Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stále stejná klimatická chyba

10. 04. 2018 8:54:39
Einsteinova definice šílenství říká, že to je stav, kdy jedinec opakuje stále stejné jednání, ale očekává odlišný výsledek. Přesně takto se chováme ve vztahu ke klimatickým změnám.

Klimatické změny probíhají. Na tom se shoduje 99,9 procenta vědeckých kapacit. A člověk nemusí být ani vědecká kapacita – že to „je s tím počasím nějaké čím dál tím více divné“ se shoduje dokonce 100 procent hospodských štamgastů. I když jejich definice zní obvykle o poznání šťavnatěji.

Jistý rozpor nastává ve chvíli, kdy se bavíme o tom, nakolik za změnu může člověk. Tady už vědci nejsou tak jednoznační, i když si řekněme, že většina přičítá vlivu lidské činnosti značnou váhu. Ostatně ani pivaři už v tomto směru nejsou jeden národ. A pokud bychom se měli rozhodnout v otázce, zda za změny klimatu může především člověk, nebo zda se na nich jenom nějak podílí, ale probíhaly by stejně, zda tedy naše existence a hlavně exhalace jsou tím hlavním hybatelem změn, tam už budou vědci i štamgasti velmi rozpolcení.

Přesto činí politické elity (zvané poněkud nešťastně „vůdcové světa“) řadu kroků, které jsou založeny na představě, že klimatické změny lze zastavit či dokonce zvrátit tím, že se budeme chovat jinak. Tyto kroky jsou založeny na nekonečné víře ve vliv lidstva jako živočišného druhu a na poměřování přírody lidstvím. Je jasné, kam takové myšlení nutně musí dospět. Finální podobou logického řetězu nejspíš bude, že nejlepší službu by lidstvo přírodě udělalo, pokud bychom spáchali kolektivní sebevraždu. Planetě by bez nás bylo nesporně lépe.

Jedním z méně nápadných kroků, které byly učiněny v rámci "boje s klimatickými změnami", je téměř by se dalo říci boční a hlavně málo známý efekt tak zvané Pařížské klimatické dohody. Bankovním institucím říká, že by se měly stáhnout z financování těžby fosilních paliv a směřovat svoje prostředky do oblastí „ekologicky korektních“. Výsledkem má být „přirozené“ zvyšování cen fosilních paliv a jejich nižší konkurenceschopnost v porovnání s „čistými“ energiemi.

Je to zvláště záludný způsob ovlivňování přirozeného průběhu věcí. Tváří se velmi ekonomicky a ekologicky, ale ve skutečnosti jde o pravý opak. A popravdě není divu, že se míjí účinkem – úvěrové angažmá bank v oblasti těžby naopak roste. Což je logické, když v posledních letech neustále dochází k významnému technologickému pokroku například v těžbě ropy, kterou dokážeme dostat z míst, která byla ještě nedávno zcela nemyslitelná. Ostatně díky tomu nestojí barel 200 dolarů, ale sotva 70 dolarů.

Boj se změnami klimatu se stal moderním náboženstvím. Nicméně jeho největším omylem ve skutečnosti není stanovování cílů ve snižování emisí a tlak na banky, aby neúvěrovaly těžaře. To sice všechno hází ekonomice klacky pod nohy, ale ona si s tím povětšinou vcelku úspěšně poradí. Největším problémem celé této maškarády je, že je pouhou zástěrkou něčeho, co neřešíme skoro vůbec.

Zatímco se „vůdcové světa“ dohadují o desetinách procenta exhalací, stranou zůstává otázka, jak bude náš svět vypadat za dvacet nebo 40 let. Třeba: Co budeme pěstovat v Polabí? Dnes dokážeme modelovat vcelku se slušnou pravděpodobností alespoň některé zásadní parametry budoucích podmínek, ale nijak to reálně nevyužíváme. Místo toho se honíme za chimérou, jak měnit uspořádání naší planety.

Měli bychom se zabývat tím, co jsme schopni nějak ovlivnit. Například se značnou mírou pravděpodobnosti víme, že se podstatně promění srážkové poměry. Srážky budou méně „průběžné“ a daleko více „nárazové“. To znamená řadu důsledků – třeba další tlak na erozi půdy (což je ostatně problém sám o sobě), na řešení udržení vody v krajině a tak dále, a tak dále. Jsou to desítky témat, která jsou skutečně klíčová, pro náš způsob života v budoucnosti, pro naše potomky, pro naši příští prosperitu.

A tato témata zůstávají stranou, protože prohrávají podivný boj s něčím tak nejasným a nejistým, jako je vliv člověka na klima. Měli bychom místo vynakládání energie a peněz na boj proti klimatické změně raději stále usilovněji přemýšlet a konat v oblasti poněkud praktičtější – totiž v boji s důsledky klimatické změny.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Luboš Smrčka | úterý 10.4.2018 8:54 | karma článku: 20.82 | přečteno: 468x


Další články blogera

Luboš Smrčka

Aby nevznikla mýlka… Euro za nic nemůže

Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus přispěl svým komentářem na iDnes před několika dny do diskuse probíhající delší dobu, totiž jak euro zavinilo nebo nezavinilo deindustrializaci Itálie, Španělska či Řecka...

22.3.2018 v 7:59 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 464 | Diskuse

Luboš Smrčka

Kryptorubl, petro… Zůstalo jen ticho

Před nedlouhou dobou se objevily dvě zajímavé zprávy. Rusko potvrdilo, že se zabývá konstrukcí vlastní kryptoměny. A venezuelský diktátor Maduro vyjevil světu svůj plán na vytvoření kryptoměny petro.

20.3.2018 v 7:40 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 315 | Diskuse

Luboš Smrčka

Potřebujeme „velké oddlužení“?

Jistě, potřebujeme. Přes všechny kontroverze, které to znamená, přes riziko morálního hazardu. Ta čísla jsou notoricky známá. Skoro devět set tisíc obyvatel země je v exekuci. Většina z nich ne jednou, ale třeba čtyřikrát.

12.3.2018 v 7:24 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 667 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Není letecký převoz ostatků kardinála Berana prvotřídní rozežranost?

Tak malá rakev a tak velké letadlo? Zatímco si duše kardinála Berana hoví v nebi, my si tady zamořujeme vzduch spalinami leteckých motorů kvůli několika kostem. Diví se někdo, že jde tento svět do kytek?

20.4.2018 v 18:54 | Karma článku: 6.66 | Přečteno: 199 | Diskuse

Emrich Sonnek

Otevřený dopis poskytovateli mobilní aplikace Steps

Nepříliš vážený poskytovateli zdánlivě užitečné aplikace, je od tebe sice hezké, že mi bezplatně nabízíš krokoměr v mém mobilním telefonu, ale od chvíle, kdy jsem jej začal zkoušet, už vím, že tvé počínání není tak úplně nezištné.

20.4.2018 v 15:45 | Karma článku: 11.05 | Přečteno: 249 | Diskuse

Zdeňka Ortová

No nazdar, děti neumí zacházet s knihami a pletou si je s tablety

Skutečnost, že knihy nemají dotykový displej a nedá se z nich připojit k internetu, je v dětských očích jejich velký hendikep.

20.4.2018 v 14:07 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 453 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Pozor, ňoumové a překážeči, pizza jede…!!!

... a jede opravdu fofrem. Člověk se neubrání myšlenkám, jestli je tomu tak z důvodu, aby pizza na palubě malého prdítka nevystydla, nebo...

20.4.2018 v 13:52 | Karma článku: 15.04 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Diktát z češtiny

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

20.4.2018 v 13:48 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 175 | Diskuse
Počet článků 214 Celková karma 18.09 Průměrná čtenost 1409
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.