Stále stejná klimatická chyba

10. 04. 2018 8:54:39
Einsteinova definice šílenství říká, že to je stav, kdy jedinec opakuje stále stejné jednání, ale očekává odlišný výsledek. Přesně takto se chováme ve vztahu ke klimatickým změnám.

Klimatické změny probíhají. Na tom se shoduje 99,9 procenta vědeckých kapacit. A člověk nemusí být ani vědecká kapacita – že to „je s tím počasím nějaké čím dál tím více divné“ se shoduje dokonce 100 procent hospodských štamgastů. I když jejich definice zní obvykle o poznání šťavnatěji.

Jistý rozpor nastává ve chvíli, kdy se bavíme o tom, nakolik za změnu může člověk. Tady už vědci nejsou tak jednoznační, i když si řekněme, že většina přičítá vlivu lidské činnosti značnou váhu. Ostatně ani pivaři už v tomto směru nejsou jeden národ. A pokud bychom se měli rozhodnout v otázce, zda za změny klimatu může především člověk, nebo zda se na nich jenom nějak podílí, ale probíhaly by stejně, zda tedy naše existence a hlavně exhalace jsou tím hlavním hybatelem změn, tam už budou vědci i štamgasti velmi rozpolcení.

Přesto činí politické elity (zvané poněkud nešťastně „vůdcové světa“) řadu kroků, které jsou založeny na představě, že klimatické změny lze zastavit či dokonce zvrátit tím, že se budeme chovat jinak. Tyto kroky jsou založeny na nekonečné víře ve vliv lidstva jako živočišného druhu a na poměřování přírody lidstvím. Je jasné, kam takové myšlení nutně musí dospět. Finální podobou logického řetězu nejspíš bude, že nejlepší službu by lidstvo přírodě udělalo, pokud bychom spáchali kolektivní sebevraždu. Planetě by bez nás bylo nesporně lépe.

Jedním z méně nápadných kroků, které byly učiněny v rámci "boje s klimatickými změnami", je téměř by se dalo říci boční a hlavně málo známý efekt tak zvané Pařížské klimatické dohody. Bankovním institucím říká, že by se měly stáhnout z financování těžby fosilních paliv a směřovat svoje prostředky do oblastí „ekologicky korektních“. Výsledkem má být „přirozené“ zvyšování cen fosilních paliv a jejich nižší konkurenceschopnost v porovnání s „čistými“ energiemi.

Je to zvláště záludný způsob ovlivňování přirozeného průběhu věcí. Tváří se velmi ekonomicky a ekologicky, ale ve skutečnosti jde o pravý opak. A popravdě není divu, že se míjí účinkem – úvěrové angažmá bank v oblasti těžby naopak roste. Což je logické, když v posledních letech neustále dochází k významnému technologickému pokroku například v těžbě ropy, kterou dokážeme dostat z míst, která byla ještě nedávno zcela nemyslitelná. Ostatně díky tomu nestojí barel 200 dolarů, ale sotva 70 dolarů.

Boj se změnami klimatu se stal moderním náboženstvím. Nicméně jeho největším omylem ve skutečnosti není stanovování cílů ve snižování emisí a tlak na banky, aby neúvěrovaly těžaře. To sice všechno hází ekonomice klacky pod nohy, ale ona si s tím povětšinou vcelku úspěšně poradí. Největším problémem celé této maškarády je, že je pouhou zástěrkou něčeho, co neřešíme skoro vůbec.

Zatímco se „vůdcové světa“ dohadují o desetinách procenta exhalací, stranou zůstává otázka, jak bude náš svět vypadat za dvacet nebo 40 let. Třeba: Co budeme pěstovat v Polabí? Dnes dokážeme modelovat vcelku se slušnou pravděpodobností alespoň některé zásadní parametry budoucích podmínek, ale nijak to reálně nevyužíváme. Místo toho se honíme za chimérou, jak měnit uspořádání naší planety.

Měli bychom se zabývat tím, co jsme schopni nějak ovlivnit. Například se značnou mírou pravděpodobnosti víme, že se podstatně promění srážkové poměry. Srážky budou méně „průběžné“ a daleko více „nárazové“. To znamená řadu důsledků – třeba další tlak na erozi půdy (což je ostatně problém sám o sobě), na řešení udržení vody v krajině a tak dále, a tak dále. Jsou to desítky témat, která jsou skutečně klíčová, pro náš způsob života v budoucnosti, pro naše potomky, pro naši příští prosperitu.

A tato témata zůstávají stranou, protože prohrávají podivný boj s něčím tak nejasným a nejistým, jako je vliv člověka na klima. Měli bychom místo vynakládání energie a peněz na boj proti klimatické změně raději stále usilovněji přemýšlet a konat v oblasti poněkud praktičtější – totiž v boji s důsledky klimatické změny.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 10.4.2018 8:54 | karma článku: 23.57 | přečteno: 604x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Do učňáků? To není řešení…

Máme prý málo řemeslníků. A málo vyučených. Málo lidí na stavby, do továren. A moc děcek na gymnáziích a na vysokých školách. Chápu Vladimíra Dlouhého, když to říká. Lobbuje za průmysl. Ale má to více děr, než ementál.

21.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 21.77 | Přečteno: 1676 | Diskuse

Luboš Smrčka

Euro: Dvacet let zanikání

Společná evropská měna oslavila nedávno dvacet let. Kdybychom vzali doslova její kritiky, tak šlo o dvacet let zanikání. Už by tu s námi dávno a dávno neměla být. A přesto – stále tady je a popravdě to na brzký konec nevypadá.

22.1.2019 v 10:30 | Karma článku: 21.71 | Přečteno: 874 | Diskuse

Luboš Smrčka

Masová migrace bude, dokud…

... přijímání různých paktů a dohod o migraci a uprchlících nenahradí svobodná a spravedlivá obchodní výměna. A k ní je zatím pořád dost daleko.

20.12.2018 v 8:02 | Karma článku: 33.74 | Přečteno: 2504 | Diskuse

Luboš Smrčka

Utěšený růst ve stínu nejistoty

Mezinárodní měnový fond odhaduje pro příštích několik let růst světového HDP na zhruba 3,7 procenta (ročně). To je krásné číslo. Podstatně vyšší (asi trojnásobně) než roční růst počtu pozemšťanů.

18.12.2018 v 8:04 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 350 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jana Karvaiová

Zamyšlení nad důvěrou

Dnešní zamyšlení bude o normálnosti (nenormálnosti) světa a důvěře. A kupodivu se dostanu i ke školství.

21.2.2019 v 19:20 | Karma článku: 9.19 | Přečteno: 113 | Diskuse

Jan Dvořák

Dobrou chuť, pokud víte, co jíte

Čas k dílu / čas k jídlu. Oba úkony by se neměly prolínat, vede to k neurózám. Stejně nebezpečné je také „dlabat“ u televize, to si pak člověk při obzvlášť dramatické zprávě může omylem vrazit vidličku do brýlí.

21.2.2019 v 18:59 | Karma článku: 9.28 | Přečteno: 170 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Me too a my

Je to přesně rok a půl, co se kampaň Me too objevila ve Spojených státech. Zatím neutichá a k nám se jí zatím naštěstí nedaří proniknout. Věřme, že to tak i zůstane

21.2.2019 v 17:36 | Karma článku: 30.30 | Přečteno: 691 | Diskuse

Jakub Kouřil

Pohřeb hudby

Žil byl král, který byl přísný a málokdy se usmál. Většinou se jen mračil a mračil. Královská tvář zrcadlila veliké starosti, které brázdily pod kůži, a zanechávaly za sebou ošklivé vrásky. Vladařovou láskou byla moc ...

21.2.2019 v 17:21 | Karma článku: 5.67 | Přečteno: 260 | Diskuse

Přemysl Čech

O tom, že z polských potravin strach nemám, ale..

Ale za negativní publicitu si mohou Poláci sami. Nejspíše je to tím, že tamní zemědělství je víc budováno na základech levnosti, než na základě kvality a to už od dob socializmu..

21.2.2019 v 17:03 | Karma článku: 14.83 | Přečteno: 370 | Diskuse
Počet článků 239 Celková karma 21.95 Průměrná čtenost 1416
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz