Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Maturitní masakr? Ale kdeže…

6. 06. 2018 7:57:23
Milujeme vypjaté tragické momenty a silná slova. Takže zprávy o maturitních propadlících provázejí označení jako „masakr“ či „tragédie“. Ano. Ten nebo onen maturitní test neudělalo skutečně hodně studentů. Ale...

Ale čemu se divíme? K testům se dostavilo zhruba 63 tisíc studentů. Mnozí z přihlášených raději ani nepřišli nebo byli zastaveni včas – jinak by totiž byl „masakr“ ještě větším „masakrem“ (přihlášek bylo skoro 70 tisíc). Ono není divu, že mnozí se nedostavili.

Vysvětlím to jednoduše. Daný populační ročník nepatří k nejsilnějším – vlastně naopak, patří k nejslabším v našich dějinách. Sestává tak asi z 90 tisíc dětí.

Takže první věc – o maturitu se alespoň pokusily více než dvě třetiny populačního ročníku.

A teď se podívejme na rozložení inteligence, jak je obvyklé v populaci.

Máme tady to šílené slůvko průměr. U rozložení inteligence se obvykle uvádí, že průměr a medián jsou stejné nebo jsou si velmi blízko. Většinou se pak používá jako hodnota inteligence průměr 100 bodů. Pokud se ale o maturitu pokusí skoro sedmdesát procent populačního ročníku, těžko můžeme očekávat vysokou úspěšnost. To by tak nějak popíralo princip maturity, jako do jisté míry „výběrové“ zkoušky. Ta výběrovost tkví v prostém faktu, že jde o „doklad schopnosti studovat vysokou školu“ (neboť k přihlášce na VŠ je nutné složit maturitu – alespoň v podstatě to tak je).

Nechme stranou příběhy o nekonečné pracovitosti, mimořádných schopnostech paměti (protože tyto schopnosti nemusejí být adekvátní inteligenci), to všechno jsou výjimky potvrzující pravidlo. Stejné, jako skutečnost, že někteří mimořádně inteligentní lidé nedochodí ani základku. To všechno se děje, ale neovlivní to celková data.

Obvykle se uvádí, že vysokou školu je schopen absolvovat člověk s alespoň nadprůměrnou inteligencí (či lépe možná s inteligencí v pásmu průměru, pokud je tato spojena s dostatečnou pílí). Když tedy má být maturitní zkouška dokladem schopnosti vystudovat vysokou školu (a tak je historicky v naší zemi koncipována), potom nás tato logická konstrukce vede k nutnému závěru, že prostě významná část populačního ročníku v maturitní zkoušce uspět nemá. A že je to tak správně, protože pak by ztrácela maturita zcela opodstatnění.

Ale to nám nevadí, kam na nás s logikou! Radši vynadáme učitelům, že špatně učí. To je přece zábavnější.

Nejvíce to odnášejí matikáři. Těm propadla u maturity více než pětina těch, co si na matematiku vůbec troufli. Není divu – tady se totiž ukazuje skutečný problém. Český jazyk nebo cizí jazyk vyžadují jiné dovednosti než schopnost analýzy a logického myšlení. V tom je ale matematika neúprosná. Ta odhalí nižší úroveň v těchto schopnostech vcelku s jistotou.

Takže ve skutečnosti nízká úspěšnost u maturit začíná někde naprosto jinde. Začíná u přijímacích zkoušek a u počtu přijatých studentů. Když sedmdesát procent populačního ročníku přijmeme na školu, na jejímž konci je „výběrová zkouška“, kterou má průměrně inteligentní člověk složit pouze při souběžné vysoké píli, tak co čekáme? Zvláště, když nedostatek vysoké píle je podstatně častější, než přebytek inteligenčních schopností?

Albert Einstein definoval jako šílence někoho, kdo opakuje stále stejné jednání, ale očekává jiný výsledek.

Přesně tak se chováme.

P.S. Zdůrazňuji, že vysoké IQ z nikoho nedělá "lepšího" nebo "horšího" člověka. Jedinec se slabším logickým myšlením, které je především měřeno testy inteligence, může pro společnost, svoje děti, svoji vlast či rodinu vykonat mnohonásobně více než příslušník těch "nejchytřejších" dvou desetin procenta. Ale u maturity to prostě bude mít vždycky těžké.

Autor: Luboš Smrčka | středa 6.6.2018 7:57 | karma článku: 27.68 | přečteno: 764x


Další články blogera

Luboš Smrčka

Nejdřív ukradli korunu a teď byty? A dobře tak!

Tak do toho. Kamenujte mne! Ale stejně dělá Česká národní banka dobrou měnovou politiku. A nic na tom nemění občasná možná trochu nešťastně volená slova.

13.6.2018 v 11:32 | Karma článku: 35.68 | Přečteno: 5966 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč ve Venezuele lidé umírají hlady

Asi by se v dějinách žurnalistiky těžko našel titulek článku, který by přesněji definoval rozdíl mezi funkčním kapitalismem a běžným socialismem, než „Švýcar si na snídani vydělá za pět minut, Venezuelan za 9 hodin“.

28.5.2018 v 8:09 | Karma článku: 39.91 | Přečteno: 2665 | Diskuse

Luboš Smrčka

Za chvíli bude třeba mít forenzní všechno

Existují oblíbené příklady podvodů s ekonomickými daty či statistikami, které vedly k problémům. Jedním z těch všeobecně známých je kreativní přístup Řecka k výsledkům vlastní země před vstupem do eurozóny.

18.5.2018 v 7:39 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 371 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Libor Čermák

S kritikou Dalibora Jandy ČT se dá jen souhlasit

Dalším v řadě, kdo v poslední době po zásluze zkritizoval Českou televizi, je zpěvák Dalibor Janda. A má pravdu. V ČT chybí původní česká zábavná tvorba. Jestlipak se tento přístup naší veřejnoprávní televize někdy vylepší?

20.6.2018 v 13:47 | Karma článku: 21.30 | Přečteno: 570 |

Josef Nožička

AfD žádá vyhazov dvou fotbalistů z německé reprezentace

Fotbalové mistrovství světa je v plném proudu, každé z 32 zúčastněných mužstev má již na kontě nejméně jeden odehraný zápas. Mezi ty, kteří v úvodním utkání nejvíce zklamali, patří fotbalisté Německa.

20.6.2018 v 12:15 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 1261 | Diskuse

Vladimír Havránek

ČT sport opouští fotbal a bude hůř...

Fotbalovou ligu bude možné příští 4 roky sledovat jen na placeném kanále O2. Z každého kola bude O2 TV vysílat 4 televizní utkání. 1 zápas z každého kola bude vysílán na volně šiřitelném programu. Nemusí to být na ČT, záleží s kým

20.6.2018 v 12:04 | Karma článku: 25.59 | Přečteno: 960 | Diskuse

Karel Ryšán

Kdo a za kolik páchá dobro

Jací jsme my, lidé? My sami jsme ušlechtilí, moudří, mírumilovní... špatní jsou ti druzí. Tak se na věc podívejme na příkladu pomoci potřebným.

20.6.2018 v 8:31 | Karma článku: 33.31 | Přečteno: 1183 | Diskuse

Lenka Hoffmannová

Izraelští výsadkáři se zúčastnili vojenského cvičení armád 19 států ve východní Evropě

Vojáci IDF (Israel Defence Forces) se poprvé v historii zúčastnili vojenského cvičení NATO Saber Strike (Šavlový útok).18 tisíc vojáků z 19 zemí nejen NATO operovalo v Polsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě.

20.6.2018 v 7:29 | Karma článku: 17.41 | Přečteno: 346 |
Počet článků 218 Celková karma 29.52 Průměrná čtenost 1432
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.