Sobota 15. května 2021, svátek má Žofie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. května 2021 Žofie

Až bude euro za dvacku, plat 40 tisíc a Itálie na uzdě…

20. 07. 2018 8:05:26
V médiích ta diskuse na čas utichla, ale ekonomové ji vedou dál. Kdy bude doba pro přijetí eura? Část kolegů zarputile odpovídá: Nikdy! Nebyl bych tak přísný. Moje verze: Až bude euro za dvacku, plat 40 tisíc a Itálie na uzdě...

Nicméně většina disputací o euru se točí k termínům. Typická odpověď, kterou řada kolegů poskytuje i sdělovacím prostředkům, zní: „Přijměme euro, až to pro nás bude výhodné“. Je to hodně šalamounské vyjádření, protože nedává nic nad rámec hypotézy, že nyní to výhodné není, ale jednou to výhodné být může.

Mám jiný přístup.

Jak by měla vypadat ta doba, kdy to výhodné bude?

A pro koho to vlastně výhodné má být?

Když si vezmeme běžný průmyslový podnik, což je v našich podmínkách základ prosperity, tak ten už dávno „jede“ v takovém podvojném režimu někde na pomezí korun a eura. Takový podnik totiž má nemalé náklady v eurech (případně v dolarech), protože obvykle je to zároveň dovozce komponentů nebo surovin. Má také významné příjmy v eurech. Je totiž zároveň exportérem nebo je součástí nadnárodní korporace. Pokud by na euro přešla celá země, sníží se tomuto podniku transakční náklady, omezí se rizika. Celkem dohromady je národní hospodářství na euro připraveno dávno a jeho přijetí může nastat třeba zítra – a bude výhodné. Pro ty podniky a jejich vlastníky

Něco jiného jsme my ostatní, kteří „nejsme průmysl“.

Při současném kurzu někde mezi 25 a 26 korunami, při současném nastavení cen a příjmů, by přechod na euro znamenal zpomalení a odložení možnosti, že se naše životní úroveň v rozumné době přiblíží vyspělejším sousedům. Ekonomika nefunguje tak úplně jako matematická rovnice. U ní platí, že pokud obě strany vydělíme třeba těmi 25, tak se na jejím principu nic nezmění (protože když obě strany zase 25 vynásobíte, máme starou podobu rovnice). V ekonomice je to složitější, neboť co se jednou stane, nelze již odestát.

Navíc obětováním koruny přijde národní banka o významné nástroje, jak zasahovat do vývoje – přijde o možnost ovlivňovat emisi peněz a klíčové sazby.

Dnes máme dvě cesty, jak dobíhat příjmovou hladinu vyspělých zemí. První je růst mezd, druhý posilování koruny. Obě souvisejí s produktivitou práce. Vyšší mzdy jsou možné jen při vyšší produktivitě, jinak přichází kolaps. Posilování měny je (odmysleme spekulativní vlivy) vždy obrazem výkonu ekonomiky. Vyšší výkon a vyšší efektivita vedou k posilování. S eurem by zůstal jenom růst mezd, kurz by přestal existovat. Dnes pajdáme za vyspělým světem a občas ho i trochu dotahujeme. Bez kurzu bychom pajdali také, ale po jedné noze.

Takže od boku střílím „euro“ podmínky. Až nebude kurz mezi 25 až 26 korunami za euro, ale bude pevně posazený alespoň někde pod dvaceti korunami. Tedy až oproti současnosti koruna posílí alespoň o dvacet a raději o pětadvacet procent. A až průměrná mzda nebude někde u 30 tisíc korun, ale minimálně nad 40 tisíci. Tedy až mzdy vzrostou nejméně o třicet, raději 40 procent. Jedno kruté srovnání – lze to říci i tak, že ona chvíle nastane, až bude česká průměrná mzda přepočítaná kurzem na eura (po posílení koruny) alespoň polovinou toho, jaký je průměrný plat v nejchudších východních zemích Německa.

Tak v tu chvíli má cenu začít uvažovat o tom, že bychom někdy v dalších letech mohli přejít na euro.

A konečně je tu poslední podmínka – až bude Itálie na uzdě. Za Itálii si dosaďme ještě Řecko a alespoň také Španělsko, jen ta Itálie je nejkřiklavější příklad a jednoznačně nejtěžší pacient. Naši milí a jinak osobně většinou neobyčejně příjemní jižní přátelé totiž již několik let financují svůj státní dluh tiskem eur, což jim umožňuje cosi, co lze eufemisticky nazvat „stabilizační dohodou“. Okolnosti jsou vcelku složité, ale celkově to znamená, že chlapci tam dole na jihu dostali spoustu času k nápravě své prachmizerné ekonomiky, ale zatím to vypadá, že pokračují v nekonečné siestě, kterou si zpestřují permanentními hádkami.

Za mne pak platí: Posílení koruny pod dvacet za euro je otázkou času. Nemyslím, že by to mělo trvat déle, než třeba čtyři nebo pět let. Zvýšení průměrné mzdy na 40 tisíc korun je záležitostí na dobu podobnou a možná i o něco kratší. Přidejme nějakou rezervu, také existuje určitý mechanismus, který zabere nějaký čas – takže euro je otázka doby za zhruba deset let.

Ale Itálie na uzdě? To jsme ve zcela jiných časových relacích.

Pokud naší podmínkou pro vstup do eurozóny reálně bude, že jako zdravá země se zdravými financemi chceme vstoupit do klubu zdravých zemí se zdravými financemi, tak buď v tom klubu budeme my, nebo tam bude Itálie, ale těžko tam při dodržení podmínky finančního zdraví můžeme být společně. Nejsme pyrotechnici, abychom museli lézt do domu s tikající bombou ve sklepě.

Autor: Luboš Smrčka | pátek 20.7.2018 8:05 | karma článku: 40.96 | přečteno: 5037x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 314 | Diskuse

Luboš Smrčka

SuperLiga? SuperPrůšvih! Aneb očima ekonoma

Světové fotbalové prostředí přestalo na pár dnů řešit, kdo v Čechách nahradí Peltu, a skočilo po revoluční myšlence dvanácti velkoklubů a jejich SuperLize. Nebudu posté popisovat podstatu. Jiní to udělali lépe.

21.4.2021 v 12:56 | Karma článku: 15.75 | Přečteno: 331 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč je politická korektnost zhouba

Politická korektnost je jeden z nesmírných omylů naší doby. A také jeden z velkých ekonomických problémů. Politická korektnost v podstatě (mimo jiné) znamená, že některé informace jsou tabu, nelze je zjistit.

8.3.2021 v 8:38 | Karma článku: 31.47 | Přečteno: 842 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč má Ivermektin zpoždění a proč nepoužíváme léky na „první dobrou“

Dnes už názvy Contergan či Kevadon něco říkají jen odborníkům a fandům historie farmaceutického průmyslu. A také těm několika málo z desítek tisíc postižených dětí, kterým se podařilo dosáhnout více než šedesáti let věku.

3.3.2021 v 10:37 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 991 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Martin Pýcha

Ekologizací k vysokým cenám potravin a potravinové nesoběstačnosti

Téměř čtvrtina zemědělské půdy ČR má být do sedmi let v režimu ekologického zemědělství, to plánuje Ministerstvo zemědělství. Snaha prosazovat biopotraviny za každou cenu, ale zvýší ceny potravin a zhorší potravinovou soběstačnost

14.5.2021 v 15:08 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaromír Tichý

OBCHOĎÁK TVRDEJ CHLEBA MÁ - DÍL PRVNÍ: S KÝM BUDU JEDNAT?

Pracujete jako obchodní zástupce zaměřený na firemní klientelu a vaši šéfové vám neporadili kam a na koho se zaměřit? Koho oslovit? Trestuhodné! Kolegové vám nemají zájem radit? Pochopitelné! Co si počít?

14.5.2021 v 13:55 | Karma článku: 3.23 | Přečteno: 126 | Diskuse

Petr Kalina

Biometan – nástroj k dosažení emisních úspor či inovativní investice roku?

V letošním roce se sešlo hned několik faktorů, které oživily zájem o biometan, a to na všech možných úrovních. Ale pojďme raději pěkně popořádku...

14.5.2021 v 7:58 | Karma článku: 4.72 | Přečteno: 148 | Diskuse

Martin Faltýn

Když někdo neřekne celou pravdu, uvádí v omyl nebo přímo lže?

ČT24 dnes snaživě informovala o nových celních pravidlech od července pro zásilky ze zemí mimo EU. To by bylo chvályhodné, kdyby nezamlčela dva poměrně podstatné detaily. Záměrně?

13.5.2021 v 16:08 | Karma článku: 28.76 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Petr Borovec

Umělí problém roku 2021.

Bonusový článek. O tom co víme dnes a jaký jsou předpoklady vývoje situace. O problému, který byl uměle a zbytečně vytvořený a bude stát spoustu cílů lidi a způsobí utrpení.

13.5.2021 v 10:35 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 1026 | Diskuse
Počet článků 302 Celková karma 20.89 Průměrná čtenost 1405

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz