí možnost, aby Parlament ve stejné věci vypracoval a přijal svoji verzi a dal ji k posouzení.

Dále například je problematické, proč by navrhovatelem referenda měla být vláda (Článek 4, odst. 1, písm. a) – to je do jisté míry proti smyslu referenda. Vláda předkládá své návrhy zákonů Parlamentu standardní cestou a není důvod, proč by se měla přímo obracet na občany nad rámec svého mandátu. Jestliže existuje téma natolik zásadní pro společnost, pak se to přece projeví vznikem iniciativy a nikde není řečeno, že političtí vůdci i z vládních stran se této iniciativy nemohou zúčastnit.

Také otázky rovného přístupu do sdělovacích prostředků jsou problematicky řešené – pět hodin ve veřejnoprávních médiích pro obě strany nemá u celostátních otázek příliš velkou váhu a navíc sice máme definovanou „iniciativu“, ale nikoliv opačnou stranu, tedy ty „druhé“. Kdo se ujme oněch pěti hodin „proti“? Na to zákon vůbec nemyslí. Lze například zvážit státem financovanou publikaci, kde iniciativa i její opozice dostanou stejný prostor pro předložení názorů a distribuci této publikace občanům (což je model používaný a vyzkoušený).

Dalo by se pokračovat. Třeba zde není možnost korespondenčního hlasování, není zde možnost hlasování v zahraničí, není zde ani náznak pokusu o elektronické hlasování... A není zde otázka povinnosti občana hlasovat, která v případě celostátních referend je ke zvážení (zdůrazňuji zvážení, protože pokud je někdo lempl a nehodlá se podílet na správě vlastní země, není mu asi pomoci). To všechno jsou nicméně věci, které lze příslušnou diskusí zvládnout a případně řešit.

Základní chybou návrhu je ale něco jiného. Celostátní referendum je fajn, ale potřebujeme daleko více upravit referenda obecní a ustanovit referenda krajská a to tak, aby jejich výsledky byly závazné pro místní samosprávy a aby občané dostali především skutečnou možnost spravovat nejdříve svoji vlastní obec a svůj kraj. Aby nejdříve byla přijata rozhodnutí, která budou reálně ovlivňovat životy konkrétních lidí na konkrétních místech. I lyžař jezdí nejprve na modré sjezdovce, pak se vydá na červenou a případně černou trať.

Návrh SPD-TO je tedy především nedostatečný, protože z otázky přímé demokracie řeší relativně nevelký (jakkoliv důležitý) výsek problematiky. Téma přímé demokracie a referenda je však potřebné pojmout daleko plošněji a koncepčněji. Jestliže má existovat referendum o „nejdůležitějších otázkách“, pak musí především a nejprve (či alespoň současně) existovat funkční referendum (nikoliv současný patvar) o otázkách místních a regionálních.

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 21.12.2017 8:02 | karma článku: 12.34 | přečteno: 363x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Máselná krize skončila, za dveřmi jsou hypotéky

Vzpomínáte si ještě? Před pár měsíci byla kromě parlamentních voleb (ano, loni se odehrály i parlamentní volby) hlavním tématem veřejné diskuse také cena másla. Dokonce probíhaly i pěkně ostré nákupní bitvy.

24.1.2018 v 9:02 | Karma článku: 6.21 | Přečteno: 207 | Diskuse

Luboš Smrčka

Rakovina, umělá noha… Co bude příště?

Informační asymetrie je pojem mimo jiné ekonomický. Velmi primitivně řečeno znamená, že kdo má více informací, ten uzavře lepší obchod a získá větší podíl na benefitech. Ve společenském životě ale řádí tento jev stejně.

23.1.2018 v 8:01 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 518 | Diskuse

Luboš Smrčka

Pražská schizofrenie jako obecný ekonomický problém

Pamatuji doby, není to zase tak moc dávno, v podstatě ani ne deset let, kdy při každé změně pozemku na stavební parcelu začal v Praze (i jinde) křik: Jdou na ruku developerům! Hanba! Byly to krásné doby.

15.12.2017 v 7:47 | Karma článku: 13.63 | Přečteno: 432 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Markéta Demlová

Milí Češi, váš prezident vás nemá rád

Smutno, velmi smutno mi bylo při sledování včerejší prezidentské debaty na TV Prima. Při pohledu na rozvaleného prezidenta, který si se zjevnou rozkoší užíval výbuchy rozvášněného publika a s jízlivou škodolibostí sázel jeden faul

24.1.2018 v 12:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zdenek Horner

Pan Drahoš nezklamal

Na rozdíl od poplašených pesimistů se nedomnívám, že měl pan Drahoš být na Primě cyničtější, arogantnější a sarkastičtější než pan Zeman. Právě naopak. Pan Drahoš klidně mohl být naivnější a bezbrannější.

24.1.2018 v 12:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Václav Smrk

Kvůli Zemanovi nám hrozí záplava migrantů z Číny

Zemanovo podlézání čínskému komunistickému vedení připravuje půdu k zaplavení České republiky migranty z Čínské lidové republiky. V Česku mají vzniknout centra pro nezaměstnané z Číny.

24.1.2018 v 11:38 | Karma článku: 7.61 | Přečteno: 126 |

Jaromír Dvořák

Koho pošlu na Pražský hrad?

Tak už to tu máme zase. Volba, tentokrát presidentská, menšího nebo většího zla. Doufal jsem, že toto dilema je minulostí. Marně. Leč nejsem si jist, zda nejde o evropský standard. Stačí se rozhlédnout po Evropské unii.

24.1.2018 v 11:24 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 231 | Diskuse

Lenka Volfová

Tak přátelé, …

Mnoho z nás volalo po přímém střetnutí dvou kandidátů na hlavu státu, ano, dočkali jsme se. Jen málokdo ale čekal něco jako nepovedený kohoutí zápas.

24.1.2018 v 11:23 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 299 | Diskuse
Počet článků 208 Celková karma 12.91 Průměrná čtenost 1430
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.