Sobota 15. května 2021, svátek má Žofie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. května 2021 Žofie

Aby nevznikla mýlka… Euro za nic nemůže

22. 03. 2018 7:59:33
Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus přispěl svým komentářem na iDnes před několika dny do diskuse probíhající delší dobu, totiž jak euro zavinilo nebo nezavinilo deindustrializaci Itálie, Španělska či Řecka...

V té diskusi jde o zajímavou věc, která směřuje až na dřeň některých ekonomických úvah. Jestliže totiž euro jako společná měna „rozvlnilo“ poměry v celé eurozóně a zprostředkovaně i mimo eurozónu a pokud dokázalo „přesunout“ průmysl z jihu „jinam“, kde se vliv společné měny zastaví? Nebude pokračovat v koncentraci prospěchu do těch zemí, které jsou produktivnější, a distribuovat neúspěch k méně produktivním?

Text Lukáše Kovandy je v této věci zajímavý (ZDE). V podstatě říká, že deindustrializace „jižního křídla“ byla daná tím, že investoři pod vlivem toho, že dané země nejprve měly přejít a pak reálně přešly na euro, půjčovali těmto státům ochotněji a levněji, než odpovídalo jejich faktické kondici. To pak zmíněným zemím umožnilo zvyšovat platy ve státní sféře, případně nafukovat různé bubliny a vytvořit nerovnováhu mezi příjmy a růstem produktivity, tím se pod mzdovým tlakem ztratila konkurenční schopnost a došlo k odlivu průmyslu.

Principiálně je možné souhlasit. Ale s několika doplňky. S dosti zásadními doplňky.

Za prvé za to nemůže euro jako takové. Předpoklad investorů je jejich předpoklad. Že se odehraje na základě nějakého očekávání, to je normální. Pokud tito investoři očekávali, že tradičně nepříliš dobře vedené země jako Itálie nebo Řecko budou s eurem vedené podstatně lépe, pak se prostě mýlili a jejich lehkovážné půjčování „jihu“ bylo absurdní nikoliv kvůli euru, ale z principu věci.

Za druhé realitní bublina ve Španělsku měla vícero příčin a euro jako takové bylo spíše převodovou pákou, která umožnila její internacionalizaci (díky vynulování kurzových rizik). Euro ji nevyvolalo, euro ji pouze díky snížení transakčních nákladů pomohlo k většímu rozmachu.

Za třetí a to je nejpodstatnější. Deindustrializace Itálie i Španělska a konec konců i Řecka (jakkoliv tam hovořit o průmyslu je nadnesené i historicky), nezačala s eurem a dokonce ani s jeho obdobím příprav. Započala daleko dříve, především v sedmdesátých a pak zvláště v osmdesátých letech, kdy obě země trpěly (i v obdobích růstu) byrokracií, korupcí, špatnou správou věcí veřejných a dalšími neduhy. O Řecku to platí stejně. Euro ale v ruku v ruce se společným trhem udělalo jednu věc – málo výkonné ekonomiky postavilo do přímé a smrtící konfrontace s ekonomikami efektivnějšími a vnitřně výkonnějšími. A skutečně, jak Lukáš Kovanda alespoň částečně podotýká, přidala se k tomu nová konkurence ze strany středoevropských a pobaltských ekonomik začleněných do Evropské unie. Ukázalo se, že Španělsko či Itálie, jakkoliv jde o státy vyspělé, nedokázaly čelit tlakům České republiky, Slovenska, Pobaltí, ale také Slovinska a po jistém váhání i Polska. Ale znovu – nemohlo za to ve skutečnosti euro, ty země si za to mohly samy. Prazáklad jejich problémů je podstatně hlubší než společná měna.

Jakkoliv zde u nás nadáváme na mizernou správu věcí veřejných, plýtvání, korupci a cynické nadnárodní korporace optimalizující daně, ve skutečnosti se i při všech výtkách ukázalo, že tato země je v řadě srovnání i po čtyřiceti letech socialistického hospodaření schopná velkých výkonů. Kdo chce příklad, nechť se podívá na Seat a mladoboleslavskou Škodu. Kdo chce další, ať si porovná úroveň dluhu vůči HDP v České republice, na Slovensku a proti tomu si postaví Španělsko, Itálii nebo Řecko.

Problém „jižního křídla“ není ve skutečnosti euro, problémem těchto zemí je jejich nízká produktivita práce předběhnutá o dost dopředu životní úrovní. Na tom nemá společná měna vinu, tento rozpor vznikal dlouhé roky předtím, než se euro zjevilo. Ani jedna z těchto zemí neměla euro přijímat. Kdyby nebyly jejich vlády a konec konců i občané zaslepeni jakousi „národní hrdostí“, pak by při vyhodnocení svých možností musely konstatovat, že již samotný společný trh je pro ně velké sousto. A že společná měna na dřeň věcí odhalí, že efektivita ekonomik těchto zemí a efektivita správy věcí veřejných v oněch státech takovou konfrontaci ve zdraví neustojí.

Já přesně rozumím italským a španělským či řeckým kolegům zabývajícím se ekonomií, že v euru vidí komplikaci, že v něm vidí brzdu restrukturalizace jejich ekonomik. Jenže skutečnou komplikací pro tyto státy je společný trh, který sám o sobě dosti drsně demaskuje mýty o vlastní kvalitě. Ztráta možnosti pracovat s kurzem vlastní měny pak politikům bere tu pohodlnější cestu alespoň k udržení statutu quo. Protože takový politik se ještě nenarodil, který by přišel před voliče a řekl jim: „Vážení spoluobčané! Naším problémem je, že se máte příliš dobře na to, jak efektivně tato země funguje.“ Oč jednodušší je jít a hlásat: „Vážení spoluobčané! Když se zbavíme eura, budeme se mít skvěle.“

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 22.3.2018 7:59 | karma článku: 21.15 | přečteno: 596x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 314 | Diskuse

Luboš Smrčka

SuperLiga? SuperPrůšvih! Aneb očima ekonoma

Světové fotbalové prostředí přestalo na pár dnů řešit, kdo v Čechách nahradí Peltu, a skočilo po revoluční myšlence dvanácti velkoklubů a jejich SuperLize. Nebudu posté popisovat podstatu. Jiní to udělali lépe.

21.4.2021 v 12:56 | Karma článku: 15.75 | Přečteno: 331 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč je politická korektnost zhouba

Politická korektnost je jeden z nesmírných omylů naší doby. A také jeden z velkých ekonomických problémů. Politická korektnost v podstatě (mimo jiné) znamená, že některé informace jsou tabu, nelze je zjistit.

8.3.2021 v 8:38 | Karma článku: 31.47 | Přečteno: 842 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč má Ivermektin zpoždění a proč nepoužíváme léky na „první dobrou“

Dnes už názvy Contergan či Kevadon něco říkají jen odborníkům a fandům historie farmaceutického průmyslu. A také těm několika málo z desítek tisíc postižených dětí, kterým se podařilo dosáhnout více než šedesáti let věku.

3.3.2021 v 10:37 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 991 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Martin Pýcha

Ekologizací k vysokým cenám potravin a potravinové nesoběstačnosti

Téměř čtvrtina zemědělské půdy ČR má být do sedmi let v režimu ekologického zemědělství, to plánuje Ministerstvo zemědělství. Snaha prosazovat biopotraviny za každou cenu, ale zvýší ceny potravin a zhorší potravinovou soběstačnost

14.5.2021 v 15:08 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaromír Tichý

OBCHOĎÁK TVRDEJ CHLEBA MÁ - DÍL PRVNÍ: S KÝM BUDU JEDNAT?

Pracujete jako obchodní zástupce zaměřený na firemní klientelu a vaši šéfové vám neporadili kam a na koho se zaměřit? Koho oslovit? Trestuhodné! Kolegové vám nemají zájem radit? Pochopitelné! Co si počít?

14.5.2021 v 13:55 | Karma článku: 3.23 | Přečteno: 126 | Diskuse

Petr Kalina

Biometan – nástroj k dosažení emisních úspor či inovativní investice roku?

V letošním roce se sešlo hned několik faktorů, které oživily zájem o biometan, a to na všech možných úrovních. Ale pojďme raději pěkně popořádku...

14.5.2021 v 7:58 | Karma článku: 4.72 | Přečteno: 148 | Diskuse

Martin Faltýn

Když někdo neřekne celou pravdu, uvádí v omyl nebo přímo lže?

ČT24 dnes snaživě informovala o nových celních pravidlech od července pro zásilky ze zemí mimo EU. To by bylo chvályhodné, kdyby nezamlčela dva poměrně podstatné detaily. Záměrně?

13.5.2021 v 16:08 | Karma článku: 28.76 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Petr Borovec

Umělí problém roku 2021.

Bonusový článek. O tom co víme dnes a jaký jsou předpoklady vývoje situace. O problému, který byl uměle a zbytečně vytvořený a bude stát spoustu cílů lidi a způsobí utrpení.

13.5.2021 v 10:35 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 1026 | Diskuse
Počet článků 302 Celková karma 20.89 Průměrná čtenost 1405

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz