Maturitní masakr? Ale kdeže…

6. 06. 2018 7:57:23
Milujeme vypjaté tragické momenty a silná slova. Takže zprávy o maturitních propadlících provázejí označení jako „masakr“ či „tragédie“. Ano. Ten nebo onen maturitní test neudělalo skutečně hodně studentů. Ale...

Ale čemu se divíme? K testům se dostavilo zhruba 63 tisíc studentů. Mnozí z přihlášených raději ani nepřišli nebo byli zastaveni včas – jinak by totiž byl „masakr“ ještě větším „masakrem“ (přihlášek bylo skoro 70 tisíc). Ono není divu, že mnozí se nedostavili.

Vysvětlím to jednoduše. Daný populační ročník nepatří k nejsilnějším – vlastně naopak, patří k nejslabším v našich dějinách. Sestává tak asi z 90 tisíc dětí.

Takže první věc – o maturitu se alespoň pokusily více než dvě třetiny populačního ročníku.

A teď se podívejme na rozložení inteligence, jak je obvyklé v populaci.

Máme tady to šílené slůvko průměr. U rozložení inteligence se obvykle uvádí, že průměr a medián jsou stejné nebo jsou si velmi blízko. Většinou se pak používá jako hodnota inteligence průměr 100 bodů. Pokud se ale o maturitu pokusí skoro sedmdesát procent populačního ročníku, těžko můžeme očekávat vysokou úspěšnost. To by tak nějak popíralo princip maturity, jako do jisté míry „výběrové“ zkoušky. Ta výběrovost tkví v prostém faktu, že jde o „doklad schopnosti studovat vysokou školu“ (neboť k přihlášce na VŠ je nutné složit maturitu – alespoň v podstatě to tak je).

Nechme stranou příběhy o nekonečné pracovitosti, mimořádných schopnostech paměti (protože tyto schopnosti nemusejí být adekvátní inteligenci), to všechno jsou výjimky potvrzující pravidlo. Stejné, jako skutečnost, že někteří mimořádně inteligentní lidé nedochodí ani základku. To všechno se děje, ale neovlivní to celková data.

Obvykle se uvádí, že vysokou školu je schopen absolvovat člověk s alespoň nadprůměrnou inteligencí (či lépe možná s inteligencí v pásmu průměru, pokud je tato spojena s dostatečnou pílí). Když tedy má být maturitní zkouška dokladem schopnosti vystudovat vysokou školu (a tak je historicky v naší zemi koncipována), potom nás tato logická konstrukce vede k nutnému závěru, že prostě významná část populačního ročníku v maturitní zkoušce uspět nemá. A že je to tak správně, protože pak by ztrácela maturita zcela opodstatnění.

Ale to nám nevadí, kam na nás s logikou! Radši vynadáme učitelům, že špatně učí. To je přece zábavnější.

Nejvíce to odnášejí matikáři. Těm propadla u maturity více než pětina těch, co si na matematiku vůbec troufli. Není divu – tady se totiž ukazuje skutečný problém. Český jazyk nebo cizí jazyk vyžadují jiné dovednosti než schopnost analýzy a logického myšlení. V tom je ale matematika neúprosná. Ta odhalí nižší úroveň v těchto schopnostech vcelku s jistotou.

Takže ve skutečnosti nízká úspěšnost u maturit začíná někde naprosto jinde. Začíná u přijímacích zkoušek a u počtu přijatých studentů. Když sedmdesát procent populačního ročníku přijmeme na školu, na jejímž konci je „výběrová zkouška“, kterou má průměrně inteligentní člověk složit pouze při souběžné vysoké píli, tak co čekáme? Zvláště, když nedostatek vysoké píle je podstatně častější, než přebytek inteligenčních schopností?

Albert Einstein definoval jako šílence někoho, kdo opakuje stále stejné jednání, ale očekává jiný výsledek.

Přesně tak se chováme.

P.S. Zdůrazňuji, že vysoké IQ z nikoho nedělá "lepšího" nebo "horšího" člověka. Jedinec se slabším logickým myšlením, které je především měřeno testy inteligence, může pro společnost, svoje děti, svoji vlast či rodinu vykonat mnohonásobně více než příslušník těch "nejchytřejších" dvou desetin procenta. Ale u maturity to prostě bude mít vždycky těžké.

Autor: Luboš Smrčka | středa 6.6.2018 7:57 | karma článku: 28.54 | přečteno: 857x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Konce „metoo“, aneb pozor na to, co si přejete

Rovnoprávnost je jistě obecně velmi podstatné téma. Je důležité pro ekonomiku, je podstatné společensky, lidsky, je to nesporně jedna z klíčových otázek současnosti.

22.10.2018 v 8:27 | Karma článku: 25.89 | Přečteno: 802 | Diskuse

Luboš Smrčka

Souzený policista, motorkář a informační asymetrie

Je dobře, že proběhl soud s policistou Šimonem Vaicem. Je dobře, že máme jasný rozsudek. A je špatně, že se věc stala politickým tématem.

13.10.2018 v 9:32 | Karma článku: 21.67 | Přečteno: 1213 | Diskuse

Luboš Smrčka

Krize začne na jihu

Startovací knoflík další ekonomické krize leští v Itálii. Nikdo neví, kdy přesně a kdo přesně ho zmáčkne. Ale že na něj dojde, to začíná být docela jasné.

9.10.2018 v 8:23 | Karma článku: 25.99 | Přečteno: 1022 | Diskuse

Luboš Smrčka

Už rubeme to slavné lithium nebo ne?

Mnozí sní o tom, jak by bylo krásné mít naleziště něčeho nekonečně cenného a moci žít z práce těžařů či horníků. Je to jako si představovat výhru ve Sportce. Před rokem jsme začali snít o tom, že nás bude živit lithium.

13.9.2018 v 8:19 | Karma článku: 29.22 | Přečteno: 888 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Rusko nezvládá epidemii AIDS, peníze na léky chybí

Počet nakažených virem HIV v Rusku stále strmě roste, a zatímco v západním světě a dokonce i v některých afrických státech se tuto nemoc daří dostávat pod kontrolu, v Rusku nikoliv.

13.11.2018 v 18:10 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 474 | Diskuse

Karel Trčálek

Jako německé válečné reparace chci tělo Niny Hagen

Tak prý nám Němci, podle pana Hanniga, budou muset brzy zacálovat válečné reparace. Na něco je jistě využijeme, třeba by se mohla dostavět Hitlerova dálnice. Ale já mám ještě jedno speciální přání navíc

13.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 9.86 | Přečteno: 270 | Diskuse

Tomáš Gayer

Opravte si prosím seznam: hyeny v Čechách

Výskyt flóry a fauny nemá charakter neměnnosti. Opravte si prosím podle aktuální situace Seznam: V Česku se objevili vlci, na Moravě řádil medvěd a nově máme ověřenou přítomnost hyen....!

13.11.2018 v 16:11 | Karma článku: 34.77 | Přečteno: 1670 | Diskuse

Marek Trizuljak

Potkali se v Artěku

To se vám kdysi potkali v pionýrském táboře Artěk čtyři příkladní a dobře vychovaní pionýři. Kde jinde by se taky mohli potkat, že?

13.11.2018 v 15:49 | Karma článku: 16.26 | Přečteno: 487 | Diskuse

Milan Lajdar

Předvánoční předsevzetí

Občas podlehnu tlaku okolí, situace či nabídky a udělám něco, co ve skutečnosti ani učinit nechci. Proto jsem vše sepsal, abych předvánočnímu času podléhal jen minimálně nebo vůbec.

13.11.2018 v 15:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse
Počet článků 231 Celková karma 23.48 Průměrná čtenost 1427
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz