Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Až nás katastrofa zastihne v nedbalkách

6. 09. 2018 7:25:23
Naše Země se mění. Země s velkým Z, tedy planeta. To není nic překvapivého. Vždyť se mění v podstatě neustále. Ale charakter té současné změny s pravděpodobností rovnající se jistotě zasáhne citelně střední Evropu.

Tedy životní prostor nevelkého národa Čechů.

Drtivá většina odborníků se shoduje, že v příštích dlouhých desítkách a možná i stovkách let budeme vystaveni ani ne tak střídání jara, léta, podzimu a zimy, což vcelku dobře ovládáme, ale daleko více prudkým, neočekávaným a velmi silným výkyvům počasí. Ovšem pokud se výkyvy stanou standardem, jde o změnu podnebí.

Náš pás nazýváme tradičně „mírným“. Ani moc horko, ani třeskutá zima. Když je v létě 35 nad nulou, máme to za „děsný hic“. Když je v zimě dvacet pod nulou, kroutíme hlavou, co to jako má být. Když týden prší, jsme nervózní, protože to vypadá na záplavy. Když týden neprší, jsme nervózní, protože to vypadá na sucho.

Tak tyhle naše „extrémy“ si představme o pořádný kus větší a hlavně neustálé, každoroční a máme to, co můžeme očekávat my a hlavně naše děti.

Toto není nějaká konspirační teorie. To je nejpravděpodobnější scénář, jaký vědci vytvořili na základě všech relevantních aktuálních znalostí.

Všimněme si jednoho rozhodovacího paradoxu. Zatímco existence akutních (třebas jen málo významných problémů) vyvolá společenskou reakci a požadavek řešení, ke kterému také relativně rychle dojde (jakkoliv s ním jsou někteří nespokojení, ale to je normální), dlouhodobé problémy bývají odkládány stranou.

V podstatě je to ekonomická otázka. Svobodný trh je naprosto kompetentní řešit veškeré hospodářské otázky a problémy, které mají horizont do zhruba dvaceti, pětadvaceti let. Tedy které mají horizont investičního rozhodnutí. Neexistuje efektivnější nástroj, než trh. Když si „horizont investičního rozhodnutí“ přeneseme na pojem „životní éra politika“, dostaneme podobný výsledek. A ten je ještě posílen problémem zhruba čtyřletých volebních cyklů. Naše standardní politické uspořádání (které je ovšem jednoznačně nejlepší z těch, jaké jsme kdy znali) je uzpůsobeno k řešení problémů krátkodobých a střednědobých. Z hlediska dějů odehrávajících se desítky let je tento mechanismus velmi neefektivní. Viz důchodová reforma a demografická krize.

Vidíme to ostatně právě na „boji s klimatickými změnami“. Třicet let zákopové názorové války nás dovedlo k situaci, kdy stále nemáme žádnou shodu o míře vlivu činnosti člověka na tyto změny (jejichž existence je ovšem zjevná). Jak se ale zlepšila naše příprava na důsledky změn? Ve skutečnosti minimálně.

Máme přitom jistou představu, co je potřeba udělat, abychom v budoucí směsi střídajících se veder bez kapky vody, dlouhodobých dešťů s rekordními srážkami, prudkých bouří, jejichž urputnost a síla bude tropická a větrů o rychlostech převyšujících podstatně naše zvyklosti, nějak rozumným způsobem přežili.

Je třeba připravit města na nebývalá horka. Ochladit je. Což není to stejné, jako zabudovat klimatizaci do každého kamrlíku. Naše elektrická a další vedení budou muset v daleko větší míře pod zem. Ne proto, že na stožárech hyzdí krajinu. Ale proto, abychom vůbec byli schopni zajistit soustavné zásobování. Potřebujeme krajinu schopnou zadržet a „konzumovat“ podstatně větší množství vody. To nejsou jen nové nádrže nebo rybníky. To znamená zásadní změnu uspořádání zemědělství.

Bylo by toho samozřejmě daleko více, ale zastavme se u toho zemědělství.

A tady je ta potíž rozhodovacích procesů. Pokud bychom chtěli ekonomické využívání krajiny upravit způsobem, který bude směřovat k její dlouhodobé přípravě na extrémní podnebí příštích desetiletí a staletí, znamená to velké regulace do současného systému. Znamená to nařídit a také vynutit hluboké orby (nepopulární to představa, protože hluboká orba je energeticky velmi náročná a drahá). Znamená to změnit a prosadit přísnější regulaci osevních plánů. Znamená to regulovat výměry a mnohde i konkrétní uzpůsobení osevních ploch, obnovení mezí a řadu dalších „plánovacích“ kroků. A také zastavit elektrárny spalující biomasu, přinejmenším ty, které pro provoz používají speciálně pěstované technické rostliny. Jeden příklad proč je to nutné, jsem už dost dávno popsal v Acta Oeconomica Pragensia s kolegyní Arltovou (studie dostupná ZDE).

Potřebujeme obrovské investice do krajiny, do technického řešení zadržování vody a také potřebujeme regulatorní kroky v oblasti hospodaření s krajinou. Potřebujeme smysluplný plán pro naše města. Potřebujeme ostatně vyřešit již existující nebo hrozící problémy se zásobováním pitnou vodou obrovských (na naše poměry) aglomerací.

A nebude vůbec jednoduché něco takového prosadit. Proč? Protože to je nejen „běh na dlouhou trať“, ale také práce, jejíž výsledky nebudou celá desetiletí skutečně „vidět“. Nikdo nebude umět vyčíslit, zda by další mimořádné sucho za třeba deset nebo patnáct let znamenalo o deset nebo dvacet miliard menší škody, pokud bychom již nyní začali konat. To nejde spočítat. A kdybychom opravdu začali s přípravami na budoucnost, tak ruku na srdce. Když se za třicet let prokáže, jak mimořádně nutné to bylo, kdo za ty roky řekne: „Tehdy se o to zasloužila ta a ta paní, ten a ten pán a ukázalo se, že měli celou dobu pravdu. Tak jim postavíme alespoň pomník, když už jsme na ně nadávali, že kvůli jejich plánu nejsou na nic jiného peníze...“

Ne, ne. Spíše se obávám, že dalších několik desetiletí strávíme nadáváním na horko, záplavy a orkány. A to stále ve větším strachu z toho, co přinese ten příští rok. A stále větších zásadních hádkách o to, zda jména jednotlivým katastrofám dáváme genderově vyváženě.

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 6.9.2018 7:25 | karma článku: 21.82 | přečteno: 576x


Další články blogera

Luboš Smrčka

Už rubeme to slavné lithium nebo ne?

Mnozí sní o tom, jak by bylo krásné mít naleziště něčeho nekonečně cenného a moci žít z práce těžařů či horníků. Je to jako si představovat výhru ve Sportce. Před rokem jsme začali snít o tom, že nás bude živit lithium.

13.9.2018 v 8:19 | Karma článku: 28.11 | Přečteno: 795 | Diskuse

Luboš Smrčka

Řidič nám veze uprchlickou krizi z druhé strany

Venezuela měla donedávna asi 31,6 milionu obyvatel. Nyní je to kolem 29 milionů. Možná ještě méně. Počet uprchlíků ze státu, který disponuje největšími zmapovanými zásobami ropy na světě, totiž jen odhadujeme.

12.9.2018 v 8:31 | Karma článku: 21.93 | Přečteno: 696 | Diskuse

Luboš Smrčka

Nezaměstnanecká selanka v temném stínu Lehman Brothers

Řada ekonomů tvrdí, že nezaměstnanost už nemá kam klesat. Naprosto s kolegy souhlasím. Jsme na 3,1 procenta, což je úroveň, kterou v podstatě již nelze stlačit dolů.

11.9.2018 v 7:45 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 539 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Miroslav Nigrin

Tahle země je ještě stále naše, ale...

A mám z toho radost, přestože mně trápí někteří politici, kteří se jako jejich komunističtí předchůdci v dobách minulých nekriticky shlíželi v SSSR, oni to dělají na druhou stranu a vůbec jim nečiní problém,

21.9.2018 v 14:33 | Karma článku: 30.84 | Přečteno: 611 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Stádo hlupáků

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

21.9.2018 v 13:30 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 413 | Diskuse

Ivo Panuš

Od padesáti syrských sirotků, až k Mistru Janu Husovi... estráda, či jednání parlamentu?

A na co si to hraje naše milostivá vrchnost, co to má znamenat to, MY SI JE VYBEREME SAMI? Selekce, tak to už tady také jednou bylo ... několik let zpátky v čase a směrem západním od našich hranic ... modré oči & blond vlasy.

21.9.2018 v 11:48 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 460 | Diskuse

Jan Ziegler

Tak nám zrušili Zlatého slavíka, a mohou za to ilumináti

Nebo zednáři, V každém případě je to skandál, nějaké spiknutí, které vedou temné síly. Také se kolega bloger Jaromír Petřík právem rozčílil nad takovou nehorázností, kterou si nedovolili ani komunisté

21.9.2018 v 11:37 | Karma článku: 23.29 | Přečteno: 640 | Diskuse

ján sliacky

Sladké a ještě sladší aneb - stačí nám to?

Máme prý jiné chutě. My tady ve východní či střední Evropě a oni (konzumenti) na Západě. Je to možné (?).

21.9.2018 v 11:28 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 375 |
Počet článků 228 Celková karma 23.61 Průměrná čtenost 1428
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více




Najdete na iDNES.cz