Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stále stejná klimatická chyba

10. 04. 2018 8:54:39
Einsteinova definice šílenství říká, že to je stav, kdy jedinec opakuje stále stejné jednání, ale očekává odlišný výsledek. Přesně takto se chováme ve vztahu ke klimatickým změnám.

Klimatické změny probíhají. Na tom se shoduje 99,9 procenta vědeckých kapacit. A člověk nemusí být ani vědecká kapacita – že to „je s tím počasím nějaké čím dál tím více divné“ se shoduje dokonce 100 procent hospodských štamgastů. I když jejich definice zní obvykle o poznání šťavnatěji.

Jistý rozpor nastává ve chvíli, kdy se bavíme o tom, nakolik za změnu může člověk. Tady už vědci nejsou tak jednoznační, i když si řekněme, že většina přičítá vlivu lidské činnosti značnou váhu. Ostatně ani pivaři už v tomto směru nejsou jeden národ. A pokud bychom se měli rozhodnout v otázce, zda za změny klimatu může především člověk, nebo zda se na nich jenom nějak podílí, ale probíhaly by stejně, zda tedy naše existence a hlavně exhalace jsou tím hlavním hybatelem změn, tam už budou vědci i štamgasti velmi rozpolcení.

Přesto činí politické elity (zvané poněkud nešťastně „vůdcové světa“) řadu kroků, které jsou založeny na představě, že klimatické změny lze zastavit či dokonce zvrátit tím, že se budeme chovat jinak. Tyto kroky jsou založeny na nekonečné víře ve vliv lidstva jako živočišného druhu a na poměřování přírody lidstvím. Je jasné, kam takové myšlení nutně musí dospět. Finální podobou logického řetězu nejspíš bude, že nejlepší službu by lidstvo přírodě udělalo, pokud bychom spáchali kolektivní sebevraždu. Planetě by bez nás bylo nesporně lépe.

Jedním z méně nápadných kroků, které byly učiněny v rámci "boje s klimatickými změnami", je téměř by se dalo říci boční a hlavně málo známý efekt tak zvané Pařížské klimatické dohody. Bankovním institucím říká, že by se měly stáhnout z financování těžby fosilních paliv a směřovat svoje prostředky do oblastí „ekologicky korektních“. Výsledkem má být „přirozené“ zvyšování cen fosilních paliv a jejich nižší konkurenceschopnost v porovnání s „čistými“ energiemi.

Je to zvláště záludný způsob ovlivňování přirozeného průběhu věcí. Tváří se velmi ekonomicky a ekologicky, ale ve skutečnosti jde o pravý opak. A popravdě není divu, že se míjí účinkem – úvěrové angažmá bank v oblasti těžby naopak roste. Což je logické, když v posledních letech neustále dochází k významnému technologickému pokroku například v těžbě ropy, kterou dokážeme dostat z míst, která byla ještě nedávno zcela nemyslitelná. Ostatně díky tomu nestojí barel 200 dolarů, ale sotva 70 dolarů.

Boj se změnami klimatu se stal moderním náboženstvím. Nicméně jeho největším omylem ve skutečnosti není stanovování cílů ve snižování emisí a tlak na banky, aby neúvěrovaly těžaře. To sice všechno hází ekonomice klacky pod nohy, ale ona si s tím povětšinou vcelku úspěšně poradí. Největším problémem celé této maškarády je, že je pouhou zástěrkou něčeho, co neřešíme skoro vůbec.

Zatímco se „vůdcové světa“ dohadují o desetinách procenta exhalací, stranou zůstává otázka, jak bude náš svět vypadat za dvacet nebo 40 let. Třeba: Co budeme pěstovat v Polabí? Dnes dokážeme modelovat vcelku se slušnou pravděpodobností alespoň některé zásadní parametry budoucích podmínek, ale nijak to reálně nevyužíváme. Místo toho se honíme za chimérou, jak měnit uspořádání naší planety.

