Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kryptorubl, petro… Zůstalo jen ticho

20. 03. 2018 7:40:25
Před nedlouhou dobou se objevily dvě zajímavé zprávy. Rusko potvrdilo, že se zabývá konstrukcí vlastní kryptoměny. A venezuelský diktátor Maduro vyjevil světu svůj plán na vytvoření kryptoměny petro.

Po nedlouhé době je o obou projektech velmi tiché ticho.

Přitom vize kryptorublu byla na určitých serverech chvíli častějším hostem než předchozí móda rublu krytého zlatem. Což je už co říci, protože „zlatý rubl“ byl evergreenem veřejných diskusí a jeho popularita se dotýkala špiček věží chrámu Vasila Blaženého.

Nicméně petro či kryptorubl jsou stejné nesmysly, jako rubl krytý zlatem. I když ze zcela jiných důvodů. Principiálně platí, že kryptoměna může být jen těžko „emitována“ státní mocí. Jednou z nejpodstatnějších vlastností kryptoměny (vedle vcelku banálního a zcela základního předpokladu, že jde o měnu virtuální) je totiž nepřítomnost centrální autority a ti, kdo měnu akceptují, musí této nepřítomnosti centrální moci důvěřovat a zároveň důvěřovat blockchainu (tedy systémové evidenci plateb), která ale nutně musí být nezávislá na kterémkoliv z účastníků. Jinak to celé ztrácí smysl. Z tohoto pohledu je představa kryptoměny organizované z Kremlu či z Caracasu zcela absurdní.

Dejme tomu, že ostatní parametry krypoměny by dané státy byly schopné naplnit, ostatně by to nebyl zase tak veliký a zásadní problém. Neprolomitelnost a šifrování, globální charakter, anonymita, nemožnost odmítnout platbu, to všechno si lze představit. Jak by ale fungoval blockchain?

Skutečně by někdo využíval kryptoměnu s centrální autoritou? A to již vůbec není řeč o zcela podivuhodné představě venezuelského vládce o tom, že jeho petro bude „kryté ropou“ (co petro, to barel). V tomto případě lze dokonce zcela vážně pochybovat o tom, zda někdo z vládnoucí junty ve Venezuele chápe princip kryptoměn. Včetně toho, že jejich původní cíl není sloužit ani tak jako měny v pravém smyslu slova nebo jako investiční nástroje, ale jako prostředek pro anonymní, okamžité a nesledovatelné přemístění prostředků z místa na místo a jedno, zda o ulici vedle nebo do protějšího koutu světa. Kryptoměny se vyhýbají celému bankovnímu systému, v jistém smyslu ho nahrazují a zcela eliminují jeho kontrolní mechanismy. Jestli je každá jednotlivá „mince“ krytá ropou, ovčí kůží nebo čímkoliv „reálným“ je zcela vedlejší a dokonce principiálně je to spíše na škodu. Základem akceptování kryptoměny je totiž důvěra v mechanismy, algoritmy a celý zcela nezávislý a neovlivnitelný systém existence kryptoměny. Jestli někde stojí nebo nestojí barel ropy připravený k výměně za „petro“, to nikoho nezajímá.

Přitom jak Rusko, tak i Venezuela neskrývají, že úvahy o kryptoměnách jsou vedené potřebou vyhnout se sankcím, které zasahují jejich ekonomiku. Tedy v této rovině jsou úvahy o kryptoměně v rámci logiky naprosto správné. Jak ovšem snít o vlastních digitálních penězích a zároveň jejich podrobení centrální autoritě, to zůstává naprostou záhadou.

Ve skutečnosti ale Rusko a Venezuela nechystají nic jiného (pokud vůbec něco chystají a nejde jen o mlhu), než specifickou elektronickou emisi vlastní měny, která by v případě Ruska byla se samotným rublem asi velmi úzce spjata, v případě Venezuely by její směnná hodnota kopírovala ceny ropy mínus transakční a další náklady. Což není divu, protože venezuelská měna bolívar je po provedení měnové reformy v Zimbabwe zřejmě to naprosto nejhorší, co na světě existuje. Nic, co by mělo mít nějakou alespoň rámcově stabilní hodnotu, není možné s bolívarem svázat. Oběma zemím by specifická emise měny umožnila zřejmě obcházet některá restriktivní ustanovení a obchodní sankce, avšak pouze v omezené míře. Přičemž poněkud nejasný a hodně „jihoamerický“ plán venezuelské junty svými parametry spíše připomíná naprosto zoufalou snahu emitovat vládní bondy „podložené budoucí produkcí ropy“, tedy zároveň by šlo i o opční komoditní produkt.

Každopádně informace o kryptoměnách z Kremlu či z Caracasu mají tu základní chybu, že nejsou o kryptoměnách, jenom používají módní slovo jako chabé maskování toho, že si obě vlády chtějí zřejmě půjčit.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 20.3.2018 7:40 | karma článku: 15.07 | přečteno: 362x


Další články blogera

Luboš Smrčka

Už rubeme to slavné lithium nebo ne?

Mnozí sní o tom, jak by bylo krásné mít naleziště něčeho nekonečně cenného a moci žít z práce těžařů či horníků. Je to jako si představovat výhru ve Sportce. Před rokem jsme začali snít o tom, že nás bude živit lithium.

13.9.2018 v 8:19 | Karma článku: 28.11 | Přečteno: 795 | Diskuse

Luboš Smrčka

Řidič nám veze uprchlickou krizi z druhé strany

Venezuela měla donedávna asi 31,6 milionu obyvatel. Nyní je to kolem 29 milionů. Možná ještě méně. Počet uprchlíků ze státu, který disponuje největšími zmapovanými zásobami ropy na světě, totiž jen odhadujeme.

12.9.2018 v 8:31 | Karma článku: 21.93 | Přečteno: 696 | Diskuse

Luboš Smrčka

Nezaměstnanecká selanka v temném stínu Lehman Brothers

Řada ekonomů tvrdí, že nezaměstnanost už nemá kam klesat. Naprosto s kolegy souhlasím. Jsme na 3,1 procenta, což je úroveň, kterou v podstatě již nelze stlačit dolů.

11.9.2018 v 7:45 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 539 | Diskuse

Luboš Smrčka

Až nás katastrofa zastihne v nedbalkách

Naše Země se mění. Země s velkým Z, tedy planeta. To není nic překvapivého. Vždyť se mění v podstatě neustále. Ale charakter té současné změny s pravděpodobností rovnající se jistotě zasáhne citelně střední Evropu.

6.9.2018 v 7:25 | Karma článku: 21.82 | Přečteno: 576 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Jan Bartoň

Migrace: Německý průmysl potřebuje lidi

Podle německých průmyslníků potřebuje Německo čtyři sta tisíc nových pracovních sil ročně navíc, aby byly zajištěny jeho výkony. V prohlášení odsoudili xenofobii.

21.9.2018 v 13:15 | Karma článku: 35.48 | Přečteno: 1299 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Škola základ stádnosti

Vždycky jsem měla osypky ze začátku školního roku. Poslední týden prázdnin stál za starou bačkoru. Jako dítě jsem si myslela, že až budu věku vyššího než školou povinného, „syndromu posledního prázdninového týdne“ se zbavím.

21.9.2018 v 8:08 | Karma článku: 39.40 | Přečteno: 2607 | Diskuse

Ondřej Stejskal

6 nejdůležitějších finančních kroků, které můžete podniknout když je vám 20 let

Když je vám dvacet, je to ideální čas k položení základů vaší finanční budoucnosti. Rozhodnutí, která uděláte nyní ovlivní, v jaké situaci se budete nacházet ve svých 30 a dále.

19.9.2018 v 16:50 | Karma článku: 8.18 | Přečteno: 293 | Diskuse

Jakub Janata

Evropský a americký protekcionismus.

Zle je, když Trump uvalí dovozní cla na zahraniční zboží. A zle je, když se to má týkat Evropy. Zarytí fandové volného obchodu křičí, brečí a ječí. Bojují za svět bez cel. Proč ale aplikujeme opačný postoj, jedná-li se o EU?

18.9.2018 v 10:48 | Karma článku: 13.64 | Přečteno: 318 | Diskuse

Marie Svátková

Jak se mne pokoušelo okrást Kellnerovo 02

Jsem rozvedená matka. Nijak se za to, že jsem samoživitelka, nestydím. Vždy jsem si uměla poradit jak s financemi, tak starostí o dceru a nikdy mi to nevadilo, ba spíše naopak.

17.9.2018 v 22:05 | Karma článku: 30.60 | Přečteno: 1892 | Diskuse
Počet článků 228 Celková karma 23.61 Průměrná čtenost 1428
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz