Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kryptorubl, petro… Zůstalo jen ticho

20. 03. 2018 7:40:25
Před nedlouhou dobou se objevily dvě zajímavé zprávy. Rusko potvrdilo, že se zabývá konstrukcí vlastní kryptoměny. A venezuelský diktátor Maduro vyjevil světu svůj plán na vytvoření kryptoměny petro.

Po nedlouhé době je o obou projektech velmi tiché ticho.

Přitom vize kryptorublu byla na určitých serverech chvíli častějším hostem než předchozí móda rublu krytého zlatem. Což je už co říci, protože „zlatý rubl“ byl evergreenem veřejných diskusí a jeho popularita se dotýkala špiček věží chrámu Vasila Blaženého.

Nicméně petro či kryptorubl jsou stejné nesmysly, jako rubl krytý zlatem. I když ze zcela jiných důvodů. Principiálně platí, že kryptoměna může být jen těžko „emitována“ státní mocí. Jednou z nejpodstatnějších vlastností kryptoměny (vedle vcelku banálního a zcela základního předpokladu, že jde o měnu virtuální) je totiž nepřítomnost centrální autority a ti, kdo měnu akceptují, musí této nepřítomnosti centrální moci důvěřovat a zároveň důvěřovat blockchainu (tedy systémové evidenci plateb), která ale nutně musí být nezávislá na kterémkoliv z účastníků. Jinak to celé ztrácí smysl. Z tohoto pohledu je představa kryptoměny organizované z Kremlu či z Caracasu zcela absurdní.

Dejme tomu, že ostatní parametry krypoměny by dané státy byly schopné naplnit, ostatně by to nebyl zase tak veliký a zásadní problém. Neprolomitelnost a šifrování, globální charakter, anonymita, nemožnost odmítnout platbu, to všechno si lze představit. Jak by ale fungoval blockchain?

Skutečně by někdo využíval kryptoměnu s centrální autoritou? A to již vůbec není řeč o zcela podivuhodné představě venezuelského vládce o tom, že jeho petro bude „kryté ropou“ (co petro, to barel). V tomto případě lze dokonce zcela vážně pochybovat o tom, zda někdo z vládnoucí junty ve Venezuele chápe princip kryptoměn. Včetně toho, že jejich původní cíl není sloužit ani tak jako měny v pravém smyslu slova nebo jako investiční nástroje, ale jako prostředek pro anonymní, okamžité a nesledovatelné přemístění prostředků z místa na místo a jedno, zda o ulici vedle nebo do protějšího koutu světa. Kryptoměny se vyhýbají celému bankovnímu systému, v jistém smyslu ho nahrazují a zcela eliminují jeho kontrolní mechanismy. Jestli je každá jednotlivá „mince“ krytá ropou, ovčí kůží nebo čímkoliv „reálným“ je zcela vedlejší a dokonce principiálně je to spíše na škodu. Základem akceptování kryptoměny je totiž důvěra v mechanismy, algoritmy a celý zcela nezávislý a neovlivnitelný systém existence kryptoměny. Jestli někde stojí nebo nestojí barel ropy připravený k výměně za „petro“, to nikoho nezajímá.

Přitom jak Rusko, tak i Venezuela neskrývají, že úvahy o kryptoměnách jsou vedené potřebou vyhnout se sankcím, které zasahují jejich ekonomiku. Tedy v této rovině jsou úvahy o kryptoměně v rámci logiky naprosto správné. Jak ovšem snít o vlastních digitálních penězích a zároveň jejich podrobení centrální autoritě, to zůstává naprostou záhadou.

Ve skutečnosti ale Rusko a Venezuela nechystají nic jiného (pokud vůbec něco chystají a nejde jen o mlhu), než specifickou elektronickou emisi vlastní měny, která by v případě Ruska byla se samotným rublem asi velmi úzce spjata, v případě Venezuely by její směnná hodnota kopírovala ceny ropy mínus transakční a další náklady. Což není divu, protože venezuelská měna bolívar je po provedení měnové reformy v Zimbabwe zřejmě to naprosto nejhorší, co na světě existuje. Nic, co by mělo mít nějakou alespoň rámcově stabilní hodnotu, není možné s bolívarem svázat. Oběma zemím by specifická emise měny umožnila zřejmě obcházet některá restriktivní ustanovení a obchodní sankce, avšak pouze v omezené míře. Přičemž poněkud nejasný a hodně „jihoamerický“ plán venezuelské junty svými parametry spíše připomíná naprosto zoufalou snahu emitovat vládní bondy „podložené budoucí produkcí ropy“, tedy zároveň by šlo i o opční komoditní produkt.

Každopádně informace o kryptoměnách z Kremlu či z Caracasu mají tu základní chybu, že nejsou o kryptoměnách, jenom používají módní slovo jako chabé maskování toho, že si obě vlády chtějí zřejmě půjčit.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Luboš Smrčka | úterý 20.3.2018 7:40 | karma článku: 13.91 | přečteno: 315x


Další články blogera

Luboš Smrčka

Stále stejná klimatická chyba

Einsteinova definice šílenství říká, že to je stav, kdy jedinec opakuje stále stejné jednání, ale očekává odlišný výsledek. Přesně takto se chováme ve vztahu ke klimatickým změnám.

10.4.2018 v 8:54 | Karma článku: 20.82 | Přečteno: 468 | Diskuse

Luboš Smrčka

Aby nevznikla mýlka… Euro za nic nemůže

Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus přispěl svým komentářem na iDnes před několika dny do diskuse probíhající delší dobu, totiž jak euro zavinilo nebo nezavinilo deindustrializaci Itálie, Španělska či Řecka...

22.3.2018 v 7:59 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 464 | Diskuse

Luboš Smrčka

Potřebujeme „velké oddlužení“?

Jistě, potřebujeme. Přes všechny kontroverze, které to znamená, přes riziko morálního hazardu. Ta čísla jsou notoricky známá. Skoro devět set tisíc obyvatel země je v exekuci. Většina z nich ne jednou, ale třeba čtyřikrát.

12.3.2018 v 7:24 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 667 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Důchodová reforma jako podvod století

Důchodová reforma bývala kdysi velkým tématem. Pak načas nějak vysublimovalo. A náhle se opět vrací. Mluví o něm vláda. A nedávno o něm mluvil i guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

20.4.2018 v 8:00 | Karma článku: 42.87 | Přečteno: 5133 | Diskuse

Iva Hlavinková

Realitní makléř – co by mělo být součástí jeho služby?

Od klientů často slýchám stížnosti na realitky. Navíc málokdo ví, co vlastně po realitním makléři může chtít a co je, nebo by aspoň „za ty prachy“ mělo být v jeho službách.

18.4.2018 v 9:32 | Karma článku: 8.07 | Přečteno: 265 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Zadluženost a exekuce – společenská epidemie Česka

Epidemie postupuje a zadluženost rodin již zachvátila čtvrtinu české populace. A vláda s tím nic nedělá IDKP – Institut pro křesťansko-demokratickou politiku zorganizoval besedu na téma Český život na dluh,

17.4.2018 v 18:17 | Karma článku: 17.52 | Přečteno: 787 | Diskuse

Lucie Teisler

Když máte úspěšnou kariéru, příjemný život a přesto vás to nenaplňuje

Kdo by nechtěl být šťastný? Štěstí je dnes logickým cílem našich životů. Americká spisovatelka a novinářka Emily Esfahani Smithová, která se štěstím zabývá dlouhodobě, ovšem tvrdí, že štěstí je špatný životní cíl.

15.4.2018 v 18:40 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 524 | Diskuse

Krystof Bartos

Budoucnost bude patřit Indii a podobným zemím

Že mají tzv. emerging markets (rozvíjející se trhy) rozsáhlý význam pro světovou ekonomiku v příštích dekádách, to vám řekne skoro každý.

13.4.2018 v 13:06 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 415 | Diskuse
Počet článků 214 Celková karma 18.09 Průměrná čtenost 1409
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.