Souzený policista, motorkář a informační asymetrie

13. 10. 2018 9:32:56
Je dobře, že proběhl soud s policistou Šimonem Vaicem. Je dobře, že máme jasný rozsudek. A je špatně, že se věc stala politickým tématem.

A to všechno konstatuji z pohledu ekonoma. Samozřejmě se naskýtá otázka, jak soud s policistou, který pomocí služebního vozu zastavil motorkáře jezdícího po městě rychlostí až 150 kilometrů za hodinu, souvisí s ekonomickou problematikou.

Zdá se to divné, ale souvisí. Chce to trochu širší vysvětlení.

Konkrétní okolnosti případu byly popsány mnohokráte a popravdě nejsou pro tento pohled na věc zase tak podstatné. Důležité je, že policista použil služební vůz k zastavení řidiče, jenž neuposlechl opakovanou výzvu a svou jízdou zcela zjevně vytvářel situaci obecného ohrožení. Automobil je v českém právu, ostatně stejně jako ve všech vyspělých zemích, považován za určitých okolností za zbraň. Užití vozu jako překážky vedlo k havárii motocyklisty a k jeho vážným zraněním. Pochopitelně také ke hmotným škodám, ale to můžeme pro nepodstatnost ponechat stranou.

V případu šlo o to, zda bylo použití vozu adekvátní situaci. O nic jiného.

V ekonomii existuje významný pojem informační asymetrie. Vyjadřuje situaci, kdy jedna strana (například obchodu) má o věci podstatným způsobem více informací než strana druhá. Partner s deficitem informací trpí tržní nevýhodou – například neumí dost dobře formulovat cenu, neumí definovat obranné mechanismy ve smlouvě a podobně. Takových situací vzniká jenom v České republice den co den desítky, možná stovky milionů. Velmi jednoduše – spotřebitel A jde na nákup a pořídí máslo po 56 korunách v obchodě, který běžně navštěvuje. Kdyby ale měl doma internet a využil služeb některého z portálů, které informují o slevách, mohl by máslo koupit v jiném nedalekém obchodě za 39 korun. Tak, jak to učinil spotřebitel B. Spotřebitel B nicméně vynakládá nějaké náklady na to, aby svůj informační deficit v oblasti slev mohl vyrovnat – má počítač, pořídil si domu internet a tak dále.

Spotřebitelsko – ekonomický příklad lze převést na situaci, které se týkal onen soudní proces. Nevím, kolik policistů se dostává ročně do takového dilema, jako Šimon Vaic. Tedy že musí posoudit, zda nějaký způsob řešení situace s použitím poměrně extrémního prostředku je nebo není adekvátní situaci. Možná jde o jednotlivé případy, spíše ale o desítky a možná o stovky. Všichni tito policisté při svém rozhodování trpí deficitem informací a formou informační asymetrie.

Výsledek soudního procesu a osvobozující rozsudek dává signál, jak se soud (jako instituce) na takovou situaci dívá. V Čechách nemáme precedenty, takže rozhodnutí jednoho soudu nejnižší instance nedává odpověď platnou pro celý systém, ale stejně je to okamžik, kdy jsou informační deficit a informační asymetrie sníženy. Celému systému se dostalo určité informace, která se nyní stane součástí rozhodovacích procesů policistů (a při troše štěstí také těch, kdo se přes zákaz řízení hodlají prohánět městem na rychlých strojích). Lepší informace vedou k lepší efektivitě rozhodovacích procesů.

Aniž bych panu Vaicovi přál nějaké dlouhé další popotahování u soudů, jedna věc by byla dobrá. Kdyby se tento a pár jiných obdobných případů dostaly k soudu vyšších instancí či k soudu ústavnímu a vznikl tak soubor rozsudků, které by formulovaly postoj justice k daným situacím.

Z hlediska rozhodování policistů (ale i všech ostatních) by to vytvořilo informačně daleko komfortnější situaci.

Jedna věc je ale na tom celém příběhu špatně. Soud Vaic versus stát se stal politickou záležitostí. Vyjádřilo se k němu mnoho politiků, proběhly demonstrace a odehrála se řada akcí, které bychom mohli nazvat „nátlakovými“. To je sice lidsky možná pochopitelné, ale není to dobré. Snižuje to váhu osvobozujícího rozsudku, protože nutně si musíme položit otázku – rozhodl by soud stejně, pokud by o tento případ neprojevila veřejnost relativně velký zájem? A zvláště špatné jsou útoky na inspekci a na státního zástupce. Popravdě bychom měli být rádi (pochopitelně to asi pan Vaic vidí hodně jinak), že tento případ dotlačili až k soudnímu jednání. Bez něj by nebyl rozsudek a bez rozsudku bychom neměli formulované stanovisko soudu.

Zásadní otázka zní, zda by soud rozhodl stejně i bez oněch lavin podpory. Já doufám, že by rozhodl naprosto stejně. Tím nechci říci, že soud rozhodl dobře, to si osobně netroufám posuzovat. Pokud říkám rozsudku ano, je to názor amatéra ve věci a člověka, který zná obchodní a insolvenční právo a z trestního zákona pak části, které se týkají ekonomické problematiky, jinak je ve věci v pozici neodborného pozorovatele. Doufám, že by soud rozhodl naprosto stejně jenom a jenom proto, že opak by znamenal, že jakýkoliv přínos vyrovnání informační symetrie by byl v delším horizontu nejen nulový, ale daleko spíše záporný.

Vycházím tedy z toho, že soud rozhodl bez hledu na vnější (velmi nevhodné) tlaky.

Možná Šimona Vaice, jehož poslední rok byl vyšetřováním, obviněním a soudním procesem jistě velmi negativně ovlivněn, potěší alespoň to, že ono potahování po soudech dává propříště jemu i kolegům prostor pro lepší a efektivnější rozhodování. Vypadá to jako malý bonus, ale ve skutečnosti je velmi významný.

Autor: Luboš Smrčka | sobota 13.10.2018 9:32 | karma článku: 24.07 | přečteno: 1299x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma článku: 30.62 | Přečteno: 3263 | Diskuse

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 436 | Diskuse

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 617 | Diskuse

Luboš Smrčka

Čína už není motor, sotva setrvačník

Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.

9.1.2024 v 8:12 | Karma článku: 21.95 | Přečteno: 542 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 18.32 | Přečteno: 382 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Milan Smutný

Za e-autem v Německu zůstávají emise CO2 emise dvakrát vyšší než ze spalovacích motorů

Klíčovým prvkem dekarbonizační ideologie EU je nadirigovaný přechod na povinnou elektromobilitu od roku 2035. Ovšem emise CO₂ z čistě elektrických vozů jsou však podle německé analýzy dvakrát vyšší než u spalovacích aut.

18.3.2024 v 1:46 | Karma článku: 42.73 | Přečteno: 5942 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Čelíme statistickému zkreslení

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

16.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 45.74 | Přečteno: 10202 | Diskuse

Hugo Körbl

Páka na zlepšení platební morálky v obchodních vztazích: 1200 Kč za každou pozdní platbu

Je zajímavé, že se ve své advokátní praxi často setkávám s tím, že se zapomíná na to, že podnikatel má při pozdě zaplacené faktuře nárok vůči jinému podnikateli rovněž na částku 1.200,- Kč jako paušální náhradu nákladů.

12.3.2024 v 13:17 | Karma článku: 11.64 | Přečteno: 327 | Diskuse
Počet článků 360 Celková karma 23.06 Průměrná čtenost 1392

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...