Měli bychom se zabývat tím, co jsme schopni nějak ovlivnit. Například se značnou mírou pravděpodobnosti víme, že se podstatně promění srážkové poměry. Srážky budou méně „průběžné“ a daleko více „nárazové“. To znamená řadu důsledků – třeba další tlak na erozi půdy (což je ostatně problém sám o sobě), na řešení udržení vody v krajině a tak dále, a tak dále. Jsou to desítky témat, která jsou skutečně klíčová, pro náš způsob života v budoucnosti, pro naše potomky, pro naši příští prosperitu.

A tato témata zůstávají stranou, protože prohrávají podivný boj s něčím tak nejasným a nejistým, jako je vliv člověka na klima. Měli bychom místo vynakládání energie a peněz na boj proti klimatické změně raději stále usilovněji přemýšlet a konat v oblasti poněkud praktičtější – totiž v boji s důsledky klimatické změny.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 10.4.2018 8:54 | karma článku: 23.25 | přečteno: 591x


Další články blogera

Luboš Smrčka

Už rubeme to slavné lithium nebo ne?

Mnozí sní o tom, jak by bylo krásné mít naleziště něčeho nekonečně cenného a moci žít z práce těžařů či horníků. Je to jako si představovat výhru ve Sportce. Před rokem jsme začali snít o tom, že nás bude živit lithium.

13.9.2018 v 8:19 | Karma článku: 28.11 | Přečteno: 795 | Diskuse

Luboš Smrčka

Řidič nám veze uprchlickou krizi z druhé strany

Venezuela měla donedávna asi 31,6 milionu obyvatel. Nyní je to kolem 29 milionů. Možná ještě méně. Počet uprchlíků ze státu, který disponuje největšími zmapovanými zásobami ropy na světě, totiž jen odhadujeme.

12.9.2018 v 8:31 | Karma článku: 21.93 | Přečteno: 696 | Diskuse

Luboš Smrčka

Nezaměstnanecká selanka v temném stínu Lehman Brothers

Řada ekonomů tvrdí, že nezaměstnanost už nemá kam klesat. Naprosto s kolegy souhlasím. Jsme na 3,1 procenta, což je úroveň, kterou v podstatě již nelze stlačit dolů.

11.9.2018 v 7:45 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 539 | Diskuse

Luboš Smrčka

Až nás katastrofa zastihne v nedbalkách

Naše Země se mění. Země s velkým Z, tedy planeta. To není nic překvapivého. Vždyť se mění v podstatě neustále. Ale charakter té současné změny s pravděpodobností rovnající se jistotě zasáhne citelně střední Evropu.

6.9.2018 v 7:25 | Karma článku: 21.82 | Přečteno: 576 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

ján sliacky

Německé potraviny v potížích?

Německá kvalita na nás bliká téměř z každého "rohu". Někteří z nás, bydlící v pohraničí si do Německa jezdí nakupovat jejich potravinovou kvalitu. Ale... Je tam vlastne proč jezdit?

21.9.2018 v 17:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Miroslav Nigrin

Tahle země je ještě stále naše, ale...

A mám z toho radost, přestože mně trápí někteří politici, kteří se jako jejich komunističtí předchůdci v dobách minulých nekriticky shlíželi v SSSR, oni to dělají na druhou stranu a vůbec jim nečiní problém,

21.9.2018 v 14:33 | Karma článku: 31.08 | Přečteno: 611 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Stádo hlupáků

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

21.9.2018 v 13:30 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 413 | Diskuse

Ivo Panuš

Od padesáti syrských sirotků, až k Mistru Janu Husovi... estráda, či jednání parlamentu?

A na co si to hraje naše milostivá vrchnost, co to má znamenat to, MY SI JE VYBEREME SAMI? Selekce, tak to už tady také jednou bylo ... několik let zpátky v čase a směrem západním od našich hranic ... modré oči & blond vlasy.

21.9.2018 v 11:48 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 460 | Diskuse

Jan Ziegler

Tak nám zrušili Zlatého slavíka, a mohou za to ilumináti

Nebo zednáři, V každém případě je to skandál, nějaké spiknutí, které vedou temné síly. Také se kolega bloger Jaromír Petřík právem rozčílil nad takovou nehorázností, kterou si nedovolili ani komunisté

21.9.2018 v 11:37 | Karma článku: 23.29 | Přečteno: 640 | Diskuse
Počet článků 228 Celková karma 23.61 Průměrná čtenost 1428
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz