Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč ve Venezuele lidé umírají hlady

28. 05. 2018 8:09:34
Asi by se v dějinách žurnalistiky těžko našel titulek článku, který by přesněji definoval rozdíl mezi funkčním kapitalismem a běžným socialismem, než „Švýcar si na snídani vydělá za pět minut, Venezuelan za 9 hodin“.

Podařil se redaktorům iDnes a musím jim gratulovat.

Obsahuje totiž všechny odpovědi na otázku, jak země oplývající nerostným bohatstvím (například největšími zásobami ropy na světě, kvalitní železnou rudou a tak dále), dostatkem levné vodní energie, vhodným klimatem pro rozsáhlou zemědělskou produkci... může čelit takovým problémům, jako je všudypřítomný hlad, nekonečná chudoba a zcela neuvěřitelná inflace.

Ještě na konci sedmdesátých letech měla Venezuela druhou nejvyšší životní úroveň v Jižní Americe, v letech osmdesátých a devadesátých, kdy celá Jižní Amerika procházela dvaceti léty, které byly nazývány „ztracené“, útočila přes přetrvávající zmatky na čelo pomyslného pelotonu. Souběžně však rostla korupce, s ní provázaná politická nestabilita, vláda ztrácela schopnost bránit se sílícímu partyzánskému hnutí, nastal rozvoj drogového byznysu a s tím i kriminalita...

Pak přišli dva muži s vizí, jak z Venezuely udělat socialistický ráj. Na konci roku 1998 zvítězil ve volbách Hugo Chavez, armádní plukovník a vůdce jednoho z pokusů o převrat (šest let před svým zvolením). Všimněme si rozhodnutí voličů – dali hlasy v ústavně korektních volbách někomu, kdo nedlouho před tím usiloval o neústavní převzetí moci. Volili slib pořádku proti nejistotě rozháráné politické scény.

Poučné.

Chavez se udržel u moci až do své smrti v roce 2013, nicméně volby byly stále méně demokratické. Odolal několika pokusům o sesazení i lidovým bouřím. Nicméně jeho vláda připomínala stále více diktaturu, průmysl byl znárodněn, stejně tak část obchodu, investic ubývalo. Nicméně vysoké příjmy z ropy a nerostného bohatství umožňovaly udržovat relativně vysokou životní úroveň obyvatel. Jakkoliv ve srovnání s jinými státy regionu, který se jako celek dostal z hlubokých problémů konce minulého století, šlo o přešlapování na místě. Venezuela při nejlepším stagnovala v oblasti, která dynamicky rostla. Hlavní problém byl ale skrytý – rozsáhlé programy přerozdělování a uplácení širokých vrstev obyvatel vedly k tomu, že stát jako majitel naprosté většiny ekonomiky prakticky vůbec neinvestoval.

Po charismatickém Chavesovi přišel Nicolas Maduro, víceprezident z jeho posledního období, řidič autobusu a podstatně méně vizionářský politik. Ještě za Chavese propukla hluboká ekonomická krize, propadly se ceny ropy a Venezuela, rozhazovačná země závislá tou dobou již prakticky zcela na příjmech z těžby, šla rychle ke dnu. Tento pád do hlubin, které jsou skutečně netušené, pokračuje dál. Již volby v roce 2013, ve kterých Maduro těsně zvítězil, byly s velkou pravděpodobností čistý podvod. Při posledních volbách letos v květnu se režim už ani nesnažil o nějaké zdání demokracie – za hlas pro Madura byly vydávány poukázky na vyšší příděly potravin. Apatie obyvatel je však bezbřehá. Účast klesla hluboko pod padesát procent a v třicetimilionové zemi stačilo Madurovi k „historickému“ zisku 68 procent pouhých osm milionů (koupených a dost možná z nemalé části i zfalšovaných) hlasů.

Socialistický experiment ve Venezuele skončí prakticky jistě občanskou válkou, rozuzlení bude krvavé a tragické. V tomto smyslu slova jde vlastně o nudný (opakující se) příběh, samozřejmě nekonečně smutný pro třicet milionů lidí, kteří tráví svůj život způsobem nad veškerou pochybnost nedůstojným a ponižujícím a kteří se v nějakém historicky nedlouhém čase ocitnou uprostřed dějů, které budou daleko za hranicí jakékoliv lidskosti. Nám ostatním přináší socialistický experiment ve Venezuele na jedné straně úsměvné zážitky z fotografií kabelek vyrobených z bezcenných papírků, kterým Maduro říká národní měna, na straně druhé stresující obrázky novorozeňat umírajících na banální choroby, protože země není schopna vyrobit nebo dovést ani ty nejzákladnější léky. A to dokonce v situaci, kdy cena ropy vzrostla na velmi komfortních osmdesát dolarů za barel.

Venezuela je skutečně daleko. Ale vztyčení sochy Karla Marxe v Trevíru říká, že svým způsobem je pořád „za rohem“.

Což je také poučné.

Autor: Luboš Smrčka | pondělí 28.5.2018 8:09 | karma článku: 39.91 | přečteno: 2665x


Další články blogera

Luboš Smrčka

Nejdřív ukradli korunu a teď byty? A dobře tak!

Tak do toho. Kamenujte mne! Ale stejně dělá Česká národní banka dobrou měnovou politiku. A nic na tom nemění občasná možná trochu nešťastně volená slova.

13.6.2018 v 11:32 | Karma článku: 35.68 | Přečteno: 5966 | Diskuse

Luboš Smrčka

Maturitní masakr? Ale kdeže…

Milujeme vypjaté tragické momenty a silná slova. Takže zprávy o maturitních propadlících provázejí označení jako „masakr“ či „tragédie“. Ano. Ten nebo onen maturitní test neudělalo skutečně hodně studentů. Ale...

6.6.2018 v 7:57 | Karma článku: 27.68 | Přečteno: 764 | Diskuse

Luboš Smrčka

Za chvíli bude třeba mít forenzní všechno

Existují oblíbené příklady podvodů s ekonomickými daty či statistikami, které vedly k problémům. Jedním z těch všeobecně známých je kreativní přístup Řecka k výsledkům vlastní země před vstupem do eurozóny.

18.5.2018 v 7:39 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 371 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Libor Čermák

S kritikou Dalibora Jandy ČT se dá jen souhlasit

Dalším v řadě, kdo v poslední době po zásluze zkritizoval Českou televizi, je zpěvák Dalibor Janda. A má pravdu. V ČT chybí původní česká zábavná tvorba. Jestlipak se tento přístup naší veřejnoprávní televize někdy vylepší?

20.6.2018 v 13:47 | Karma článku: 21.30 | Přečteno: 570 |

Josef Nožička

AfD žádá vyhazov dvou fotbalistů z německé reprezentace

Fotbalové mistrovství světa je v plném proudu, každé z 32 zúčastněných mužstev má již na kontě nejméně jeden odehraný zápas. Mezi ty, kteří v úvodním utkání nejvíce zklamali, patří fotbalisté Německa.

20.6.2018 v 12:15 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 1261 | Diskuse

Vladimír Havránek

ČT sport opouští fotbal a bude hůř...

Fotbalovou ligu bude možné příští 4 roky sledovat jen na placeném kanále O2. Z každého kola bude O2 TV vysílat 4 televizní utkání. 1 zápas z každého kola bude vysílán na volně šiřitelném programu. Nemusí to být na ČT, záleží s kým

20.6.2018 v 12:04 | Karma článku: 25.59 | Přečteno: 960 | Diskuse

Karel Ryšán

Kdo a za kolik páchá dobro

Jací jsme my, lidé? My sami jsme ušlechtilí, moudří, mírumilovní... špatní jsou ti druzí. Tak se na věc podívejme na příkladu pomoci potřebným.

20.6.2018 v 8:31 | Karma článku: 33.31 | Přečteno: 1183 | Diskuse

Lenka Hoffmannová

Izraelští výsadkáři se zúčastnili vojenského cvičení armád 19 států ve východní Evropě

Vojáci IDF (Israel Defence Forces) se poprvé v historii zúčastnili vojenského cvičení NATO Saber Strike (Šavlový útok).18 tisíc vojáků z 19 zemí nejen NATO operovalo v Polsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě.

20.6.2018 v 7:29 | Karma článku: 17.41 | Přečteno: 346 |
Počet článků 218 Celková karma 29.52 Průměrná čtenost 1432
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.